Recenze: Švihlá chůze na papíru – John Cleese vzpomíná na období před Pythony

Takové jedno dlouhé, místy vtipné, místy rozvláčné vyprávění proložené myšlenkovými pochody. Tak lze jednoduše charakterizovat dílko, které bude ze začátku bavit, ale postupem času spíše nudit.

Autor sám o sobě je sice mistr komedie, je ale otázkou, nakolik sám s knihou válčil a jak moc se jeho válka v díle promítla. Takže zatímco v prvních letech života vzpomíná opravdu originálně na všechny trapasy, vtipné chvíle a zlomy v životě, pomalu se dostane do rutiny, která je nezáživná, a jemné nuance tvořící vtip pochopí jen málokdo. Otázkou je, jestli autor chtěl vtipem oplývat, nebo spíš jen pustit myšlenky na papír.

Kromě boje s myšlenkami lze v české verzi vysledovat i boj s překladem. Plno čárek ve větách chybí a čtenář někdy zápasí s významem věty, který asi nepochopil ani překladatel. Ostatně překládat Monty Pythony muselo být neskutečným oříškem a Cleese byl jedním z hlavních scenáristů…

Ale aspoň jedno malé lákadlo na závěr. Pokud znáte film Stopařův průvodce po galaxii a trápí vás odpověď na základní otázku života, vesmíru a vůbec, malou nápovědu naleznete právě v Cleeseově knize.

John Cleese

No, nic...

Argo, 2016

416 stran

Hodnocení: 60 %