18°C
Velký přehled nemocenské: Kolik dostanete za nemoc?
Češi se bojí neschopenky jako čert kříže. Pryč jsou doby, kdy se nezdráhali vyležet ani běžnou rýmičku. Potvrzují to nově vydané dlouhodobé statistiky. Aby lidé nepřišli o peníze, chodí dnes do práce i s těžkou chřipkou. Ničí si tím zdraví, a podle lékařů jim může jít i o život.
„Pane doktore, potřebuju se pár dní doma vyležet, napište mi prosím neschopenku…“ Tak to už v ordinacích není téměř slyšet. Od zavedení karenční doby – tedy ani koruna za první tři dny pracovní neschopnosti – si jen málokdo dovolí ten luxus zůstat s nemocí v posteli a raději ji přechází. Anebo si vezme placenou dovolenou, kterou by ale měl mít na odpočinek, a ne na to, aby se vylízal z nejhoršího.
„Člověk, co má dvacet tisíc a k tomu provize či bonusy, spíše zůstane doma než ten, kdo má sto tisíc a nic víc k tomu,“ popisuje současný stav ekonom společnosti Cyrrus Tomáš Menčík.
Za pravdu mu dávají také statistici. „U pojištěnců s nejnižšími příjmy může být nemocnost až trojnásobná v porovnání s těmi, kteří mají příjmy vysoce nadprůměrné,“ uvádí Jaroslav Novák z Českého statistického úřadu. Podle něj u nízkopříjmových pojištěnců dosahuje nemocenská asi 54 % průměrné hrubé mzdy.
Ti, kteří berou dvojnásobek průměrné hrubé mzdy, tedy asi 53 tisíc korun, už v případě nemoci poberou jen 40 procent mzdy. „Nutno však dodat, že k neplánovanému čerpání dovolených se s ohledem na zmíněnou karenční dobu uchylují i pracovníci s nízkými příjmy,“ dodává statistik.
Podle údajů ČSÚ se pracovní neschopnost pohybovala několik desetiletí až do roku 1989 pod hranicí pěti procent. Prudký nárůst nastal v 90. letech a vrcholu dosáhl v roce 2003, kdy se hodnoty vyšplhaly na 6,82 procenta! Po zavedení karenční doby v roce 2008 došlo k drastickému propadu pracovní neschopnosti, zejména kvůli nemoci, a nikoliv úrazu.
Nyní je zhruba na třech procentech. „V Česku se nesnížila nemocnost, pouze se snížil počet lidí, kteří pobírají nemocenskou dávku,“ zlobí se odborový předák Josef Středula a dodává: „Kdyby se u nás šířily nemoci jako ebola, tak český systém způsobí, že člověk s prvotními příznaky jde do práce.“
Jak se stoná u sousedů
NĚMECKO Prvních šest týdnů pracovní neschopnosti hradí zaměstnavatel mzdu v plné výši. Nemocenská je poté 70 procent z průměrného příjmu.
RAKOUSKO Po dobu 6 až 12 týdnů nemoci (záleží na délce zaměstnání) mají zaměstnanci nárok na 100 % platu od svého zaměstnavatele. Poté je jim vyplácena nemocenská ve výši 50 % příjmu.
SLOVENSKO Výše nemocenské činí první tři dny nemoci 25 %, od 4. dne je to pak 55 % z průměrného příjmu zaměstnance.
POLSKO Během prvních 33 kalendářních dní pracovní neschopnosti dostává zaměstnanec od svého zaměstnavatele mzdu ve výši 80 procent z průměru za poslední rok.
Řešením jsou sick days
Návrhy na zrušení karenční doby narážejí na odpor zaměstnavatelů. Firmy se obávají, že by se zaměstnanci »házeli marod«, a ještě by jim vzrostly náklady, pokud by náhradu mzdy zaměstnancům vyplácely už od prvního dne nemoci.
„Dovolená, tedy i nemocenská, je jedním z nejdražších benefitů,“ upozorňuje také ekonom Tomáš Menčík. Víc šancí by mohl mít návrh z dílny ČSSD na zavedení takzvaných sick days (sick je anglicky nemocný, tedy jde o dny zdravotního volna), a to až na pět dní v roce.
„Nezrušila by se tedy karenční doba, zaměstnanec by si vzal placené volno a mohl se léčit,“ popisuje odborářský boss Josef Středula. Ostatně mnohé firmy už jako benefit těchto pár dnů na nemoc poskytují.
Témata:
Související
No jo ale před zákonem jsme si všichni rovni. Akorát někteří jsou rovnější.