9°C
Země s eurem budou hrát po odchodu Británie prim. Česko se musí „rozhoupat“
Chceme euro, a musíme tak uspíšit jeho přijetí, nebo ho odmítneme a zůstaneme na okraji rozhodování Evropské unie. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker chce totiž využít brexit k rozšíření eurozóny. Cestu k euru chce urychlit například Polsko. Po odchodu Británie oslabí vliv zemí s tradičními měnami a země eurozóny pak budou moci přijímat klíčová rozhodnutí bez nich. Tvrdí to eurokomisařka Věra Jourová (ANO).
S Velkou Británií tvořily země bez eura významný podíl HDP v Evropské unii. S koncem ostrovní země ve společenství se ale poměr sil změní a přispěje k tomu zřejmě i Polsko, které chce jednotnou měnu co nejrychleji. Píší to úterní Hospodářské noviny.
Česko by se tak mohlo ocitnout mimo hlavní proud, což ví i eurokomisařka Věra Jourová (ANO). „Možná se teď láme chleba a není vhodná doba stát někde opodál,“ řekla. „Mohou přijít klíčová rozhodnutí, která si skutečně země eurozóny dohodnou jen pro sebe. Kdybychom nebyli u takových rozhodnutí, mohlo by nás to poškozovat,“ dodala exministryně pro místní rozvoj.
Čeští politici ale zatím spěchat nechtějí. Termín přijetí eura stanoven není, pouze ČSSD mluví jako o možném datu o roku 2020. „Nikdo nikoho do ničeho nebude tlačit,“ prohlásil k tomu premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Prahu podle něj bude rozhodně zajímat další vývoj eurozóny a Česko nemá zájem na vzniku „propastí a příkopů“ mezi členy. Zájmem ČR je podle premiéra udržovat kontakt mezi státy eurozóny a těmi, kdo eurem neplatí.
Podle ministra zahraničí Zaorálka by to „neprošlo“ u veřejnosti. „Neměli bychom dělat kroky, které nejsme schopni veřejně obhájit,“ poznamenal. Nereálné je to zatím i podle vicepremiéra Andreje Babiše (ANO).
Euro jako cesta z izolace?
Postavení České republiky v rámci Evropské unie ale není nikterak výsadní. „Škraloup“ má celá Visegrádská skupina kvůli uprchlíkům a Česko je tak čím dál více „odstrčené“. Vlastní měnu si chrání už jen Bulhaři, Maďaři, Chorvati, Rumunové, Dánové, Švédové a Poláci. Zlotý ale zřejmě dlouho nevydrží.
„Pokud bude Evropa dvourychlostní, není v zájmu naší země, abychom patřili do pomalejšího vedlejšího pruhu,“ okomentoval přijetí eura šéf TOP 09 Miroslav Kalousek. Překvapivě se s ním shodne i europoslanec ANO Pavel Telička. „Po brexitu je jasné, že o podstatných věcech se bude rozhodovat v eurozóně,“ míní.
Věra Jourová se chce teď za euro u vládních politiků přimlouvat, a pokud by se jí to podařilo alespoň ve vlastní straně, může nabrat vývoj rychlý spád. S podporou Teličky by se jí to mohlo podařit.
ČTĚTĚ VŠE O BREXITU
Témata:
Související
A takova chytra holka to byvala.