Bombardovaný Írán: Schovává někde atomové zásoby? USA zamířily na Fordo a další zařízení
V posledních dvou týdnech se toho na Blízkém východě odehrálo hodně. Nejprve Izrael zaútočil na íránské sklady se zásobami jaderných zbraní, Írán na oplátku zaútočil na izraelské civilní budovy a o 9 dní později zaútočila USA na íránské zásoby uranu. Donald Trump označil operaci Půlnoční kladivo za úspěšnou, píše britský deník Daily Mail. Šéf MAAE Rafael Grossi se domnívá, že centrifugy v zařízení v Natanzu byly pravděpodobně zničeny. Byla ale operace tak úspěšná, jak americký prezident tvrdí? Byly zlikvidovány všechny zásoby uranu, nebo ještě stále existují někde schované pod zemí íránského či severokorejského území?
Donald Trump prohlásil, že jeho bunkry-rozbíjející bomby „zničily“ íránská jaderná zařízení a vymazaly šance islámské republiky na sestrojení bomby.
Navzdory jeho triumfálnímu chvástání se však Írán stále pravděpodobně může chlubit značnými zásobami vysoce obohaceného uranu (HEU) a pravděpodobně by mohl mít další zařízení čekající na dosažení úrovně ryzosti potřebné k výrobě jaderných hlavic.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) v květnu oznámila, že Írán nashromáždil více než 400 kilogramů uranu obohaceného až na 60 procent.
To už stačí k vytvoření atomové zbraně podobné těm, které na konci druhé světové války zdevastovaly japonská města Hirošimu a Nagasaki.
V současné době nelze přesně říci, zda Trumpova „operace Půlnoční kladivo“ byla tak účinná, jak prezident tvrdí – zejména v zařízení Fordo, kde jsou pod 90 metry betonu a kamení ukryty odstředivky na obohacování uranu.
Panují obavy, že Teherán by mohl možná mít několik dalších tajných zařízení, o nichž izraelský Mosad a CIA neví. Trumpův bývalý poradce pro bezpečnost a jeden z největších íránských odpůrců se dokonce nechal slyšet, že Severní Korea by mohla Íránu pomoci získat jaderný odstrašující prostředek.
Kde je íránský uran?
Nejvyšší vůdce Íránu Sajjid Alí Chameneí tvrdí, že přesunul zásoby uranu na tajné místo – to je přesvědčení, které sdílejí i izraelští zpravodajci.
Šéf MAAE Rafael Grossi sdělil listu The New York Times, že jeho tým inspektorů OSN viděl zásoby uranu asi o týden dříve, než Izrael zaútočil na Írán. Grossi řekl, že zásoby, které inspektoři OSN zahlédli, byly uloženy ve speciálních sudech, tak malých, že se vešly do kufrů asi 10 aut. Také se nechal slyšet, že věří v přesunutí daného materiálu na jiné místo. Nikdo mimo Írán nyní neví, kde přesně se skladiště HEU nacházejí a teheránské možnosti jsou tím pádem nekonečné.
Kanystry by mohly být skladovány někde v íránské síti tunelů či jeskyní, dopraveny na základny íránských revolučních gard nebo by mohly být ukryty v civilních zařízeních, jako jsou například univerzity, výzkumná střediska, či dokonce telekomunikace. Dokonce mohou být skladovány v již zmíněných kamionech, které jsou neustále v pohybu.
Analytici se do značné míry domnívají, že žádné bombardování by nemohlo zcela vymýtit íránský jaderný program a zároveň poukázali na to, že americká a izraelská kampaň by mohla mít zcela opačný efekt.
Dr. Anderas Krieg, odborník na bezpečnost na Blízkém východě a přednášející na KIASS v Londýně, řekl serveru MailOnline: „Jít po íránském jaderném programu by mohlo posílit přesvědčení Teheránu, že jaderné odstrašení je nejen oprávněné, ale hlavně nezbytné pro přežití režimu.“
„Spíše než pokus o zastavení íránské jaderné dráhy, mohou údery posloužit jako ospravedlnění logiky, která pohání dlouhou íránskou tradici jaderné ambice – odstrašení prostřednictvím schopností,“ dodal Dr. Krieg.
