V Černobylu explodoval dron! Sarkofág jaderné elektrárny je vážně poškozený
Sarkofág bývalé jaderné elektrárny v Černobylu na Ukrajině v noci na dnešek zasáhl dron, na místě začalo hořet, uvedla Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Radiace uvnitř i vně je v normálu, nikdo nebyl zraněn. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti X napsal, že za útokem stojí Rusko a že zásah podle prvních poznatků kryt výrazně poškodil. Mluvčí Kremlu odmítl, že by sarkofág zasáhl ruský dron.
„V noci ze 13. na 14. února kolem 1:50 zaslechl tým MAAE v areálu Černobylu výbuch vycházející z (krytu), jenž chrání zbytky čtvrtého reaktoru bývalé černobylské jaderné elektrárny. Ten způsobil požár,“ uvedla agentura s tím, že její zaměstnanci byli informování o nárazu bezpilotního letounu. MAAE má v černobylské jaderné elektrárně dlouhodobě svůj tým.
Pracovníci protipožární ochrany podle prohlášení zasáhli během několika minut. Oheň je uhašen. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by byla narušena vnitřní ochranná část krytu. Podle šéfa MAAE Rafaela Grossiho ale incident spolu s vojenskou aktivitou kolem Záporožské jaderné elektrárny ukazuje na přetrvávající nebezpečí pro jadernou bezpečnost.
Zelenskyj uvedl, že kryt zasáhl ruský dron s vysoce explozivní hlavicí. „Jedinou zemí na světě, která útočí na taková místa, okupuje jaderné elektrárny a vede válku bez ohledu na následky, je dnešní Rusko. Představuje teroristickou hrozbu pro celý svět,“ uvedl na X, kde také zveřejnil video zásahu a jeho dopadů. Je z něj patrné, že v krytu je teď díra.
Kreml tato tvrzení odmítl. „Ohledně Černobylu nemám přesné informace. Vím jen jedno: nemůže být ani řeči o útocích na jakékoliv objekty jaderné infrastruktury, infrastruktury jaderné energetiky. Proto jakákoliv tvrzení, že se to stalo, neodpovídají skutečnosti,“ prohlásil mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina. „Ruští vojáci něco takového nedělají,“ dodal Dmitrij Peskov podle agentury TASS. „Nejspíše jde o další provokaci, podvrh. Právě to kyjevský režim miluje a neváhá udělat,“ řekl Putinův mluvčí k vyjádřením Zelenského. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharová z útoku obvinila Kyjev a také ona hovořila o provokaci.
Ukrajinská tajná služba SBU uvedla, že útok vyšetřuje a uvnitř i v okolí sarkofágu její pracovníci nalezli úlomky trupu ruského dronu s bojovou hlavicí a sériovým číslem. Jedná se podle ní o trosky bezpilotního letounu s označením Geraň-2, což je podle dostupných informací ruský název pro dron Šáhed-136 íránské konstrukce. SBU zveřejnila snímky, které podle ní zachycují trosky dronu, jenž zasáhl sarkofág.
Podle agentury AFP prezident Zelenskyj později uvedl, že dron letěl ve výšce 85 metrů, což je příliš nízko na to, aby ho odhalily radary. „Útok mířil přesně na kryt (sarkofág) a odehrál se přesně v den, kdy začala Mnichovská bezpečnostní konference. Slouží to jako jasná 'zpráva' od Putina a Ruské federace,“ uvedl podle webu Ukrajinska pravda na setkání s novináři v Mnichově.
Drábová krotí vášně
Moskva od vypuknutí války popírá, že by ruští vojáci útočili na civilisty či civilní objekty, natož aby se dopouštěli válečných zločinů, jakkoli například OSN ověřila a potvrdila, že ve válce Ruska proti Ukrajině zahynuly tisíce civilistů, včetně žen a dětí.
Předsedkyně českého Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová na X uvedla, že „39 let po havárii žádné riziko vážnější nehody s vlivem za hranicemi zakázané zóny nehrozí“. „Navíc sarkofág náraz dronu nijak významně poškodit nemůže,“ míní. Také ona poznamenala, že radiační situace nejen na Ukrajině zůstává normální.
Černobylská jaderná elektrárna se v dubnu 1986 stala místem největší jaderné katastrofy na světě. Havárie a následný výbuch čtvrtého bloku elektrárny si přímo na místě a v následujících měsících vyžádaly několik desítek životů. Celkem v souvislosti s katastrofou podle zprávy Černobylského fóra z roku 2005 zemřelo kolem 4000 lidí.
Čtvrtý blok elektrárny má od roku 2016 nový kryt s životností 100 let. Jeho konstrukce stála 1,5 miliardy eur (tehdy přes 40 miliard korun) a podílelo se na ní 45 zemí včetně České republiky. Kryt váží více než 36 000 tun (je třikrát těžší než například Eiffelova věž), je dlouhý 162 metrů, široký 260 metrů a vysoký 108 metrů. Celková plocha opláštění stavby (86.000 metrů čtverečních) představuje přibližně velikost 12 fotbalových hřišť. Stavba by měla vydržet teploty od minus 43 stupňů do 42 stupňů nad nulou.
Rusko černobylskou elektrárnu po začátku své invaze na Ukrajinu v roce 2022 několik týdnů okupovalo, než se z oblasti stáhlo. Ruská armáda krátce po vpádu do země během bojů obsadila také Záporožskou jadernou elektrárnu, kterou má pod kontrolou dosud. Toto zařízení se nachází nedaleko frontové linie a obě strany konfliktu se obviňují z jejího ostřelování. MAAE dlouhodobě varuje před riziky souvisejícími s boji v blízkosti atomových zařízení.
Spojené státy prodloužily Maďarsku výjimku ze sankcí, která zemi umožňuje platit Rusku za odběr zemního plynu. Řekl to dnes maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje ve čtvrtek napsala, že Washington prodloužil výjimku i Turecku a Slovensku, a to do května.
Spojené státy loni v listopadu kvůli konfliktu na Ukrajině uvalily nové sankce na ruskou Gazprombank, jednu z největších bank v zemi, která přijímá platby za prodej zemního plynu od zákazníků ruské plynárenské skupiny Gazprom v Evropě.
Německo dnes uvolnilo další tři miliardy eur (75 miliard Kč) na vojenskou pomoc Ukrajině, která se už více než tři roky brání rozsáhlé ruské agresi. Rozhodli o tom poslanci v rozpočtovém výboru Spolkového sněmu, informovala agentura DPA. Pomoc připravila ministerstva obrany a zahraničí už na počátku roku, podle německých médií ale uvolnění peněz před únorovými parlamentními volbami blokoval kancléř Olaf Scholz.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odpoledne zveřejnil video ze setkání s Pavlem a uvedl, že navštívili obec Moščun v Kyjevské oblasti.
„Dnešní den jsme zahájili s prezidentem České republiky Petrem Pavlem a naším setkáním v Moščunu v Kyjevské oblasti,“ uvedl na síti X Zelenskyj. „Boje o Moščun proti ruským okupantům sehrály zásadní roli v obraně Kyjeva, potažmo obraně celé naší země,“ dodal ukrajinský prezident, podle něhož státníci uctili památku padlých bojovníků. Moščun leží severozápadně od Kyjeva, v prvních týdnech ruské invaze se tvrdé boje odehrávaly také v okolí ukrajinské metropole.
