Vzhledem k tomu, že v prvním kole, které se konalo 28. října, nikdo nezískal nadpoloviční většinu hlasů, muselo se o nové hlavě státu rozhodnout v kole druhém. Do něj postoupili dva nejúspěšnější kandidáti Zurabišviliová a Vašadze.

Ústřední volební komise oznámila, že Zurabišviliová ve středu získala 59,52 procenta, respektive 1,147.627 milionu hlasů. Její soupeř Vašadze pak 40,48 procenta, neboli 780.633 hlasů. Volební účast ve druhém kole činila 56,23 procenta, poznamenala agentura Interfax.

Vašadze na shromáždění svých stoupenců v Tbilisi ale tento výsledek odmítl uznat. "Neměli jsme prezidentské volby. Byla to zločinná fraška. Neuznáváme tyto volby a jejich výsledky. Gruzie nemá prezidenta," řekl v projevu, který vysílala v přímém přenosu nezávislá televize Rustavi-2. Podle agentury TASS obvinil vládnoucí stranu "ze zastrašování voličů, z hromadných hrozeb, ze zneužití administrativních zdrojů a rovněž z nezákonného využívání osobních údajů občanů". Zároveň se dožadoval předčasných parlamentních voleb a doplnění volebních komisí členy nevládních organizací a mezinárodními experty.

Poražený kandidát také svolal do Tbilisi na neděli 2. prosince protestní manifestaci svých stoupenců. Podle něj má jít o klidný mítink.

Zurabišviliová prosazuje vyvážený vztah Gruzie k Rusku a západním státům, zatímco Vašadze hájí výrazně prozápadní politiku. Vítězka voleb, narozená ve Francii, byla v roce 2004-2005 gruzínskou ministryní zahraničí.

Potvrdí-li se volební výsledky, pak se Zurabišviliová stane první ženou v čele této jihokavkazské republiky. Podle svých stoupenců je političkou mezinárodního formátu. Kritici jí ale vyčítají, že mluví špatně gruzínsky, a také její údajně xenofobní výroky o národnostních menšinách nebo o tom, že si Gruzie v roce 2008 sama zavinila válku s Ruskem.

Prezidentské volby byly považovány za klíčový test pro vládnoucí stranu miliardáře Bidziny Ivanišviliho před parlamentními volbami v roce 2020.

Výsledek voleb důrazně odmítl i bývalý gruzínský prezident Michail Saakašvili, žijící v exilu. Obvinil úřady z falšování voleb a vyzval Gruzínce k občanské neposlušnosti a demonstracím s cílem vynutit si předčasné parlamentní volby. "Vyzývám gruzínskou policii, aby stanula po boku lidu, vyzývám ozbrojené síly, aby neplnily žádné nezákonné rozkazy, vyzývám zdravou část státního aparátu, aby se distancovala od zločinecké, mafiánské bandy, která vládne Gruzii," řekl podle serveru Kavkazskij uzel.

Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu poznamenala, že ústřední volební komise dostala 261 stížností od pozorovatelů. Týkají se porušení pravidel o tajném hlasování, podezření na kupování hlasů a pokusů zfalšovat výsledky.

Letošní hlasování bylo poslední přímou volbou prezidenta v Gruzii, napříště bude o hlavě státu rozhodovat sbor volitelů. Současně se politický systém změní z prezidentského na parlamentní a prezidentské pravomoci se omezí.

Gruzie je strategickým spojencem Washingtonu na Kavkaze a doufá, že se jí podaří stát se členem Evropské unie a NATO. Přes území státu vedou plynovody a ropovody, kterými proudí ropa a plyn z kaspické oblasti do Evropy.