Expertka pro Blesk: Izrael Íránce nezvládne neutralizovat, snaží se do války zatáhnout Ameriku
Úder na Írán se dal čekat, Izrael něco takového měl v úmyslu už dlouho, soudí expertka na Blízký východ Nathalie Tocciová, ředitelka italského Institutu mezinárodních vztahů a bývalá poradkyně šéfů diplomacie Evropské unie. „V posledních dnech přibývalo signálů, že se k tomu schyluje,“ komentovala pro Blesk Zprávy. „Myslím, že cílem je zatáhnout do války proti Íránu Spojené státy.“ Donald Trump si to však přát nebude, stále mu jde o uzavření dohody s Íránem.
Označila byste izraelský útok na Írán za překvapení?
Ne, určitě ne ve velkém měřítku, byl to izraelský záměr už dlouho. Dokonce ani ne v malém měřítku, v posledních dnech přibývalo signálů. Počínaje stažením amerických vojáků ze sousedního Iráku. V jistém smyslu jsme viděli, jak se k tomu schyluje. Myslím, že vždycky bylo záměrem Izraele zatáhnout USA do války proti Íránu. A myslím si, že to je v podstatě to, co je, co je cílem.
Může se to Izraeli podařit?
Nevím, protože Trump je opravdu v takové černobílé situaci: Zrovna s Íránem vyjednává a myslím, že skutečně existuje reálná možnost dohody s Íránem. Ne sice nijak zvlášť podstatné dohody - upřímně řečeno si nemyslím, že tato americká administrativa je schopna podstatné dohody- ale také na to není čas, takže by to bylo něco slabšího než JCPOA (dohoda s Íránem z minulé dekády, od které se vláda Donalda Trumpa stáhla – pozn. red.)
Na druhou stranu, pokud se to nepodaří, nastane válka. Mezi tím nic není. Trump ovšem vždycky byl proti věčným válkám, teď je opravdu v úzkých. On by samozřejmě chtěl dohodu. Izrael na něj zcela zjevně tlačí, aby dohoda nebyla. Kdybych si měla vsadit, řekla bych, že nakonec se USA udrží, aby do toho nebyly významně vtaženy. Teď bude záležet na íránské reakci – víte, jak „oko za oko“ může eskalovat. Izrael podle mě doufá, že se to vystupňuje natolik, že ač se Trump nebude chtít nechat zatáhnout, tak nebude mít na výběr.
Říkáte, že to Izrael měl v plánu už dlouho – dal by takový povel i jiný premiér než Benjamin Netanjahu?
Záleží na tom, jestli by premiérem byl někdo jiný z krajní pravice - ten by mohl udělat úplně to samé. A ostatní… Už mi přijde nepředstavitelné, že by Izraeli vládl někdo jiný než krajní pravice, natolik už se to posunulo.
Ale konkrétně Netanjahuovy kalkulace jsou vždycky o jeho politickém přežití. Zrovna pár dní nazpátek jeho vláda málem zkolabovala s návrhem na vyslovení nedůvěry. Tohle, stejně jako to, co se děje v Gaze, mu pomáhá se udržet.
Nebo údery na Hizballáh v Libanonu…
Ty my zrovna přišly spíš jako příležitost, které se chopil, tam vidím větší logiku. Zato když se podíváte na Gazu i Írán, těžko v tom vidět z hlediska Izraele nějaký smysl. Co se děje v Gaze, v žádném případě neposílí bezpečnost Izraele. Otázka Íránu, to se ještě uvidí – je to hodně, hodně riskantní sázka.
Je bombardování jaderných zařízení legitimní? Ta íránská pravděpodobně slouží k vývoji zbraní…
Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) tato zařízení monitoruje. Podle mezinárodních organizací k vývoji zbraní neslouží, takže nejsou legitimním cílem, útok je ilegální.
Legalita by byla jedna věc, formálně neobohacují uran na úroveň nutnou pro vyrobení bomby, ale obohacují víc, než potřebuje civilní využití…
Ano, to říká report, který vyšel zrovna před pár dny. Ale o něčem svědčí už to, že monitorování probíhá (dřív Írán inspektory do země nepouštěl, pozn. red.). Report říká, že Írán porušuje své závazky ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní. Ale nedodržování závazků z vás nedělá legitimní cíl, aby vám jiná země bombardovala provozy.
Ale je tu ještě hlubší problém. Pokud víme, Izrael nemá kapacity, aby sám zastavil celý íránský jaderný program. Možná zpomalil. Proto má v úmyslu zatáhnout do toho USA.
