Video se připravuje ...
Trvanlivost krytu vybuchlého reaktoru v Černobylu končí. Jak vypadá nový?
V Černobylu explodoval dron! Sarkofág jaderné elektrárny je vážně poškozený
Video se připravuje ...
Sarkofág bývalé jaderné elektrárny v Černobylu na Ukrajině v noci na dnešek zasáhl dron, na místě začalo hořet, uvedla Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Radiace uvnitř i vně je v normálu, nikdo nebyl zraněn. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti X napsal, že za útokem stojí Rusko a že zásah podle prvních poznatků kryt výrazně poškodil. Mluvčí Kremlu odmítl, že by sarkofág zasáhl ruský dron.
„V noci ze 13. na 14. února kolem 1:50 zaslechl tým MAAE v areálu Černobylu výbuch vycházející z (krytu), jenž chrání zbytky čtvrtého reaktoru bývalé černobylské jaderné elektrárny. Ten způsobil požár,“ uvedla agentura s tím, že její zaměstnanci byli informování o nárazu bezpilotního letounu. MAAE má v černobylské jaderné elektrárně dlouhodobě svůj tým.
Pracovníci protipožární ochrany podle prohlášení zasáhli během několika minut. Oheň je uhašen. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by byla narušena vnitřní ochranná část krytu. Podle šéfa MAAE Rafaela Grossiho ale incident spolu s vojenskou aktivitou kolem Záporožské jaderné elektrárny ukazuje na přetrvávající nebezpečí pro jadernou bezpečnost.
Zelenskyj uvedl, že kryt zasáhl ruský dron s vysoce explozivní hlavicí. „Jedinou zemí na světě, která útočí na taková místa, okupuje jaderné elektrárny a vede válku bez ohledu na následky, je dnešní Rusko. Představuje teroristickou hrozbu pro celý svět,“ uvedl na X, kde také zveřejnil video zásahu a jeho dopadů. Je z něj patrné, že v krytu je teď díra.
Kreml tato tvrzení odmítl. „Ohledně Černobylu nemám přesné informace. Vím jen jedno: nemůže být ani řeči o útocích na jakékoliv objekty jaderné infrastruktury, infrastruktury jaderné energetiky. Proto jakákoliv tvrzení, že se to stalo, neodpovídají skutečnosti,“ prohlásil mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina. „Ruští vojáci něco takového nedělají,“ dodal Dmitrij Peskov podle agentury TASS. „Nejspíše jde o další provokaci, podvrh. Právě to kyjevský režim miluje a neváhá udělat,“ řekl Putinův mluvčí k vyjádřením Zelenského. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharová z útoku obvinila Kyjev a také ona hovořila o provokaci.
Ukrajinská tajná služba SBU uvedla, že útok vyšetřuje a uvnitř i v okolí sarkofágu její pracovníci nalezli úlomky trupu ruského dronu s bojovou hlavicí a sériovým číslem. Jedná se podle ní o trosky bezpilotního letounu s označením Geraň-2, což je podle dostupných informací ruský název pro dron Šáhed-136 íránské konstrukce. SBU zveřejnila snímky, které podle ní zachycují trosky dronu, jenž zasáhl sarkofág.
Podle agentury AFP prezident Zelenskyj později uvedl, že dron letěl ve výšce 85 metrů, což je příliš nízko na to, aby ho odhalily radary. „Útok mířil přesně na kryt (sarkofág) a odehrál se přesně v den, kdy začala Mnichovská bezpečnostní konference. Slouží to jako jasná 'zpráva' od Putina a Ruské federace,“ uvedl podle webu Ukrajinska pravda na setkání s novináři v Mnichově.
Drábová krotí vášně
Moskva od vypuknutí války popírá, že by ruští vojáci útočili na civilisty či civilní objekty, natož aby se dopouštěli válečných zločinů, jakkoli například OSN ověřila a potvrdila, že ve válce Ruska proti Ukrajině zahynuly tisíce civilistů, včetně žen a dětí.
