Šlechtová chce vyvlastnit budovy Hradu. Apríl už byl, zuří lidovci i církev

„Je to zejména z důvodů historických, ale také praktických. Není možné dostatečně zajistit ochranu této unikátní národní kulturní památky a zároveň bezpečnost prezidenta republiky v jeho sídle, které se zároveň výslovně upravuje v současně předkládaném prováděcím zákoně, nebudou-li předmětné nemovitosti ve výhradním vlastnictví České republiky,“ uvádí předkládací zpráva.  

„Je to konfiskační zákon. Proto je také předkládán jako ústavní. Samozřejmě to vnímáme jako zákon v zásadním rozporu s demokratickými principy ochrany soukromého vlastnictví,“ uvedl generální sekretář České biskupské konference a nový plzeňský biskup Tomáš Holub. Představitelé církve nyní podle něj zjišťují o návrhu další informace. 

Oprýskané zdi v zahradách pod Pražským hradem: Památkáři shání 45 milionů na opravu

Areál využívá stát i církev 

Pražský hrad je podle MMR historickou, mimořádně cennou kulturní památkou, navštěvovanou značným množstvím turistů. Objekty, které tvoří jeho areál, vznikly postupnými přístavbami. Nyní jsou využívány jak státem, tak církví římskokatolickou nebo jinými osobami. Areál je užíván prezidentem republiky, Kanceláří prezidenta republiky a dalšími institucemi.  

Ke vztahu státu, církve a Pražského hradu se už Šlechtová podle České justice vyjádřila dříve na sociálních sítích. „Ano! Myslím si, že Pražský hrad je symbol naší národní státnosti, je to symbol náš, naší republiky a nedomnívám se, že by jakékoli budovy na Hradě měly být vráceny církvi. (...) S tím se neztotožňuji ani jako občan ČR a vlastenec,“ napsala na facebooku. 

10 věcí, které lákají cizince do Prahy: Nejen pivo a holky

Letos v březnu přitom uzavřeli zástupci Hradu a katolické církve majetkové vyrovnání. Metropolitní kapitula získala budovu Nového proboštství a jeden z novogotických Mockerových domů. Náboženská matice dostala klášter svatého Jiří. Církev získala také kostel Všech svatých, dalších nároků na hradní nemovitosti se vzdala. 

At sami lide rozhodnou, zda ma Hrad jako symbol Ceske republiky patrit jedne cirkvi, nebo nam vsem.

— Karla Slechtova (@SlechtovaKarla) 12. května 2016

Návrh se kromě církve samé nezamlouvá ani lidovcům. Tvrdě se do něj opřel ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL), který ho označil za největší blbost, co v poslední době slyšel.

Areál Pražského hradu by měl patřit státu, má to být zakotveno v ústavě, navrhla Šlechtová. Větší blbost jsem dlouho neslyšel!

— Marian Jurečka (@MJureka) 11. května 2016

Jurečka uvedl, že vůbec nechápe, proč návrh vzniká a proč se jím zabývá právě ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO). "Mluvit o zestátnění historických objektů mi přijde jako neskutečná drzost. Motivům nerozumím," uvedl. "Apríl už snad byl, ne?" dodal k záměru předseda strany a vicepremiér Pavel Bělobrádek.

Podle poslance Jeronýma Tejce (ČSSD) by měl navrhovaný zákon jen symbolický smysl, a přitom by stát přišel na stovky milionů korun. Mluvčí prezidenta Miloše Zemana uvedl, že posouzení návrhu nechá na zákonodárcích, kteří by ale měli mít na paměti březnovou dohodu o majetkovém vyrovnání Hradu se zástupci katolické církve. 

Kabinet předlohu nepodpořil 

Sněmovna se bude v dohledné době zabývat návrhem opoziční KSČM na zakotvení státního vlastnictví nemovitostí v areálu Pražského hradu zvláštním zákonem. Komunisté navrhli, aby zákon o Pražském hradě státu zakotvil právo hospodaření k nemovitostem v jeho areálu, k ostatním nemovitostem tvořícím s nimi jeden funkční celek a k souvisejícím movitým věcem. 

Za součást hradního areálu by norma výslovně stanovila svatovítskou katedrálu. Kabinet ve středu předlohu nepodpořil. „Přijetím návrhu zákona by fakticky došlo k vyvlastnění věcí, které již jsou ve vlastnictví církevních subjektů,“ uvedla vláda. 

Zahrady pod Pražským hradem jsou v havarijním stavu: