Premiér Petr Fiala (ODS) včera absolvoval návštěvu Německa. Symbolicky v době, kdy dál sní o německých platech v Česku a doufá, že dostane od voličů příležitost vládnout další čtyři roky. Ekonom Lukáš Kovanda pro Blesk zhodnotil, jak to s Fialovými německými platy je. A upozornil na stále rostoucí propast a na to, že náprava nebude na roky, ale desítky let... Blesk však také oslovil odborníky z Národní ekonomické rady vlády (NERV) s dotazem, jak vážně je brala Fialova vláda. A zda právě Fialův kabinet reagoval na jejich tipy, jak zlepšit kondici české ekonomiky. Jak odborníci hodnotí dosavadní spolupráci? A čekají, že NERV bude fungovat a vůbec existovat i po případné změně vlády?
Fiala sní dál o německých platech, ekonom zmínil propast. A jak vláda naslouchala expertům z NERVu?
1.Fiala v Německu
Přijíždí důležitý podporovatel Ukrajiny. Tak Petra Fialu (ODS) vítal v Berlíně list Politico. Fiala se vydal na první návštěvu za kancléřem Friedrichem Merzem (69, CDU). Blesku přitom i nedávno tvrdil, že nadále sní o platech jako v Německu, ačkoliv nad tím kroutí hlavou opozice i ekonomové.
Fiala si zopakoval návštěvu Berlína poté, co jej tam v roce 2023 vítal Olaf Scholz (67, SPD). S kancléřem Merzem nyní jednal o podpoře Ukrajiny, energetice, dopravě i vztazích obou zemí. V Německu si však před příjezdem Fialy všimli i toho, že jeho situace před říjnovými volbami v ČR není snadná. „Skoro dva měsíce před českými volbami je pravicový populista Andrej Babiš v průzkumech na přední příčce,“ upozornilo Politico.
Fialu označilo za „důležitého podporovatele Ukrajiny“. A to i díky muniční iniciativě, kterou by Andrej Babiš (70) naopak po volbách rád zrušil.
Platy jako v Německu
Fiala vzhlíží nadále k sousedovi i jinak. Již v listopadu 2024 zaujal vyjádřením, že chce i u nás »platy jako v Německu«. „Ty příští volby budou o tom, jestli se posuneme někam mezi Slovensko a Maďarsko, anebo budeme trvalou součástí Západu, jestli tu budeme mít mzdy, jako mají lidé v Německu nebo Rakousku,“ tvrdil tehdy Fiala v ČT.
I nyní však ve studiu Blesku potvrdil, že úsilí o německé platy nekončí, když popisoval nutné kroky k „naplňování toho cíle, který mám, abychom se dostali na ty rakouské, německé mzdy v budoucnosti“. „Mohu všechny ujistit, že se budeme věnovat i v tom příštím volebním období, pokud nám lidé dají důvěru, těm věcem, které posouvají Česko mezi ty nejúspěšnější země,“ sliboval Fiala v pořadu Ptám se, pane premiére.
Video Fiala v Blesku: Schillerová? Hraje si na dámu, lže a vulgárně uráží! Novotný v base? Smutný konecVideo se připravuje ...2.Kovanda: Zaostáváme stále víc
Fialův sen o platech jako v Německu má však háček. A to pořádný. „Nejsme těm platům blíže, my se německým platům spíše vzdalujeme, a dokonce se vzdalujeme i třeba platům rakouským. Ta propast se spíš ještě prohlubuje,“ řekl Blesku hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
„Z krátkodobého hlediska tady určitě není žádný recept. Je možné, že za několik desítek let už se ten rozdíl nějakým způsobem srovná, ale určitě to nebude během jednoho či dvou volebních období. Musíme dělat pomalé krůčky, musíme si být jisti, že vévodíme v zemích V4, což ale není jisté, protože nás dohánějí Poláci. Spíš bychom měli soupeřit s těmi, na které stačíme. Německo je zatím hodně vzdálená meta,“ dodal Kovanda.