To by znamenalo těžké bombardování…
Znamenalo by to válku, opravdovou válku, invazi. A co by bylo cílem takové války? Jaderný program? Změna režimu? Bylo by to jako v Iráku, ale nevím, dvacetkrát větší.
V minulých měsících USA i Izrael útočily na íránské loutky v regionu – v Sýrii, Libanonu, Jemenu… Byly to úspěšné útoky?
Myslím, že je výrazně oslabily. Ale otázkou je jako vždy, na jak dlouho. A co bude dál? To není řešení, každá akce vyvolá reakci, každý masakr, každá válka. Izrael teď nepomáhá své bezpečnosti v dlouhodobém hledisku. Posledních 70 let to dokazuje. Írán existuje už hodně dlouho… Podobné věci budou nadále Izrael stavět do stále méně bezpečné pozice.
Co bude úder znamenat pro vztahy Izraele s arabskými zeměmi, hlavně těmi v Zálivu? V posledních letech docházelo k normalizaci vztahů, angažoval se v tom i Donald Trump…
Myslím, že to už je kompletně passé. Už od války v Gaze. Povšimněte si stanoviska Saudské Arábie: Hovoří o „útoku na náš sesterský Írán“. Sesterský!
Není to tak dlouho, co mezi Saúdskou Arábií a Íránem byla velká regionální rivalita…
V minulých letech se Saúdové s Íránem dost sblížili, a ne proto, že by ho měli rádi, ale protože v oblasti vidí riziko revizionistického Izraele. Izrael už není, co býval.
Nakolik za to může přímo premiér Benjamin Netanjahu?
To by bylo příliš snadné, vinit jen Netanjahua nebo izraelskou vládu. Izraelská vláda reflektuje většinu Izraelců, je to problém celé země, Netanjahu tam nespadl z Marsu.
Znamená sbližování Saúdské Arábie s Íránem ochlazování jejích vztahů se Západem?
Ne, od Západu to oddaluje Izrael.
Čím si Írán pomůže, pokud skutečně jadernou zbraň vyvine?
Nemyslím si, že přímo chce mít jaderné zbraně. Chce to know-how, chce být v pozici, kdy je může v krátkém čase dokončit. Když je skutečně vyvine, samozřejmě to zvyšuje riziko, že bude napaden. Tato kalkulace se teď pochopitelně mění, když už stejně byl napaden. Možná se teď íránská doktrína změní, ale dosud tam podle mě byl úmysl nepřekračovat tu hranici, jen k tomu mít nakročeno.
Proč bychom se měli bát íránské jaderné zbraně?
Obecně bychom se měli bát jaderné zbraně v rukou kohokoli. Nejde o to, co by atomová bomba udělala nám, nás Írán nenapadne. Jde obecně o nešíření jaderných zbraní. Když je bude mít Írán, opatří si je i Saúdská Arábie, do jaderného programu by se pustilo Turecko, Izrael už je má… Nejde teď o přímou hrozbu, ale o obecnější riziko, kdy by Evropa byla obklopená buď nestabilními, nebo nepřátelskými zeměmi s atomovými zbraněmi.
A co s tím můžeme dělat?
Když můj dobrý přítel dělá chybu, třeba začne brát drogy, nebudu ho v tom podporovat. Nemůžeme ovlivnit záměry toho kterého lídra, ale můžete změnit, jak mu vycházejí kalkulace. Po roce a půl války v Gaze se konečně dostáváme ke zrušení obchodních preferencí – ani to nejsou skutečné sankce, ale aspoň je to signál. Na stole je pozastavení obchodní části asociační dohody EU-Izrael. Ne kvůli Íránu, samozřejmě kvůli Gaze. Problém je, že na Blízkém východě jsme se zatím ani nesnažili.
Takto vypadají škody v Izraeli po sérii íránských útoků.
Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Baghájí uvedl, že Teherán se ještě nerozhodl, zda se plánovaného nedělního jednání s USA o jaderném programu v Ománu zúčastní. Podle amerického tisku tam odcestoval zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff.
Íránská média dnes také uvedla, že výbuchy, které byly slyšet v pátek u jaderného zařízení Fordo, tam způsobily jen menší škody. Izrael v pátek oznámil, že zaútočil na jaderná zařízení v Natanzu, kde má Írán podobně jako ve Fordo zařízení na obohacování uranu.
Další z našich ,, expertů” co sežrali Šalamounovo lejno🤮💩💩💩