Někdejší finský premiér Katainen, který bude v nové komisi Jeana-Claudea Junckera pokračovat jako místopředseda, připomněl, že právě Juncker oznámil záměr přijít s investičním balíkem ve výši 300 miliard eur (asi 8,4 bilionu Kč). Lucemburský expremiér o této potřebě mobilizace prostředků hovořil v červenci při svém vystoupení v Evropském parlamentu, který jej potvrdil do čela nové komise.

Posílení investic by mělo podle Junckerových představ rozhýbat pomalu rostoucí evropskou ekonomiku, kde především eurozóna prožívá trvale nízkou inflaci. Její meziroční míra podle nedávného rychlého odhadu Eurostatu v září klesla na 0,3 procenta ze srpnových 0,4 procenta. Dlouhodobě nízká inflace vyvolává obavy z deflace a s ní spojené spirály klesajících cen, která vzniká, když spotřebitelé odkládají nákupy v naději, že zboží časem dál zlevní.

Evropská centrální banka (ECB) už své úrokové sazby snížila skoro k nule a oznámila záměr nakupovat cenné papíry od komerčních bank. Bankovní systém tak zaplaví levnými penězi, přičemž ECB doufá, že banky je půjčí dál firmám a jednotlivcům.

Podle Katainena by soukromé investice měly kromě pobídky v podobě spolufinancování projektů z evropských peněz podpořit také kroky vedoucí k odstraňování administrativních překážek v podnikání. Záměr Junckerova balíku na podporu ekonomiky tak podle něj znamená "víc než jen likviditu na stole". Kritici už ale připomínají, že zatím nikdo konkrétně neřekl, z jakých prostředků má oněch 300 miliard eur vlastně pocházet.

Také český ministr financí Andrej Babiš zdůraznil, že pro Prahu jsou investice priorita. "My chceme investovat, my máme peníze, my máme projekty," zdůraznil. Problémem je podle něj ale "obrovská byrokracie". Babiš zmínil unií vyžadované posuzování dopadů na životní prostředí a zákon o veřejných zakázkách. Evropské plány vítá, má ale obavu, že se může ze strany zemí, které nemají dobrou strukturu vlastních rozpočtů, jednat především o snahu získat pro sebe finance z evropských peněz. Jako příklad možného "panevropského projektu" dnes Babiš zmínil možnost stavby rychlodráhy spojující středoevropská hlavní města.

V písemných závěrech dnešního jednání ministři financí zdůraznili, že zlepšení podmínek pro veřejné i soukromé investice musí být v centru evropské podpory růstu a udržení poptávky. Kromě nich jsou dalšími předpoklady pro efektivní řešení věrohodné reformy a důvěra v ekonomické výhlídky. Významná je pro investiční klima také dlouhodobá udržitelnost veřejných financí.

Eurokomisař Katainen také zmínil potřebu úzké spolupráce s Evropskou investiční bankou (EIB), kde se řeší, jak posílit její možnosti úvěrování. Podle Katainena se například uvažuje, zda a jak využít evropských peněz jako záruk za úvěry, aby se banka mohla pustit i do operací, u nichž by jinak váhala. "Ale zároveň musíme být opatrní, abychom od investic neodradili ani soukromé peníze," zdůraznil Katainen.

Ministři dnes přivítali vytvoření pracovní skupiny komise, EIB a zástupců členských zemí, která má připravit konkrétní návrhy, jak investice podpořit. Zdůraznili přitom potřebu zaměřit se na sektory s "celoevropskou přidanou hodnotou", jako jsou výzkum a inovace, digitální ekonomika, energetická či dopravní infrastruktura, sociální infrastruktura nebo životní prostředí.