Za německými platy Česko zaostává dál a rady, jak propast zmenšovat, jsou »nad zlato«. Dala však Fialova vláda během svého působení na odborníky z Národní ekonomické rady vlády, jak dlouhodobě zlepšit celkovou kondici české ekonomiky? Blesk oslovil několik členů NERVu, kteří mluvili i o tom, zda má rada budoucnost po případné změně vlády.
3.Horská: Ne vždy poslechli
„Stručně řečeno, vláda naslouchala našim doporučením, ale ne vždy poslechla,“ zhodnotila pro Blesk spolupráci NERVu a Fialovy vlády hlavní ekonomka Raiffeisenbanky Helena Horská. „Vláda na nás dala méně, než bych chtěl, ale více, než bych čekal,“ doplnil ji ekonom Dominik Stroukal.
Kromě dvou jmenovaných bylo v NERVu od jeho založení v roce 2022 dalších 14 členů a členek, Blesk oslovil 9 z nich. Do uzávěrky článku odpovědělo 6 expertů. Cílem poradního orgánů bylo „iniciovat a navrhovat zásady a parametry reforem klíčových veřejných systémů, které mají dominantní vliv na zdravé veřejné finance, konkurenceschopnost české ekonomiky a transparentnost veřejného sektoru“, stojí na vládním webu.
Členy NERVu byli ekonomové, analytici, ale i zakladatelka organizace Czechitas Dita Formánková, prezidentka známé firmy vyrábějící klavíry a pianisima Petrof Zuzana Ceralová Petrofová nebo sociolog a zakladatel PAQ Research Daniel Prokop.
4.Česko jako pacient
„Neskromně řečeno, vždy jsme byli a budeme skvělí v diagnóze slabin české ekonomiky, ale zahájení následné a často nepříjemné léčby se někdy odkládalo, rozmělňovalo politickými kompromisy z obav z reakce voličů na nepopulární, ale potřebné kroky,“ hodnotí Horská. Podle ní se kondice pacienta jménem česká ekonomika zlepšila jen v několika ohledech. „V konsolidaci veřejných financí, ve výrazném přibrzdění růstu veřejného dluhu a v důchodové reformě,“ jmenuje ekonomka.
Ekonom Daniel Münich dodává, že rady NERVu byly užitečné. „Myslím si, že rady NERVu poměrně hodně ovlivnily konsolidační balíček a potom podpořily a usměrnily řadu věcí v revizi I. důchodového pilíře. Méně se prosadila doporučení ohledně energetiky v krizi. Sice bez vlivu, ale poměrně užitečná byla analýza přijetí eura, která řadu věcí ujasnila a obrousila některé zbytečně krajní postoje,“ sdělil Blesku. Mnoho věcí zůstalo zatím podle něj jen na papíře.
Prohra s windfall tax
S tím souhlasí i Horská, která vypočetla, že na rozhodnutí příští vládě zůstane snížení počtu malých obcí, podpora dostupného bydlení, stabilizace financování a zefektivnění zdravotnictví, ale taky rozhodnutí o (ne)přijetí eura.
„Naopak jako i za osobní prohru považuji to, že se mi spolu s dalšími kolegy nepodařilo přesvědčit ostatní kolegy, ministra financí, a nakonec i premiéra o rizicích a škodlivosti windfall tax,“ dodává ekonomka ohledně zavedení kritizované daně z neočekávaných zisků.
5.Blízkost a doporučení
Koordinátor současného NERVu a předseda představenstva Exportní a garanční pojišťovací společnosti David Havlíček říká, že nikdy nelze předpokládat, že politici budou dělat vše, co jim odborníci řeknou.
„S tím jsme ale do toho šli a myslím, že prošlo skutečně maximum, co v dané politické situaci bylo možné. Byl jsem přímo či nepřímo účasten činnosti několika „NERVů“, a když to porovnám, tak tato rada měla k ekonomickým ministrům asi nejblíže a realizoval se zřejmě nejvyšší podíl jejích doporučení. Takže osobně považuji spolupráci za úspěšnou, ale zejména prospěšnou pro Českou republiku,“ míní Havlíček. Dodává, že oceňuje zejména věcnou diskusi i nad návrhy, které byly politicky třaskavé.
