Vládní návrh by změnil investiční pravidla pro fond. Peníze z tohoto fondu mají pokrýt deficit v penzijním systému a původně investoval převážně do dluhopisů západních zemí. V poslední době se však fond stal důležitých zdrojem nouzového financování firem, na které dopadly sankce západních zemí zavedené vůči Rusku kvůli ukrajinské krizi. Sankce omezují přístup některým velkým bankám a podnikům na mezinárodní kapitálové trhy.

Změny by umožnily, aby 20 procent peněz ve fondu bylo investováno do podřízeného dluhu bank, které financují prioritní investiční projekty stanovené ve vládním programu do roku 2018. Podřízený dluh je rizikovější, protože v případě bankrotu firmy dostanou držitelé tohoto dluhu zaplaceno až poté, co je plně splacen dluh majitelů nepodřízeného dluhu.

Pokud budou chtít banky získat peníze z fondu, musí prokázat, že se v posledních třech letech zapojily nejméně do deseti investičních projektů. To nahrává hlavně velkým státním bankám.

V posledních měsících v Rusku zesílily debaty o tom, jak investovat peníze z fondu. Investování prostředků z fondu umožňuje vládě získat finance na potřebné projekty, aniž by to mělo dopad na federální rozpočet. V červnu Rusko zvýšilo limit pro podíl domácích investic na celkových investicích fondu na 60 procent z 40 procent. Vláda také již poskytla několik miliard dolarů z fondu na podporu bank ovlivněných sankcemi. Prezident Vladimir Putin nevyloučil, že by z fondu mohla dostat peníze i ruská ropná firma Rosněfť.