Středa 12. května 2021
Svátek slaví Pankrác, zítra Servác
Oblačno, déšť 21°C

Podcast: Migrace učinila z Anglie velmoc, říká překladatel Shakespeara Martin Hilský

Autor: jim - 
1. května 2021
05:00

Velký znalec anglické literatury a její překladatel, profesor Martin Hilský, prožil 28 let nad překlady divadelních her a sonetů Williama Shakespeara. Díky jeho obří píli bylo do češtiny přeloženo 38 her nesmrtelného klasika. Minulý rok publikoval profesor novou knihu Shakespearova Anglie, v níž čtenáře zavede do bouřlivých dob Anglie, které z ní učinily současnou velmoc. Pro Blesk Podcast Martin Hilský popsal, co máme společného s lidmi 16. století a proč byla důležitá migrace.

Objemná publikace, která je horkým kandidátem na vítězství v prestižní anketě Kniha roku Lidových novin nebo v kategorii odborná kniha v Magnesii Liteře, popisuje období let 1485 až 1623. V prvních kapitolách vysvětluje Martin Hilský svým čtenářům, co byla anglická reformace a proč byla natolik důležitá. V roce 1534 totiž král Jindřich VIII. rozhodl o oddělení od katolické církve a stal se hlavou nové anglické církve, což bylo podle profesora Hilského něco úplně nevídaného.

„Chtěl jsem začít u kořene věci a myslím si, že to bylo dobře. Víte, že ta moje touha převyprávět příběh reformace jako velké drama je dobrý záměr. Protože, když řeknete reformace, tak lidé ví, co to je, ale berou to jako docela nudnou záležitost. Pravý opak je pravdou. To bylo shakespearovské drama, které ale Shakespeare nikdy nenapsal. Tak kdo by odolal, to nenapsat?“ říká Martin Hilský s úsměvem, co ho vedlo k návratu do dob největšího básníka.

Mor a podnikání

V knize se čtenáři dozví o rozvrstvení společnosti, o jídle, o zábavě, léčení, sexu, prostě o všem, čím tehdejší lidé v Anglii žili a co je obklopovalo. „Shakespearova doba byla z mého hlediska hluboce paradoxní a také ambivalentní. Bylo někdy těžké se v té době orientovat a muselo to být velmi těžké pro lidi, kteří v té době žili. Dám vám jeden příklad. Když udeřil do londýnské katedrály sv. Pavla blesk, což je nejvyšší věž v Londýně a Anglii, tak z hlediska anglických katolíků to byl trest za anglickou reformaci a z hlediska anglikánů, tedy anglických protestantů, to byl trest za papeženství. To byl jeden příklad ze stovky a teď si představte, co si lidé měli myslet,“ naznačuje profesor, jak velmi složité časy lidé v Anglii zažívali.

Londýn postihlo v té době také několik morových ran. V letech 1603 až 1605 muselo být dokonce zavřené Shakespearovo divadlo The Globe, aby se zabránilo šíření epidemie. Přijatá opatření se velmi podobala těm, která musíme nyní dodržovat kvůli pandemii koronaviru. Přesto byl Londýn v lepších časech plný energie, neboť v něm žili lidé kolem třiceti let a podnikavci měli příležitost vybudovat svůj byznys. Stejně jako to činil Shakespeare se svými populárními hrami. Za pozdější globální úspěch Anglie mohou podle Hilského také cizinci, kteří zde našli útočiště.

„Reformace znamenala výstup z katolické Evropy. Trvalo to ale velmi krátkou dobu, protože Anglie se okamžitě stala politickým azylem protestantů. Především z Německa, Holandska, Portugalska nebo dokonce z Itálie. Tehdejší první ministr královny Alžběty, dnes bychom řekli předseda vlády, William Cecil nebo-li lord Burgley, udělal úžasnou zásadu, že těmto protestantům dával možnost zapojit se do podnikání. Jen za jedné podmínky, že polovinu jejich týmu budou tvořit Angličané. Ti pak získávali to, čemu dneska říkáme know how. Tvořili benátské sklo, získali um francouzských kadeřníků a to bych mohl pokračovat dál a dál,“ prozrazuje Martin Hilský, jak se podařilo integrovat cizince do anglické kultury a obohatit ji.

Lidé se nezměnili

Profesor Martin Hilský se studováním nejvhodnějších způsobů překladu shakespearových her dostal až k samotným kořenům lidských povah. Zároveň musel proniknout i do všech možných aspektů doby. Lidé se v něčem vůbec nezměnili. „My žijeme mnohem lépe, pohodlněji, ale to, co je stejné, jsou lidé a jejich povahy. To se nezměnilo. Jinak se jevově změnilo téměř vše. Láska zůstala láskou, nenávist nenávistí, boj o moc je pořád bojem o moc, i když probíhá hodně jinak. I to je dobře, i to je pokrok. Tehdy hlavám států prošly věci, které by dnes absolutně neprošly díky Haagu a soudu mezinárodnímu. Takže žijeme v lepší době, ale mě pořád zaráží ty paralely. Ono se to promítá i do Shakespeara, třeba když Jago manipuluje s Othellem, tak je to svým způsobem manipulace mocenská. Moc existuje i v soukromí. Já si uvědomil, kolik kolem nás chodí Jagů, ale neškrtí rovnou manželky. Manipulace s mocí je všudypřítomná, v té či oné podobě. Možná je to nutné, nevím,“ řekl závěrem respektovaný vědec.

Proč si pánové v 90. letech 16. století zvětšovali poklopce, v čem nacházeli lidé naději během morové epidemie a co se pravděpodobně dělo s Williamem Shakespearem během jeho ztracených let 1585-1592, prozradil profesor Martin Hilský v Blesk Podcast:

Video Blesk Podcast: Migrace učinila z Anglie velmoc, říká překladatel Shakespeara Martin Hilský - Jiří Marek

 

krapotkin ( 1. května 2021 11:56 )

Já to zase chápu.Přitáhli tam samí atomoví fyzici, inženýři a hlavně doktoři - z nich hlavně chirurgové, co umějí rychle řezat hlavy "nevěřícím psům",

Zobrazit celou diskusi
Další videa