Předsedkyně českého Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová na X uvedla, že „39 let po havárii žádné riziko vážnější nehody s vlivem za hranicemi zakázané zóny nehrozí“. „Navíc sarkofág náraz dronu nijak významně poškodit nemůže,“ míní. Také ona poznamenala, že radiační situace nejen na Ukrajině zůstává normální.
Černobylská jaderná elektrárna se v dubnu 1986 stala místem největší jaderné katastrofy na světě. Havárie a následný výbuch čtvrtého bloku elektrárny si přímo na místě a v následujících měsících vyžádaly několik desítek životů. Celkem v souvislosti s katastrofou podle zprávy Černobylského fóra z roku 2005 zemřelo kolem 4000 lidí.
Čtvrtý blok elektrárny má od roku 2016 nový kryt s životností 100 let. Jeho konstrukce stála 1,5 miliardy eur (tehdy přes 40 miliard korun) a podílelo se na ní 45 zemí včetně České republiky. Kryt váží více než 36 000 tun (je třikrát těžší než například Eiffelova věž), je dlouhý 162 metrů, široký 260 metrů a vysoký 108 metrů. Celková plocha opláštění stavby (86.000 metrů čtverečních) představuje přibližně velikost 12 fotbalových hřišť. Stavba by měla vydržet teploty od minus 43 stupňů do 42 stupňů nad nulou.
Rusko černobylskou elektrárnu po začátku své invaze na Ukrajinu v roce 2022 několik týdnů okupovalo, než se z oblasti stáhlo. Ruská armáda krátce po vpádu do země během bojů obsadila také Záporožskou jadernou elektrárnu, kterou má pod kontrolou dosud. Toto zařízení se nachází nedaleko frontové linie a obě strany konfliktu se obviňují z jejího ostřelování. MAAE dlouhodobě varuje před riziky souvisejícími s boji v blízkosti atomových zařízení.
22:03
5. 11. 2026
Vážení čtenáři,
děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme za redakci Blesk Zpráv dobrou noc.
22:01
5. 11. 2026
Běloruský soud poslal na tři roky do vězení šestašedesátiletého římskokatolického kněze Anatola Parachněviče, který vystupoval proti ruské invazi na Ukrajinu. Informovala o tom dnes agentura AP, podle níž soud v neveřejném procesu duchovního v říjnu uznal vinným z urážky úřadů a extremismu. Kněz vinu odmítá a rozsudek považuje za nespravedlivý, uvedl server Katolik.life.
Lidskoprávní organizace Vjasna považuje Parachněviče za politického vězně. Duchovní podle AP vystupoval proti ruské invazi na Ukrajinu, vyzýval k míru a pokání a odsuzoval roli Běloruska v konfliktu. Autoritářský vůdce země Alexandr Lukašenko zkraje války poskytl Moskvě běloruské území pro vpád na sousední Ukrajinu ze severu. Parachněvič spolu s dalšími lidmi organizoval sbírku na pomoc Ukrajincům, píše AP.
18:59
5. 11. 2026
Italská premiérka Giorgia Meloniová vyzvala předsedu Evropské rady Antónia Costu, aby EU v prosinci jmenovala společného vyjednavače pro Ukrajinu. Vyplývá to z obsahu neveřejného dopisu, ze kterého dnes citují agentury ANSA a Adnkronos. Meloniová také kritizovala velký počet formátů evropských zemí, které o pomoci Ukrajině jednají, či některé národní iniciativy, například říjnový telefonát severských politiků s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Meloniová v dopise napsala, že je „neodkladnou potřebou", aby Evropa dokázala mluvit o válce na Ukrajině „jedním hlasem". „Jsem připravená říci, že nežádám tuto funkci ani pro mne ani pro Itálii," uvedla dále Meloniová. V minulých týdnech přitom figurovala ve výčtu možných kandidátů na tuto pozici britského deníku The Telegraph spolu s českým prezidentem Petrem Pavlem. V římských kuloárech pak v minulosti kolovaly spekulace, že by tuto funkci mohl obsadit expremiér Mario Draghi, který v červnu 2022, tedy několik měsíců po zahájení ruské ofenzivy, navštívil Kyjev s tehdejším německým kancléřem Olafem Scholzem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.
Témata:
Související
