Putin okupuje naše území, odposlouchávají nás. A na letišti mě přepadli, řekla Blesku prezidentka Gruzie
Zpochybnila výsledky parlamentních voleb v Gruzii poté, co přišlo podezření, že je Rusové zmanipulovali. Nakonec prezidentka Salome Zurabišviliová (73) na svém postu skončila a společně s proevropskou veřejností začala protestovat za nové volby. V rozhovoru pro Blesk řekla, jak se z její země vytrácí svoboda a varovala EU před ruským scénářem.
Situace v Gruzii je posledního více než půl roku dramatická. Říjnové parlamentní volby vyhrála vládní strana Gruzínský sen s 54% ziskem. Opozice ale i mezinárodní pozorovatelé upozorňovali na manipulaci voleb ze strany Ruska.
Tehdejší prezidentka Zurabišviliová tak odmítla uznat výsledky voleb. Její mandát ale v prosinci skončil a tamní vláda na její místo dosadila novou hlavu státu. Jak vládu, tak prezidenta, ale opozice nepovažuje za legitimní představitele státu a společně se Zurabišviliovou požadují nové volby.
V ulicích Gruzie se tak neustále protestuje. Demonstranty ale policie rozhání slzným plynem, bitím či vodními děly. Zurabišviliová tak v Evropě shání podporu mezi státy, aby podpořily nové volby v Gruzii. Blesk se tak s prezidentkou sešel tento týden v Praze po jejím vystoupení v horní komoře Parlamentu.
Zurabišviliová: Nemohu vyloučit, že mě jednou zatknou
Poté, co jste odmítla uznat výsledky voleb, dostáváte různé typy výhružek?
„Hrozby mám nepřímé i přímé. Letos mě zasypali třeba vejci na letišti, což bylo jasně na popud úřadů, protože policie tam náhle chyběla a zmizela z letiště. Hlavní hrozba ale je v celém politickém spektru, kde se mluví o tom, že se zakážou politické strany a dají se všichni do vězení. A to se týká všech z nás, není to cílené konkrétně na mě.“
Jste pod dozorem bezpečnostních služeb v Gruzii?
„Neexistuje žádný způsob, jak bychom mohli o čemkoli mluvit s mým týmem nebo s politiky. Všechno se odposlouchává v celé zemi. Před pár měsíci se objevily nahrávky, které dokazují, že odposlouchají velvyslance, odposlouchávají církev, lidé jsou odposlouchávaní. Takže v tomto smyslu už jsme v totalitním systému.“
Nemáte tedy žádné soukromí?
„Rozhodně ne.“
Cítíte se v Gruzii i přesto v bezpečí?
„Nikdo z nás nemůže říct, že se cítí absolutně bezpečně. Nemám ochranku, protože v rozporu se zákonem mi ji neudělili. Mojí jistotou ale je, že mě podporuje veřejnost. Takže do jisté míry mi to dává pocit bezpečí.“
Nebojíte se, že možná skončíte za mřížemi?
„Nemůžete si být ničím jistý, protože žijeme v zemi, kde je svoboda omezována každým dnem. Nemohu tak vyloučit, že by mě jednou zatkli, ale nemyslím si, že by se to stalo v blízké době.“
Dělá podle vás Česká republika dost pro zlepšení situace v Gruzii a co dalšího by mohla udělat?
„Když to srovnáme s jinými evropskými zeměmi, tak ano, Česká republika dělá v podpoře Gruzie docela dost. To, že jsem vystupovala před Senátem, bylo velmi důležité gesto. Je ale zapotřebí soudržná evropská politika.“
Měla by EU uvalit sankce na Gruzii?
„Evropská unie ale nemůže, protože nemá souhlas všech, protože jsou dva státy, co to vetují (pozn. red. Slovensko a Maďarsko).
Ale pokud by pro to byl dostatek hlasů?
„Neměli bychom snít o věcech, které dnes nejsou realizovatelné. EU by ale mohla dělat více. Může volat po svobodných a spravedlivých volbách v Gruzii. Měl by to udělat Europarlament nebo Evropská komise, protože tady je v sázce důvěryhodnost evropské zahraniční politiky. Gruzie je zemí, která získala před rokem statut kandidátské země. A je nepřijatelné, aby se v tak krátké době najednou z Gruzie pod vlivem Ruska stal autoritářský režim, který by měl zpochybňovat Evropskou unii.“
Je situace v Gruzii dnes v Evropě přehlížena?
„Na stole evropských lídrů je tolik bezprostředních výzev, že je pochopitelné, že tato kandidátská země leží na okraji zájmů EU a není v centru priorit. Jenže to, co se děje v Gruzii, je testem toho, co se zítra může stát jinde. Jak bez vojenského zásahu dostanete zemi pod vliv a nadvládu Ruska. To je důvod, proč by se Evropané měli zajímat a starat se o to, co se děje v Gruzii.“
Trump zrušil program USAID. Gruzie tak přišla o peníze na monitoring voleb nebo dohled nad transparentností vládních institucí. Jak velký tohle je pro Gruzii problém?
„Je to mnohem horší. Američané byli skrz USAID jedním z hlavních přispěvatelů na zemědělské programy nebo zdravotnictví, stejně tak školství. Má to hluboký dopad na ekonomiku země. Je to velmi znepokojivé a přichází to v době, kdy dochází k pozastavení některé podpory z evropských zemí.“
Nechává to prostor pro Putina, aby vstoupil do hry?
„Putin už zasáhl. Máme vládu, která je pod ruským vlivem, takže nevím, co ještě dalšího může udělat.“
Mohl by dávat místo Američanů peníze do vašeho zemědělství.
„Takhle se ale Rusové nechovají. Máme dvě území, která jsou okupována Ruskem. Od války v roce 2008 neudělali nic finančně ani ekonomicky na podporu těchto dvou regionů. Takže to není ruský modus operandi. Snaží se mít nad nimi kontrolu a vliv, ale nepodporují je.“
Kdyby situace v Gruzii ještě vyeskalovala, nebojíte se, že Trumpova vláda gruzínskou opozici nepodpoří?
„Nemyslím si, že americká administrativa bude mít čas přímo zasahovat do našeho vlastního boje. A my ani nespoléháme na někoho jiného, že to za nás vybojuje. Na druhou stranu USA mají svůj zájem na tom mít pod kontrolou Kavkaz u Černého moře na cestě do střední Asie. I proto už americká administrativa 33 let od naší nezávislosti finančně hluboce podporovala gruzínskou nezávislost v mnoha aspektech.“
Kde vidíte Gruzii za 10 let? Nebo kde ji chcete vidět?
„Potřebujeme mít jasnou perspektivu. Potřebujeme volby, které by co nejdříve vrátily Gruzii na cestu do Evropské unie, abychom neztráceli čas, když se nám otevírá příležitost být součástí Evropy.“
