Rusko chystalo teror proti letadlům v Polsku i jinde, prohlásil Tusk. Ve Varšavě přijal Zelenského
Rusko plánovalo teroristické útoky proti leteckým společnostem nejen v Polsku, ale i po celém světě. Uvedl to polský premiér Donald Tusk po dnešním jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ve Varšavě. Vyzval civilizovaný svět ke společnému postupu. Kreml již dříve odmítl obvinění, že Rusko stálo za sabotážemi a žhářskými útoky v Evropě.
„Nebudu zabíhat do podrobností, mohu jen potvrdit opodstatněnost obav, že Rusko plánovalo teroristické útoky v letecké dopravě, a to nejen proti Polsku, ale proti aerolinkám po celém světě,“ prohlásil premiér.
„Sabotážní akce, různé verze války, jakou Rusko vypovědělo nejen Ukrajině, ale celému civilizovanému světu, vyžadují společné kroky,“ řekl Tusk před novináři. „Polsko sehrává klíčovou roli v Evropě v akcích proti sabotážím a diverzím, které Rusko organizuje nejen na polském území,“ dodal podle serveru Wirtualna Polska.
V médiích se dříve objevily zprávy, že i v Polsku testovali ruští agenti rozesílání zápalných balíčků kurýrními službami a leteckou dopravou. Západní bezpečnostní činitelé mají podezření, že ruská rozvědka stála za spiknutím, jehož cílem bylo umístit zápalná zařízení v balíčcích do nákladních letadel mířící do Severní Ameriky.
Podle agentury Reuters se Tusk výslovně o těchto incidentech nezmínil a neuvedl, jaké konkrétní skutky má na mysli. Moskva už dříve účast na nich popřela. Ruská ambasáda ve Varšavě ani ruské ministerstvo zahraničí na žádost o komentář nereagovaly, píše Reuters.
Rusko podle polské vlády vede hybridní válku proti Polsku a dalším západním zemím v odvetě za jejich podporu Ukrajiny v jejím boji proti ruské invazi. Polská vláda také obvinila Rusko a jeho spojence Bělorusko z vyvolávání migrační krize na východní hranici Evropské unie s cílem vyvolat chaos a rozdělení v EU. Polský ministr zahraničí loni nařídil uzavřít jeden ze tří ruských konzulátů v zemi v reakci na sabotáže, včetně žhářských útoků, za kterými podle něj stála Moskva, připomněla agentura AP.
Rusko při nočním útoku vážně poškodilo jednu z ukrajinských tepelných elektráren. S odvoláním na ukrajinské úřady to dnes napsala agentura AP, která zároveň upozornila, že Rusko se od počátku své invaze každý rok s přicházející zimou snaží ochromit ukrajinskou energetickou síť v naději, že naruší morálku obyvatel napadené země a také její vojenskou výrobu. Podle listu The Wall Street Journal (WSJ) v poslední době zintenzivnily útoky obou stran na energetiku nepřítele.
Při ruském útoku na ukrajinskou elektrárnu utrpěli zranění dva pracovníci, cituje AP ukrajinskou energetickou společnost DTEK. Firma podrobnosti neposkytla, neuvedla ani informace o umístění elektrárny. Ukrajinské úřady zveřejňují jen málo podrobností o ruských útocích na svou energetickou síť, aby neprozradily nepříteli zpravodajské informace, podotkla AP.
Server Ukrajinska pravda píše s odvoláním na společnost Ukrenerho, že ráno se kvůli ruským útokům ocitli bez dodávek elektřiny spotřebitelé v několika regionech, například v Černihivské oblasti. V jiné zprávě portál cituje šéfa Ukrenerho Vitalije Zajčenka, který na setkání s velvyslanci skupiny G7 řekl, že ruská armáda v posledních týdnech změnila taktiku a na místo rozsáhlých útoků na ukrajinský energetický systém jako celek nyní podniká údery na jeho prvky v určitých regionech.
Komunální politici na Ukrajině zůstanou v úřadech do konce ruské války proti Ukrajině. Kvůli válce se po parlamentních a prezidentských neuskuteční ani místní volby, které se měly podle ústavy konat 26. října.
Ukrajinský parlament prodloužil funkční období místních politiků po dobu trvání válečného stavu. Usnesení podpořila jasná dvoutřetinová většina poslanců, uvedl parlament na svém webu.
Starostové a členové městských a obecních rad a regionálních parlamentů tak zůstanou ve svých funkcích až do konání voleb po skončení války. To platí například i pro primátora ukrajinské metropole Kyjeva Vitalije Klička, který tuto funkci zastává už od roku 2014.
Ruská duma schválila záměr odstoupit od rusko-americké smlouvy o snížení obrovských zásob plutonia z jaderných hlavic z období studené války. Dohoda byla podepsána v roce 2000 a v platnost vstoupila v roce 2011. Zavázala Spojené státy i Rusko k likvidaci nejméně 34 tun plutonia určeného pro výrobu zbraní, což by podle amerických představitelů stačilo až na 17.000 jaderných hlavic.
„Spojené státy podnikly řadu nových protiruských kroků, které zásadně mění strategickou rovnováhu, jež v době uzavření dohody panovala, a vytvářejí další hrozby pro strategickou stabilitu,“ uvádí se v komentáři k návrhu na odstoupení od dohody.
Rusko už v roce 2016 pozastavilo naplňování dohody s odvoláním na americké sankce po anexi Krymu a na údajně nepřátelské akce proti Rusku, rozšiřování NATO a změny ve způsobu, jakým Spojené státy likvidovaly své plutonium.
