V Černobylu explodoval dron! Sarkofág jaderné elektrárny je vážně poškozený
Sarkofág bývalé jaderné elektrárny v Černobylu na Ukrajině v noci na dnešek zasáhl dron, na místě začalo hořet, uvedla Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Radiace uvnitř i vně je v normálu, nikdo nebyl zraněn. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti X napsal, že za útokem stojí Rusko a že zásah podle prvních poznatků kryt výrazně poškodil. Mluvčí Kremlu odmítl, že by sarkofág zasáhl ruský dron.
„V noci ze 13. na 14. února kolem 1:50 zaslechl tým MAAE v areálu Černobylu výbuch vycházející z (krytu), jenž chrání zbytky čtvrtého reaktoru bývalé černobylské jaderné elektrárny. Ten způsobil požár,“ uvedla agentura s tím, že její zaměstnanci byli informování o nárazu bezpilotního letounu. MAAE má v černobylské jaderné elektrárně dlouhodobě svůj tým.
Pracovníci protipožární ochrany podle prohlášení zasáhli během několika minut. Oheň je uhašen. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by byla narušena vnitřní ochranná část krytu. Podle šéfa MAAE Rafaela Grossiho ale incident spolu s vojenskou aktivitou kolem Záporožské jaderné elektrárny ukazuje na přetrvávající nebezpečí pro jadernou bezpečnost.
Zelenskyj uvedl, že kryt zasáhl ruský dron s vysoce explozivní hlavicí. „Jedinou zemí na světě, která útočí na taková místa, okupuje jaderné elektrárny a vede válku bez ohledu na následky, je dnešní Rusko. Představuje teroristickou hrozbu pro celý svět,“ uvedl na X, kde také zveřejnil video zásahu a jeho dopadů. Je z něj patrné, že v krytu je teď díra.
Kreml tato tvrzení odmítl. „Ohledně Černobylu nemám přesné informace. Vím jen jedno: nemůže být ani řeči o útocích na jakékoliv objekty jaderné infrastruktury, infrastruktury jaderné energetiky. Proto jakákoliv tvrzení, že se to stalo, neodpovídají skutečnosti,“ prohlásil mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina. „Ruští vojáci něco takového nedělají,“ dodal Dmitrij Peskov podle agentury TASS. „Nejspíše jde o další provokaci, podvrh. Právě to kyjevský režim miluje a neváhá udělat,“ řekl Putinův mluvčí k vyjádřením Zelenského. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharová z útoku obvinila Kyjev a také ona hovořila o provokaci.
Ukrajinská tajná služba SBU uvedla, že útok vyšetřuje a uvnitř i v okolí sarkofágu její pracovníci nalezli úlomky trupu ruského dronu s bojovou hlavicí a sériovým číslem. Jedná se podle ní o trosky bezpilotního letounu s označením Geraň-2, což je podle dostupných informací ruský název pro dron Šáhed-136 íránské konstrukce. SBU zveřejnila snímky, které podle ní zachycují trosky dronu, jenž zasáhl sarkofág.
Podle agentury AFP prezident Zelenskyj později uvedl, že dron letěl ve výšce 85 metrů, což je příliš nízko na to, aby ho odhalily radary. „Útok mířil přesně na kryt (sarkofág) a odehrál se přesně v den, kdy začala Mnichovská bezpečnostní konference. Slouží to jako jasná 'zpráva' od Putina a Ruské federace,“ uvedl podle webu Ukrajinska pravda na setkání s novináři v Mnichově.
Drábová krotí vášně
Moskva od vypuknutí války popírá, že by ruští vojáci útočili na civilisty či civilní objekty, natož aby se dopouštěli válečných zločinů, jakkoli například OSN ověřila a potvrdila, že ve válce Ruska proti Ukrajině zahynuly tisíce civilistů, včetně žen a dětí.
Předsedkyně českého Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová na X uvedla, že „39 let po havárii žádné riziko vážnější nehody s vlivem za hranicemi zakázané zóny nehrozí“. „Navíc sarkofág náraz dronu nijak významně poškodit nemůže,“ míní. Také ona poznamenala, že radiační situace nejen na Ukrajině zůstává normální.
Černobylská jaderná elektrárna se v dubnu 1986 stala místem největší jaderné katastrofy na světě. Havárie a následný výbuch čtvrtého bloku elektrárny si přímo na místě a v následujících měsících vyžádaly několik desítek životů. Celkem v souvislosti s katastrofou podle zprávy Černobylského fóra z roku 2005 zemřelo kolem 4000 lidí.
Čtvrtý blok elektrárny má od roku 2016 nový kryt s životností 100 let. Jeho konstrukce stála 1,5 miliardy eur (tehdy přes 40 miliard korun) a podílelo se na ní 45 zemí včetně České republiky. Kryt váží více než 36 000 tun (je třikrát těžší než například Eiffelova věž), je dlouhý 162 metrů, široký 260 metrů a vysoký 108 metrů. Celková plocha opláštění stavby (86.000 metrů čtverečních) představuje přibližně velikost 12 fotbalových hřišť. Stavba by měla vydržet teploty od minus 43 stupňů do 42 stupňů nad nulou.
Rusko černobylskou elektrárnu po začátku své invaze na Ukrajinu v roce 2022 několik týdnů okupovalo, než se z oblasti stáhlo. Ruská armáda krátce po vpádu do země během bojů obsadila také Záporožskou jadernou elektrárnu, kterou má pod kontrolou dosud. Toto zařízení se nachází nedaleko frontové linie a obě strany konfliktu se obviňují z jejího ostřelování. MAAE dlouhodobě varuje před riziky souvisejícími s boji v blízkosti atomových zařízení.
Mír na Ukrajině musí být skutečně trvalý, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po dnešním setkání se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Během několikahodinového jednání se podle Elysejského paláce oba lídři spojili se zmocněncem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem, který se má v úterý setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Prezidenti hovořili také s dalšími evropskými státníky, zástupci Evropské unie i Severoatlantické aliance, uvedly agentury AFP a Reuters.
„Spolu s Emmanuelem Macronem jsme projednali mnoho detailů. Hlavní pozornost jsme věnovali jednáním o ukončení války a o bezpečnostních zárukách,“ uvedl po setkání Zelenskyj na síti X. „Válka musí skončit co nejdříve,“ doplnil ukrajinský prezident, podle kterého nyní záleží na zapojení všech vedoucích představitelů.
„Naším úkolem je udělat vše, co je v našich silách, abychom podpořili oběť a ne odměňovali agresora,“ uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová na závěrečné tiskové konferenci po zasedání Rady EU. O situaci v Ruskem napadené zemi ministři členských zemí jednali i společně s ukrajinským ministrem obrany Denysem Šmyhalem a zástupkyní generálního tajemníka NATO Radmilou Šekerinskou.
„Cílem je dosáhnout spravedlivého a trvalého míru, nikoli dohody, která položí základy pro další válku,“ dodala Kallasová s tím, že další finanční pomoc pro Ukrajinu je v tomto případě klíčová.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se sešel se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem v Paříži. „Oba lídři budou diskutovat o situaci a podmínkách pro spravedlivý a trvalý mír, a to na základě ženevských rozhovorů a amerického plánu a v úzké spolupráci s našimi evropskými partnery. Zhodnotí také práci vykonanou na bezpečnostních zárukách v rámci koalice ochotných,“ avizoval předem Elysejský palác podle agentury AFP.
Prezidenty doprovodily i jejich první dámy Olena Zelenská a Brigitte Macronová.
