Šest světových velmocí v červenci uzavřelo s Íránem dohodu, která předpokládá postupné rušení sankcí, jestliže Írán splní podmínky dojednání a zpomalí svůj jaderný program. Smyslem je odvrátit nebezpečí, že Írán získá v dohledné době jadernou zbraň.
Ve Spojených státech a v Íránu mají o textu hlasovat parlamenty. Americký Kongres ovládají republikáni, kteří jsou odpůrci dohody, avšak zablokovat by ji mohli jedině přehlasováním prezidentova veta, na což nemají dost hlasů. V íránském parlamentu mají hlavní slovo konzervativci, kteří dohodu kritizují jako nevýhodnou pro Írán.
"Parlament by neměl zůstat v otázce jaderného programu stranou. Neříkám poslancům, že mají dohodu schválit, nebo odmítnout. Musejí se rozhodnout oni," řekl podle státní televize Chameneí.
Předseda parlamentu Alí Larídžání očekává, že debata mezi íránskými zákonodárci ohledně jaderné smlouvy bude velmi bouřlivá a mnohem dramatičtější než v americkém Kongresu. "Myslím, že drama v mé zemi bude větší než ve vaší," řekl dnes Larídžání novinářům během své návštěvy New Yorku. "Jednou věcí jsem si jist: v našem parlamentu se rovněž povedou vášnivé diskuze, jsou tam totiž lidé, kteří vystupují proti dohodě a mají na věc jiný názor," dodal politik, který byl v minulosti hlavním vyjednávačem Íránu v rozhovorech o jaderném programu. Parlament by prý měl o dohodě rozhodnout asi do měsíce, výsledek hlasování Larídžání nechtěl odhadovat.
K sankcím Chameneí prohlásil, že by "měly být nejen pozastaveny, ale zrušeny". "Pokud tomu tak nebude, pak i my své jaderné aktivity pouze pozastavíme," sdělil Chameneí, který má v jaderné otázce poslední slovo.
Na dojednání mají velkou zásluhu Spojené státy, podle kterých dohoda přispívá k bezpečnosti. Americko-íránské vztahy ale zůstávají přerušené. Byly vypovězeny v roce 1980, po islámské revoluci, za níž obsadili americké velvyslanectví v Teheránu radikální studenti a 444 dní tam zadržovali rukojmí.
Chameneí dnes prohlásil, že Írán se Spojenými státy jedná výhradně o jaderném programu a že nikdy nepodpoří americkou politiku v Sýrii a v Iráku.
Někteří odborníci předpokládali, že USA dohodu využijí k tlaku na Teherán k řešení konfliktů v Sýrii a v Iráku. Írán má na vlády v Damašku a Bagdádu značný vliv.