Ruské ministerstvo zahraničí si povolalo polskou velvyslankyni v Moskvě Katarzynu Pelczyňskou-Naleczovou, aby upozornilo polské úřady na nepřípustnost likvidace památníku, který z náměstí v Pieniežnu zmizel ve středu. Moskva vyzvala Varšavu k jeho okamžitému obnovení a krok polských úřadů označila za nepřátelské porušení dohody garantující péči o válečné památníky.

"Vyložila jsem polské stanovisko v této záležitosti, tedy že celý proces (odstranění pomníku) je stoprocentně v souladu s polskými zákony i s (mezistátní) dohodou z roku 1994," řekla velvyslankyně po návštěvě ministerstva.

Čerňachovskij, nejmladší armádní generál v dějinách sovětské armády, se vyznamenal v bitvě u Kurska a na vrcholu své slávy velel třetímu běloruskému frontu. Zabit byl střepinou německého granátu v únoru 1945.

Podle polských historiků je přímo odpovědný za likvidaci polského hnutí odporu po ústupu nacistického wehrmachtu z Litvy v létě roku 1944. V okolí Vilniusu tehdy padlo do sovětského zajetí na 8000 vojáků polské Zemské armády (Armia Krajowa), kteří byli později poslání do sovětských pracovních táborů. Důsledkem podobných nepřátelských akcí se pak stalo nastolení komunistického režimu v Polsku.

Odstranění Čerňachovského busty podle prohlášení ruské ambasády ve Varšavě "vyvolává ten nejostřejší protest a hluboké rozhořčení". Ruští diplomaté prý vidí "přímou souvislost mezi touto urážlivou akcí a atmosférou, která se v Polsku šíří při aktivní účasti oficiálních osobností kolem tématu osvobození Polska Sovětským svazem".

Incident kolem busty sovětského generála dokresluje napětí mezi Varšavou a Moskvou, k němuž významně přispěl postup Ruska proti Ukrajině. Polská vláda se snaží rozšiřovat vojenskou spolupráci s USA a Severoatlantickou aliancí a spolu s pobaltskými zeměmi patří k největším kritikům Ruska.

"Je to skvělá příležitost, abychom tímto způsobem uctili památku obětí sovětské agrese," řekl televizi TVN 24 starosta Pieniežna Kazimierz Klejdo o rozebrání pomníku sovětskému generálovi, přezdívaném "kat Zemské armády". Polsko si totiž dnes připomíná 76. výročí vpádu sovětských vojsk do jejich vlasti, která tou dobou bojovala proti útoku nacistického Německa. O generálovu bustu má prý zájem ruský Kursk.

Čerňachovskij měl pomník také ve Vilniusu, který byl však mezitím přemístěn do ruské Voroněže.

Výročí sovětského vpádu si Polsko připomnělo i přehlídkou pět tisícovek mladých Poláků a Polek v historických uniformách ve Varšavě a prezident Andrzej Duda a premiérka Ewa Kopaczová si při otevření Katyňského muzea stiskli ruce.

V katyńském lese u Smolenska postřílela sovětská tajná policie NKVD na jaře 1940 tisíce polských důstojníků, kteří dříve upadli do sovětského zajetí.

Stisk rukou média zaznamenala hlavně proto, že při vzpomínkové akci k vypuknutí druhé světové války ve Westerplate sice prezident a premiérka stáli vedle sebe, ale vzájemně se ignorovali, aniž by pronesli jediné slovo či podali si ruce.