Výcvik civilistů, budování zdí i vysoké náklady na obranu. Polsko se chystá do boje
Polsko se intenzivně chystá na případný konflikt s Ruskem. Ke zprávám o budování Východního štitu, vynaložení 5 % HDP na obranu a ke zprávě o zpřístupění výcviku pro všechny muže se přidaly i tréninky pro civilisty. Armáda připravila víkendové programy, kde se muži, ženy i děti učí střílet ze zbraní, učí se poskytovat první pomoc a techniky pro boj zblízka.
Mladí i staří, muži i ženy, rodiče i děti - všichni přišli na vojenské cvičiště poblíž Vratislavi, aby se naučili střílet ze zbraně. V rámci sobotního dopoledního programu „Trénink s armádou“ se civilisté učili také techniky pro boj zblízka, první pomoc a nasazování plynové masky. Informuje o tom britský server BBC.
„Časy jsou teď nebezpečné, musíme být připraveni,“ říká koordinátor projektu a kapitán Adam Sielicki s tím, že Polsko více než další země čelí vojenské hrozbě z Ruska, a tak se na ni intenzivně připravuje. A to i zaškolováním civilistů do základního armádního výcviku. Selicki zmínil, že program je přeplněný, a polská armáda tak plánuje rozšíření tak, aby výcvikem mohl projít každý mladý muž v Polsku.
Účastníci výcviku z řad civilistů zmiňují, že je historie už poučila dostatečně na to, aby se raději naučili bránit sami. „Nemůžeme se spoléhat na nikoho jiného. Dnes existují spojenectví a zítra jsou rozbitá,“ komentuje pro BBC Dariusz.
Mladá Agata s kamarádkou se vrhly mezi vojáky i kvůli zvolení Donalda Trumpa prezidentem v USA. „Lidi to znepokojilo. Chce se z Evropy stáhnout a cítíme se méně bezpečně. Pokud nebudeme připraveni, Rusko na nás zaútočí a z nás se stanou vězni,“ uvádí.
Peníze na obranu, stavění zdí i intenzivní výcvik
Polsko je vedle Česka od počátku války velkým kritikem ruského prezidenta a praktik ruských vojsk. Je neúnavným podporovatelem Ukrajiny a prosazuje přísné sankce. Vedle toho varuje před ruskou hrozbou a snaží se vynakládat co největší úsilí, aby se na případný konflikt připravilo. Letos dokonce vynaloží 5 % HDP na obranu, což je nejvíce v NATO.
Premiér Donald Tusk prohlásil, že Polsko si klade za cíl vybudovat nejsilnější armádu v regionu. Vedle mužů chce také umožnit vojenský výcvik i ženám, jak uvedl v parlamentu letos v březnu. A Varšava ve velkém utrácí peníze za letadla, lodě a dělostřelecké systémy.
Stávající armáda pak prochází intenzivním výcvikem. Na polském území také trénují ukrajinští branci a armáda. Rychlé vybudování schopné armády je podle představitelů NATO v Polsku přípravou na první obrannou linii v případě pokusu Ruska zaútočit na zbytek Evropy.
Vedle armády buduje Polsko také vzdušnou obranu a jedná s Francií o tom, aby spadalo do protijaderného deštníku. Staví se také klasická opevnění, které mají zemi ochránit před možným útokem z ruské Kaliningradské oblasti nebo z Běloruska. V listopadu se takto rozjela výstavba prvních částí opěvnění v tzv. Východním štítu. Vyčlenilo se na to 10 miliard zlotých.
Součástí štítu budou různé průzkumné a detekční systémy, logistická centra, sklady i protidronové systémy. Využijí se i klasické překážky v krajině. Do roku 2028 se tím zabezpečí 800 kilometrů dlouhý úsek.
Vedle Polska se na možný útok Ruska chystají intenzivněji také státy Pobaltí. Kromě geografické blízkosti k tomu mají důvod i kvůli přímým výhrůžkám ze strany KGB. V polovině dubna například šéf ruské tajné služby Sergej Naryškin uvedl, že Rusko s Běloruskem nemíní ignorovat údajné eskalace a „chrastění zbraní“ v zemích NATO a právě Polsko, Estonsko, Litva a Lotyšsko budou podle něj „trpět jako první“.
