Velké obchody v pátek zavřou. „Zákon je zmetek a pro lidi zmatek,“ zuří kritici

Na státní svátek 28. října v tento pátek budou muset poprvé zavřít obchody s prodejní plochou větší než 200 čtverečních metrů. Nakazuje jim to zákon o prodejní době. Boj proti uzavření velkých obchodů však zdaleka neskončil a někteří už přišli s triky, jak si zákazníky udržet. Budou mít otevřeno, jen nebudou prodávat.
Zavřít, nebo nechat otevřeno? To je dilema, které řeší nejen samostatně stojící velké obchody, ale také celá nákupní centra. Zákon je totiž zmatečný jak podle Asociace obchodních center, tak podle Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR).
„Obchodníci v tuto chvíli mnohdy neví, co mohou a co nemohou. Prodejnám je nakázáno zavřít, už nikde ale neříká, jak se těch 200 metrů čtverečních počítá,“ kritizuje normu prezidentka SOCR Marta Nováková. Není podle ní jasné, zda je do rozlohy počítáno i zázemí nebo třeba zkušební kabinky.
„Kolem roku 2000 byli obchodníci, kteří měli otevřeno 24 hodin denně, a postupně od toho ustoupili, protože si spočítali, že se jim to nevyplatí,“ naznačuje Nováková, že si obchodníci byli dosud schopni prodejní doby regulovat sami.
Dlouhý: Zaměstnanci budou dělat inventuru
„Bývám často vůči velkým řetězcům kritický, ale tohle není správná cesta,“ souhlasil s Novákovou prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. „I když mají zavřeno, stejně obchodníci ty lidi zaměstnávají, dělají se inventury a podobně,“ dodal k odůvodnění zákona, který chce, aby lidé trávili více času s rodinou.
Podívejte se na komentář Vladimíra Dlouhého k tématu zákona o prodejní době:
„Jsme dospěli k názoru, že nevíme, jak se k tomu postavit, což se projevilo tak, že některá nákupní centra budou otevřena, jiná zavřena,“ poznamenal k zákonu také Oldřich Špůrek za provozovatele pražských obchodních center Arkády Pankrác, Flora nebo pardubického Paláce. Například na Pankráci si Pražané v pátek 28. října nenakoupí vůbec, a to ani v malých obchodech. Celé centrum bude uzavřeno.
Jak na zákon vyzrát? Otevřít, ale neprodávat
Ztrátě zisku se velké obchody nevyhnou, některé se ale rozhodly bojovat proti ztrátě zákazníků. Oficiálně se tím netají například e-shop s elektronikou Alza nebo velké hračkářství Hamleys, které v Praze otevřelo teprve nedávno.
„Polovina našich zákazníků jsou turisté, ti nenakoupí den předtím nebo potom. Nakupování se stává součástí turismu a může to tak mít vliv i na něj. Ten zákon nikdy neměl vzniknout,“ okomentoval páteční nutnost neprodávat zástupce české pobočky hračkářství Pavel Čmelík.
„Pro nás je to obtížně uchopitelný zákon, jsme ze tří čtvrtin maloobchod, z té jedné čtvrtiny pak zábavní centrum,“ dodal s tím, že právě jako zábavní centrum bude hračkářství v pátek fungovat. Zákazníky chce ten den k sobě obchod o rozloze 4500 m2 nalákat i atrakcemi zdarma.
Alza se také zaměří na prezentaci zboží, zákazníci si tak nadále budou moci „osahat“ své případné nákupy v showroomu, fungovat bude podle dřívějších vyjádření obchodu i výdej zboží. Aktuálnější komentáře Alza k prodeji o blížícím se státním svátku podle své PR manažerky Šárky Jakoubkové už poskytovat nechce.
Podle Novákové se podobně jako Alza nebo Hamleys může zachovat jakýkoliv prodejce, kterého se má zákon nově dotknout. Jen musí mít na příslušné aktivity, tedy například na provoz zábavního centra nebo showroomu, živnostenské oprávnění.
„Uvidíme, jestli přijde nějaká kontrola a co nám na to řekne. Atrakce dáme zdarma a kavárnu máme externí, kavárník má naštěstí jen 70 m2,“ poznamenal Čmelík.
Otazníky kolem kontrol i pražského metra
Další otázkou je, zda budou kontroloři, tedy Česká obchodní inspekce (ČOI), postihovat obchody v pražském metru. Ze zákona mají od zavírání obchodů totiž výjimku letiště a nádraží. A oficiálně je metro železnicí.
Jiné obchody zkoušejí také například účelové zmenšení prodejny pod 200 m2. Podle ČOI ale takové obcházení zákona neprojde.
Podívejte se na anketu natočenou pro Hospodářskou komoru a SOCR:
Zákon nejspíš prověří Ústavní soud
Zda není zákon nepřiměřeným zásahem do práv obchodníků i zákazníků, zřejmě bude řešit i Ústavní soud. Text ústavní stížnosti už podle Vladimíra Dlouhého leží v Senátu a čeká se pouze na to, až složí slib noví senátoři. Pod stížnost se pak musí podepsat minimálně 17 z nich.
„Obáváme se, že to je trojský kůň, aby byl do budoucna zákaz prodeje třeba i o nedělích. Vím o politicích, kteří o to usilují,“ poznamenal Dlouhý s tím, že stížnost mohla začít komora řešit až po nabytí účinnosti zákona, tedy od 1. října. Naznačil také, že odpůrci zákona se najdou napříč politickými stranami. „Věřím, že bude realizovatelná,“ míní Dlouhý. To může znamenat, že už „průzkum mezi senátory“ udělal a ví o dostatečném počtu těch, kterým se restrikce nelíbí. Vstřícně se prý ve Sněmovně ke stížnosti stavěly kluby ODS a TOP 09 se Starosty.
Obchodníci: Přijdeme o čtyři miliardy
Problém se zavřenými obchody se ale nedotkne jen zákazníků a majitelů obchodů, může se promítnout i do roviny investic. „Pro majitele nákupních center je to zdvižený prst při zvažování dalších investic. Pokud by to byl trojský kůň a měl by se počet dnů, kdy bude zavřeno, zvyšovat, tak to může mít vliv na to, že se někdo bude zamýšlet, nakolik se to vyplatí,“ poznamenal k další úrovni, kterou zákon zřejmě ovlivní, Špůrek.
Navíc je docela dobře možné, že obchodníci budou chtít po provozovatelích obchodních center slevy na nájemném. Jejich smlouvy se totiž uzavírají i s ohledem na počet dní, kdy bude otevřeno. Teď se jim počet sníží o sedm.
Zda to bude v důsledku znamenat propouštění, je otázkou. Podle některých odhadů může ale o práci přijít i několik tisíc lidí. Obchodníci pak během sedmi státních svátků, kdy bude zavřeno, přijdou přibližně o 4 miliardy korun. Jen asi polovinu nákupů totiž lidé přesunou na jiné dny, druhá polovina se vůbec neuskuteční. Obchodníci musejí zákon dodržovat pod hrozbou milionové pokuty, při opakovaných prohřešcích mohou zaplatit až 5 milionů korun.
Nebejt socialistické éry, tak by 26 let po převratu až do dneška, nebylo co rozkrádat.