Řecko musí 30. června splatit Mezinárodnímu měnovému fondu 1,54 miliardy eur (42 miliard Kč). Pokud tak neučiní, vydá MMF stupňující se řadu varování, jejichž výsledkem bude, že Řecko bude odstřiženo od další peněz MMF.

Pokud se věřitelé s Řeckem do tohoto termínu nedohodnou, skončí také platnost záchranného programu pro Řecko. Pak je otázka, zda Evropská centrální banka odřízne řecké banky od přístupu k penězům z jejího programu nouzového financování (ELA), který je nyní pro řecké finanční ústavy jediným zdrojem peněžní likvidity.

Rozhodnutí ECB bude částečně založeno na tom, zda promeškanou splátku MMF definují ratingové společnosti jako platební neschopnost, soudí WSJ. To není jisté vzhledem k tomu, že fond je prioritní věřitel, tedy takový, jehož závazky musí být v případě bankrotu přednostně splacené, a nevlastní žádné obchodovatelné cenné papíry vydané Řeckem. ECB proto nemusí okamžitě zastavit financování řeckých bank, i když další půjčování bankám může být rizikové.

ECB každý týden rozhoduje, zda umožní řecké centrální bance zvýšit strop úvěrů z ELA, které pak může poskytnout řeckým bankám. Pokud však budou dvě třetiny rady guvernérů ECB proti, mohou rozhodnutí o prodloužení poskytování úvěrů z ELA pro řecké banky zablokovat.

Ještě do konce června, pokud nebude v dohledu kompromisní dohoda, může být Řecko a zbytek eurozóny v pokušení zavést v Řecku kontrolu kapitálu, aby se zabránilo jeho odlivu ze země.

Vypršení platnosti dohody o záchranném programu a prodlení se splácením MMF může také způsobit, že ECB usoudí, že bankrot je čím dál tím pravděpodobnější. ECB pak pravděpodobně bude chtít vyšší záruky za půjčky z ELA. Tyto záruky tvoří řecké státní dluhopisy. Konec platnosti smlouvy také zvyšuje riziko, že by ECB mohla dospět k závěru, že řecké banky nejsou solventní. ECB může poskytovat úvěry pouze solventním bankám výměnou za způsobilé záruky.

Desátého července pak musí Řecko splatit státní pokladniční poukázky, tedy krátkodobé státní dluhopisy, za dvě miliardy eur. Pokud ECB odmítne zvýšit strop pro úvěry z ELA a zpřísní pravidla pro poskytnutí těchto úvěrů, nebudou mít řecké banky dostatek peněz na to, aby pomohly vládě reinvestovat tyto dluhopisy. Řecké banky jsou v současnosti jediným kupujícím řeckého dluhu.

Problémy se dále mohou zhoršit 17. července, kdy vláda musí splatit další poukázky za jednu miliardu eur.

Promeškáním těchto plateb bude již země skutečně v platební neschopnosti, i když nesplacením peněz MMF by Řecko mohlo získat peníze na splacení těchto poukázek.

Řecko musí 20. července splatit dluhopisy za 3,5 miliardy eur, které vlastní ECB. Bez uvolnění peněz ze záchranného programu nebudou mít pravděpodobně Atény dostatek financí, aby ECB dluh splatily a mohly by být zcela odstřižené od vnějšího financování, upozorňuje WSJ. V tuto chvíli bude dalším krokem rozhodnutí, zda odejít z eurozóny.

Pokud Evropa najde způsob, jak udržet Řecko v eurozóně, mohlo by to udržet na uzdě paniku na trhu a poskytnout řecké vládě další šanci na dohodu. Evropa se také bojí precedensu. Pokud by Řecko opustilo eurozónu, investoři a další by viděli, že členství v eurozóně není nezrušitelné a zvýšilo by to pravděpodobnost, že mohou následovat i další.

Teoreticky by Řecko mohlo zbankrotovat, říct "odcházíme" a začít okamžitě tisknout drachmy. Ale pokud se pokusí vytrvat, například vydáním paralelní měny a zavedením kontroly kapitálu při zachování eura jako zákonného platidla, může trvat ještě několik měsíců, než tato situace skončí.