Šéfka firmy Petrof má na spolupráci se současnou vládou taky převážně pozitivní pohled. „Dle mého názoru vláda pana premiéra Fialy od začátku brala NERV velmi zodpovědně. Na začátku volebního období však měla absolutně jiné priority. Řešila se postcovidová situace ve státním rozpočtu, energetická krize, válka na Ukrajině, rychle rostoucí inflace. Přesto všechno jedna z priorit vlády vždy bylo zkonsolidování veřejných financí, a to se dařilo. Konsolidační balíček i důchodovou reformu vláda připravila dle nejlepšího vědomí a NERV a její ekonomičtí experti jí byli oporou,“ popisuje Ceralová Petrofová.
6.Negativa u daňových opatření
Krize z první poloviny volebního období způsobily, že bylo těžší některé opatření komunikovat. „Zkušení matadoři poradních orgánů mě také varovali, že pokud se chce něco stihnout, je potřeba to vyskladnit co nejdřív, ideálně v první polovině volebního období. Čím blíže je dalším volbám, tím víc jde o politiku a méně o ekonomii,“ hodnotí ekonom Dominik Stroukal.
Stroukal se na fungování ekonomické rady dívá se smíšenými pocity. „Náš hlavní úkol bylo stabilizovat veřejné finance po pandemii, a to se nepovedlo dokonale, ale významně jsme situaci veřejných rozpočtů zlepšili. Dluh k hrubému domácímu produktu se dá snižovat čitatelem i jmenovatelem. V prvním roce jsme hlavně konsolidovali, tedy sledovali dluh, ve druhé jsme se více zaměřili na růst ekonomiky. V konsolidaci se toho udělalo významně víc než v prorůstových opatřeních, tam se dalo udělat víc,“ míní Stroukal.
Tuto výtku sdělil redakci i sociolog Daniel Prokop. „Negativně vnímám oblasti změny daňového mixu, aby byl prorůstový, danil externality a méně zatěžoval chudší regiony a neměl tolik výjimek apod., a zdravotní prevence, která je klíčem pro udržení zdravotnictví,“ řekl Blesku Prokop.
7.Přízrak zvýšení daní
„Nebudeme zvyšovat daně. Tečka.“ Tahle předvolební slova se Fialovi opakovaně vrací jako bumerang. „Veškeré daně jsme nezvýšili, ale některé jsme zvýšili. Já z toho nemám žádnou radost, ale museli jsme to udělat,“ řekl Fiala ve studiu Blesku. „Daně jsme se snažili zvýšit tak, aby to nezasáhlo žádnou sociální nebo profesní skupinu nějakým výrazným způsobem. Tu zátěž jsme rozložili. Ano, nechtěl jsem zvyšovat daně, museli jsme to udělat, nechci v tom pokračovat,“ pokračoval v pořadu Ptám se, pane premiére.
Že se předvolební slib vládě vymstil, hodnotí i další ekonomové. „Některé daně, například daň z příjmů právnických osob či daň z nemovitosti, byly zvýšeny. K tomu bylo zavedeno nemocenské pojištění a došlo i na zvýšení daně z přidané hodnoty u některých položek. To se Fialově vládě vymstilo s ohledem na její předchozí sliby, že daně zvyšovat nebude,“ řekl ČTK Jan Berka, hlavní ekonom Portu.
8.Havlíček NERV nepotřebuje?
A bude vůbec další NERV? V tuto chvíli to není jasné. Bývalý vicepremiér Karel Havlíček (ANO) míní, že důležitější než samotný poradní orgán je stanovení jednotné hospodářské strategie. Sám ostatně již dřívě zmínil návrh na zřízení ministerstva hospodářství, které by »pohltilo« některé resorty.
