Placení prvních dnů nemoci neprošlo o 2 hlasy. „Plivnutí do tváře,“ křičí KSČM
I nadále nebudou zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci pobírat náhradu mzdy. Novelu zákoníku práce z dílny KSČM, která by dosavadní praxi změnila, ve středu Sněmovna na návrh ANO a ODS zamítla těsnou většinou.
Kritici předlohy mluvili o dopadech na zaměstnavatele a na ekonomiku a poukazovali na možné zneužívání neschopenek. Zastánci zase argumentovali hlavně prospěchem pro zaměstnance.
Sněmovna hlasovala o návrhu na zamítnutí normy hned třikrát. Pokaždé jej sice schválila, dvakrát ale bylo hlasování zpochybněno. V platném rozhodování hlasovalo pro zamítnutí novely 83 ze 163 přítomných poslanců, hlavně z řad ANO, TOP 09, ODS a KDU-ČSL. Proti bylo 72 poslanců, zejména z ČSSD, KSČM a Úsvitu.
Komunistická poslankyně Soňa Marková byla z výsledku zjevně rozčilená a vinu svalila na ČSSD, jejichž čtyři poslanci se zdrželi hlasování, čímž podle ní napomohli k zamítnutí zákona. „Takhle naplivali do tváře všem zaměstnancům, kteří 100procentně volají po tom, aby byla karenční doba zrušena a aby se opět navrátily tři dny placené nemocenské. Jsem velmi naštvaná. Očekávala jsem, že to podpoří alespoň sociální demokraté,“ uvedla pro Blesk.cz.
Předseda poslanců ČSSD Roman Sklenák ale její výtky odmítl s tím, že když se hlasuje o zamítnutí zákona, jsou relevantní jen ty hlasy, které jsou aktivně pro: „Hlasovalo se o zamítnutí návrhu zákona a ze sociální demokracie nebyl pro zamítnutí ani jeden hlas. Jestli je člověk proti, nebo se zdrží je ve výsledku totéž. Jsou důležité hlasy, které jsou aktivně pro zamítnutí, a tam ze sociálních demokratů nebyl ani hlas,“ ohradil se v reakci pro Blesk.cz.
Dodal, že ČSSD bude usilovat o to, aby se do konce volebního období situace vyřešila: „Ve hře je ještě senátní návrh, který inicioval náš senátor Škromach, a také jednáme ještě o alternativě v podobě povinných sick days. Vedeme dost intenzivní dialog se zaměstnavateli a koaličními partnery.“
Epidemie nevznikly, argumentoval Pilný
Marková v debatě na plénu argumentovala, že by předloha mohla ušetřit peníze z veřejného zdravotního pojištění, když by nemocní zaměstnanci nebyli nuceni chodit do práce, kde můžou nakazit kolegy a navíc si zhoršovat svůj zdravotní stav.
Naopak podle Zbyňka Stanjury (ODS) by zrušení karenční doby jen zvýšilo zaměstnavatelům náklady práce. Její zavedení označil za správné. „Jako zázrakem klesla průměrná nemocnost našich zaměstnanců,“ podotkl. Ivan Pilný (ANO) poznamenal, že epidemie nevznikly a průměrný věk dožití neklesl. „Zákon je výrazně v neprospěch české ekonomiky,“ řekl o předloze KSČM.
Mezi její kritiky se zařadil v debatě i Jan Bartošek (KDU-ČSL), který připomněl, že koalice projednává možnost zavedení takzvaného zdravotního volna.
Nyní nedostávají zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci nic. Náhradu mzdy poskytuje od čtvrtého do 14. dne nemoci za pracovní dny zaměstnavatel, a to 60 procent průměrného denního výdělku. Od 15. dne se dávky poskytují z nemocenského pojištění. Pokud by předloha KSČM prošla, zaměstnavatel by hradil 60 procent i první tři dny. Opálka řekl, že zaměstnavatele by to vyšlo podle propočtů na 3,3 miliardy korun ročně.
Obnovení náhrady mzdy v prvních třech dnech zanesla vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL do koaliční smlouvy. Podmínkou je ale shoda v tripartitě, která není. Pro zrušení karenční doby jsou dlouhodobě odbory.
V EU není státu, který by neproplácel nemocenskou po celou dobu
pracovní neschopnosti. A jak se proplácí nemocenská např.v Německu?
Na zajištění zaměstnanců pro případ nemoci se podílejí zaměstnavatelé a příslušné sociální instituce. Po dobu prvních 6 týdnů platí zaměstnavatel mzdu výši 100 %, potom dostává zaměstnanec již pouze nemocenské od sociální instituce. Výše nemocenské činí 70 % z průměrného příjmu občana za uplynulých 52 týdnů. Nejdéle je však nemocenská poskytována po dobu 78 týdnů během 3 let.
U nás výsady proplácení všech dnů pracovní neschopnosti využívají pouze
prasata sedící v poslaneckých lavicích. 
Ten hňup zapomněl i na kalouska a havla. Už blbne.