Žalobce v případu „vraždy přes kopírák“ v Mírově: Propuštění nešlo zabránit!
Podmíněnému propuštění odsouzeného vraha z Mírova na Šumpersku, který tři týdny po opuštění věznice podle policie znovu vraždil, nešlo z pohledu zákona zabránit, řekl šumperský státní zástupce Tomáš Horák, který případ posuzoval.
Žalobce Tomáš Horák poukázal na to, že zákonné podmínky pro podmíněné propuštění se posledních 15 let změkčují.
Ministerstvo spravedlnosti však ČTK sdělilo, že v případě vraždy se právní úprava od roku 2010 nezměnila. Podle Horáka je ale rozdíl v tom, že judikatura Ústavního a Nejvyššího soudu posunula podrobný výklad zákonných podmínek ve prospěch odsouzených.
Šestatřicetiletý muž si ve věznici odpykával 16,5 let za vraždu z roku 2014 ve Frýdku-Místku, tehdy na ženu použil během útoku deset nožů. Propuštěn byl podmíněně po odpykání dvou třetin trestu. Měl kladné hodnocení z věznice, napraven byl i podle znalce se čtyřicetiletou praxí, který jej opakovaně vyšetřoval.
Po 22 dnech na svobodě zabil podle policie ženu přímo z obce Mírov, k níž se po odchodu z věznice nastěhoval. Podle policie spáchal čin téměř stejně jako minulou vraždu; stejně jako v prvním případě také pod vlivem alkoholu. U veřejnosti vyvolala tragédie ohlas a kritiku ohledně pod mínek propuštění.
„Je mi líto, že to skončilo zmařeným lidským životem. Při svém rozhodování se však musím zásadně řídit zákonem a judikaturou soudu. Tak tomu bylo i v tomto případě, to rozhodnutí bylo zcela podle zákona. Kdybych navrhoval žádost zamítnout, dopustil bych se fakticky nezákonnosti; odsouzený splnil všechny podmínky, které zákon požaduje,“ uvedl žalobce. Žádostmi o podmíněná propuštění vězňů z jedné z nejpřísnějších věznic v zemi se zabývá 19 let; ročně je jich 60 až 80.
„Ve věznici se choval nadstandardně, měl 25 odměn a během výkonu mu nebyly uloženy žádné kázeňské tresty. Podle vězeňské služby byl po celou dobu ve výkonu trestu naprosto bezproblémový. Klíčový je také znalecký posudek z odvětví klinické psychologie. Podle znalce resocializace proběhla v pořádku, vězeň vykazoval znaky nápravy a neshledal u něj žádnou deviaci,“ řekl Horák o propuštěném. Dodal, že se za muže zaručily neziskové organizace, se kterými spolupracoval. Zajištěno měl ubytování i práci.
Podle znalce Pavla Koldy byl muž vyšetřen obdobně jako další vězni žádající o podmíněné propuštění. „Základním zdrojem je vlastní vyšetření posuzované osoby, které realizuji v opakovaných sezeních s dotyčným mužem ve vyšetřovací místnosti věznice Mírov,“ řekl ČTK znalec. Podle žalobce znalec doporučoval propouštěnému abstinenci na svobodě, kterou při podmíněném propuštění uložil také soud, a to po celou dobu zákonem stanovené lhůty sedmi let. Propuštěný byl i pod dohledem probačního úředníka.
Ačkoliv znalecké vyšetření je schopno poměrně přesně popsat současný stav, nelze předvídat budoucnost, podotkl olomoucký klinický psycholog Adam Suchý. „Do jisté míry z osobnostní struktury dokážeme predikovat například základní vzorce chování, které se opakují. Dokážeme zhodnotit intelekt, afektivitu, vyloučit či potvrdit přítomnost duševní nemoci, zhodnotit ovládací a rozhodovací schopnosti. Ale žádné vyšetření na světě nedokáže předpovědět či zaručit, co ten který člověk skutečně udělá v budoucnu,“ řekl ČTK Suchý.
Podle Horáka počty podmíněně propuštěných rostou, důvodem jsou zákonem nastavené podmínky. „Dnes můžeme zamítat jen žádosti odsouzených, kteří mají tresty a důtky ve věznici nebo když podle znalce resocializace ještě neproběhla či je nenapravitelný,“ uvedl. Dodal, že důkazem této trestní politiky je to, že když téměř před 20 lety začínal, byli z mírovské věznice na základě zákona propouštěni z deseti vězňů dva až tři, dnes je to podle něj v průměru šest až sedm vězňů z deseti. Poukázal na to, že další zmírnění trestního zákoníku novelou nastane od roku 2026.
„Jedná se jistě o tragickou událost. Nicméně u podmíněného propuštění pro pachatele trestného činu vraždy se právní úprava za posledních patnáct let nezměnila. Podmínky stanovené trestním zákoníkem jsou dnes totožné jako v roce 2010,“ sdělil ČTK mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka. Změny se podle něj týkaly zejména prvopachatelů a pachatelů méně závažné trestné činnosti.
Trestní zákoník aktuálně stanoví, že soud může odsouzeného podmíněně propustit na svobodu za splnění určitých podmínek. Mimo jiné musí pachatel ve vězení prokázat polepšení svým chováním a plněním povinností. Člověka odsouzeného za vraždu lze podmíněně propustit nejdříve po odpykání dvou třetin uloženého trestu, a to pouze „nehrozí-li s ohledem na okolnosti činu a povahu jeho osobnosti opakování spáchaného nebo jiného obdobného zvlášť závažného zločinu“.
Novela, která bude účinná od ledna, mění podmíněné propuštění v tom smyslu, že soud jej za splnění stanovených podmínek bude muset vězni přiznat. Nebude už tedy záležet čistě na vůli soudce. Advokát Tomáš Sokol k tomu v úterý novinářům řekl, že předchozí právní úprava vězně demotivovala, aby se o podmíněné propuštění snažili – různé soudy totiž rozhodovaly různě.
Ten soudce musí mít splachovací svědomí.Jednoznačně jeho pochybení.Toho vraha okamžitě zprovodit ze světa.