Strategie by měla být souhrnem plánů ANO v oblasti dopravy, energetiky nebo průmyslu. „Podle ní se pak půjde čtyři roky a mělo by to být základním pilířem našich hospodářských poradců. Jestli to bude pod hlavičkou NERVu, to v tuto chvíli neumím říct. Jsem toho názoru, že NERV by se neměl glorifikovat. Nerozhoduje totiž NERV ale vláda, která za to nese plnou odpovědnost. A jak si už potom ustanoví svoje poradce nebo tým lidí, kteří s ním budou spolupracovat, je věc druhá,“ uvedl pro Blesk Havlíček.
9.Problém s komunisty
Otázkou přitom je i to, zda by v případě sestavení NERVu měli zájem spolupracovat s případnou další vládou současní členové rady. Odpovědi expertů byly opatrné. U některých by záleželo na podkladu, na kterém by příští vláda vznikala.
„Pokud by byl o mou odbornost zájem, určitě bych to pečlivě zvážil. Záleželo by hodně na okolnostech, tedy složení vlády a hlavně jejím politicko-ekonomickém směřování, deklarovaném i reálném. Těžko bych přijímal práci v NERVu pro vládu s přímou či tichou podporou antisystémových stran a měl bych velký problém i s vládou populisticky vedenou Andrejem Babišem,“ vzkázal ekonom Münich.
Podobně uvažuje i Stroukal. „Jakákoliv další vláda má naše návrhy stále k dispozici a nemusíme k tomu skládat další NERV. Dovedu si představit, že kdyby můj bývalý kolega z vysoké školy docent (Karel) Havlíček chtěl poradit, tak se s ním rád potkám. Samozřejmě, pokud by vláda byla složena za podpory či přímé účasti komunistů nebo fašistů, tak bych jim radit nechtěl,“ uvedl pro Blesk.
10.Budoucnost rady je nejistá
Horská je vůči budoucnosti NERVu skeptická. Pochybuje, jestli vůbec tento poradní orgán bude znovu sestaven, případně v stejně rozmanitém složení, jako to bylo teď. „Odborná obec, když už na ničem, tak na jednom se určitě shodne: je třeba dál pokračovat ve strukturálních reformách, je třeba dál pracovat na stabilizaci veřejných financí a veřejných služeb státu, je třeba vyjasnit si priority (obrana, vzdělání, investice, infrastruktura atd.) a hledat zdroje financování. Vláda, která bude chtít udržovat jen status quo žádný NERV, natož proreformní upozorňující na neduhy české ekonomiky, nepotřebuje,“ míní.
David Havlíček doufá, že NERV bude v nějaké formě pokračovat dál. „Osobně bych si přál, aby opět vznikla, ať už v ní budou sedět jacíkoliv odborníci. Protože nejlepší řešení a nápady vznikají vždy při kritické a odborné diskusi. A NERV je pro to ideální platformou,“ říká analytik.
11.Konec Petrofové
Kdo v dalším složení rady, bez ohledu na výsledek voleb, patrně nebude, je Zuzana Ceralová Petrofová. „Měla jsem tu čest, že si mě do NERVu vybrala vláda Petra Fialy a dala mi důvěru. Moc si toho vážím, i přestože jsem měla pocit, že některé věci by měly být konány s větším důrazem či rychleji. O další možnosti být v NERVu s novou vládou neuvažuji,“ sdělila Blesku.
Zkušenosti s radou i pod vládou Babiše má kromě Davida Havlíčka i sociolog Daniel Prokop. Ten říká, že pro něj je spíš než personální složení rady důležité její funkční ujasnění. „Pokud má skutečně něco přinášet, měl by myslím mít nějaký analytický miniaparát, anebo spolupracovat s výzkumným analytickým útvarem Úřadu vlády apod. Jinak to jsou spíše obecná doporučení,“ míní Prokop.
Video Ekonomka Horská o úsporném balíčku a „tloustnoucím Otesánkovi“. Budou škrty stačit?Video se připravuje ...- Související
Témata:
Tedy ani jeho lži nebudou mít na nic vliv.