Dr. Andreas Boehm, expert na mezinárodní právo a přednášející na univerzitě v St. Gallen ve Švýcarsku, byl dokonce ještě více přímočarý.
„Po zkušenostech z Ukrajiny, Libye a nyní Íránu na jedné straně a Severní Koreji na straně druhé nelze dojít k jinému závěru, než že jedině vlastnictví jaderných zbraní poskytuje ochranu před útokem,“ řekl Dr. Boehm.
„Pro tento nebo i jiný budoucí íránský režim už cesta pomocí vyjednávání nepřipadá v úvahu. Nyní bude ještě odhodlaněji směřovat k získání jaderné bomby.“
Někteří západní lídři vypadají, že tento názor sdílí. Francouzský prezident Emanuel Macron novinářům sdělil, že podle něj existuje zvýšené riziko, že se Írán po americko-izraelských útocích pokusí tajně obohacovat uran.
Mohl by Írán stále obohacovat svůj uran?
Pokud americká a izraelská vojenská akce v Íránu poskytla Chameneímu a jeho nejužšímu okruhu politickou vůli k tomu, aby svou cestu za jadernými zbraněmi zdvojnásobili, tak budou případně potřebovat restartovat proces obohacování.
A přesto, že se HEU snadno skladuje a přepravuje, odstředivky potřebné k jejímu obohacení jsou velmi citlivé a velmi obtížně se přemisťují.
Ačkoliv skutečný rozsah škod napáchaných americkými a izraelskými bombardovacími kampaněmi neznáme, šéf MAAE Grossi se domnívá, že centrifugy v zařízení v Natanzu – větší elektrárně, která je mnohem méně chráněná než Fordo – byly pravděpodobně zničeny.
Sima Shineová, expertka na íránský jaderný program a bývalá výzkumnice Mosadu, řekla listu The Telegraph, že „není pochyb o tom, že izraelská a americká letadla způsobila obrovské škody íránským známým jaderným areálům ve Fordo, Natanzu a Isfahánu“. Ale dodala, že další „tajná“ zařízení téměř jistě existují.
Podle analytiků by přitom údery mohly Írán přimět k úplnému odstoupení od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT), která jej v současnosti zavazuje ke spolupráci s inspektory MAAE.
„Události minulého týdne by pravděpodobně mohly Teheránu poskytnout ospravedlnění, které k tomuto účelu potřebuje. Odstoupení od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní by pravděpodobně vedlo k tomu, že by mezinárodní společenství ztratilo veškerou viditelnost íránského jaderného programu a mohlo by se – z dlouhodobého hlediska – stát katalyzátorem širšího šíření jaderných zbraní v regionu,“ řekla expertka na program jaderné politiky Darya Dolziková.
Teherán podle Arakčího nyní vyhodnocuje, zda by rozhovory se Spojenými státy byly v íránském zájmu poté, co šesté kolo nepřímých jednání bylo odvoláno kvůli izraelskému útoku, do něhož se o víkendu údery na tři íránské jaderné provozy zapojily také Spojené státy. USA a Izrael údery zdůvodnily snahou zabránit Íránu vyrobit jadernou bombu. Teherán tvrdí, že o jaderné zbraně neusiluje a že jeho jaderný program je mírový.
Arakčí v rozhovoru s íránskou státní televizí podle Reuters také poznamenal, že škody na íránských jaderných provozech „nejsou malé“ a že příslušné orgány nyní zjišťují nové skutečnosti ohledně íránského jaderného programu. To podle ministra ovlivní budoucí diplomatický postoj Íránu.
Trump na středeční tiskové konferenci v závěru summitu NATO v Haagu prohlásil, že Bílý dům bude příští týden hovořit s Íránem. „Možná s nimi podepíšeme dohodu, nevím. Podle mě to není tak nutné,“ uvedl šéf Bílého domu.
Írán v tuto chvíli nemá v plánu žádné jednání se Spojenými státy, uvedl dnes podle agentury Reuters íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Šéf íránské diplomacie tak zpochybnil tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že USA plánují s Íránem jednat příští týden.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.