Vražda z videopůjčovny zůstane promlčená: Jaké další policie v průběhu let nedokázala objasnit?

„V šetření pokračujeme a pokračovat budeme - nemůžeme vyloučit, že za tu dobu mohly nastat nové okolnosti, za kterých nebude naplněno proklamované promlčení. Je to například situace, kdy by se pachatel za tu dobu dopustil obdobného skutku, poté by se tato doba počítala od posledního skutku nebo okolnost, že by se vědomě skrýval v zahraničí. Pro nás kriminalisty tato věc nikdy promlčena nebude. Jsme přesvědčeni o tom, že i z respektu k oběti má právo na to, abychom vraha našli,“ uvedl k promlčené vraždě ženy ve Šternberku vedoucí odboru obecné kriminality olomoucké krajské policie Jan Lisický. 

Policie počítá s řadou variant včetně té, že pachatel již zemřel, ale i s tím, že se v něm „hne svědomí“ a s vědomím, že nemůže být postaven před soud, se přihlásí. „Už se v minulosti stalo, že v člověku zahlodalo svědomí a šel se přihlásit, roli může hrát to, že nemůže být trestně stíhán. Je to ale velmi nízká pravděpodobnost,“ doplnil šéf kriminálky.

Policisité prověřili přes 2000 lidí z Česka i zahraničí, vyhodnocovali jejich DNA i prověřovali jejich alibi, ale bez úspěchu. Díky možné současné podobě pachatele sestavené za pomoci AI se na policii obrátila s více než 80 podněty i veřejnost. Ani ty ale nepomohly.

Vlevo: Záběr ze seriálu Devadesátky, vpravo: Skutečná fotografie z místa činu v roce 1993 | Česká Televize/Policie ČR

K dodnes neobjasněné vraždě došlo i v pražské Michli 21. listopadu 1993. Dvaatřicetiletého podnikatele a bývalého bodyguarda Jiřího Vrbu někdo zastřelil samopalem v jeho mercedesu. Podle vyšetřování byl Vrba zastřelen osmnácti ranami ze samopalu škorpion. Kulky zasáhly především horní část těla, trup a hlavu.

Případem se kriminalisté v devadesátých letech zabývali rok a půl, bohužel se jim nepodařilo nalézt dostatek důkazů, aby mohli někoho z vraždy obvinit. Případ byl proto odložen. O dvacet let později v říjnu roku 2013, pouhý měsíc předtím, než by došlo k promlčení, to vypadalo, že nakonec bude objasněn.

Týmu Tempus se podařilo najít svědka, který se po letech přestal bát a promluvil. Údajně mělo jít o nájemnou vraždu a muži měli za vraždu Vrby obdržet 100 tisíc korun, od koho, se však zjistit nepodařilo. 

Trest nakonec ale nepadl. Všichni čtyři obvinění byli zproštěni obžaloby pro nedostatek důkazů. Hlavní svědek Miroslav D. totiž nebyl stoprocentně důvěryhodný - k soudu přišel prý opilý - a další důkazy byly pouze nepřímé. 

Tělo zavražděné Lucie (†20) leželo u lesa na méně frekventované silnici z Ostravy mezi Krmelínem a Proskovicemi. | PČR a archiv

Podobně tragicky, jako případ vraždy ze Šternberka, skončil i případ mladé Lucie Vinarské. Tělo dvacetileté mladé ženy objevil náhodně 14. prosince 1997 v ranních hodinách pejskař mezi ostravskou městskou částí Proskovice a obcí Krmelín. Muž se nejprve domníval, že se jedná o umělou figurínu, pak ale zjistil strašnou pravdu, šlo o zavražděnou Lucii. 

Ta se večer před svou smrtí vydala do klubu Sklep v Ostravě. Naposledy s ní někdo mluvil kolem třetí hodiny ráno, pak se po ní slehla zem. Po nálezu Luciina těla byla nařízena soudní pitva. Ta následně ukázala, že byla před smrtí znásilněná a pachatel ji zřejmě uškrtil.

Kriminalisté se případem intenzivně zabývali intenzivně několik měsíců. V průběhu let vyslechli více než 1100 osob, některé dokonce opakovaně. Mnoha lidem byly odebrány vzorky DNA. Ani tak se ale nepodařilo vraždu objasnit, a zůstala tak podobně jako ta ve videopůjčovně ve Šternberku promlčená. 

ilustrační foto | Profimedia

K naprosto nepochopitelnému činu došlo v Českém Těšíně krátce po začátku školního roku 2009. Mladá maminka tehdy vyprovodila do školky svou starší dceru. S mladší dvouletou se pak vrátila do bytu a zůstala s ní doma. Během dopoledne uslyšela zvonek. Netušila, co za hrůzu za dveřmi ale čeká. 

Hned, jak otevřela dveře, vpadl do bytu maskovaný útočník a mladou maminku bez milosti ubodal. Ženin křik slyšeli i sousedé, do bytu se ale nedokázali dostat. Vrah kolem nich proběhl a utekl směrem k nádraží. Tam sice podle webu iDNES.cz byla kamera, která se v pravidelných intervalech otáčela, muže ale nezachytila. 

Motiv zůstává dodnes záhadou. Policie se kloní k verzi, že vzhledem k tomu, že šlo o bezproblémovou maminku, která měla tou dobou v bytě dvouletou dcerku, vraždu nikdo neplánoval. 

Maminka Ivana s malým Honzíkem | archiv Blesku

Během sobotního odpoledne 17. ledna 1998 poprosil tehdy devítiletý Honzík Nejedlý svou matku Ivanu, zda si může jít na chvíli za kamarádem, kde by hráli počítačové hry. Cesta to byla dlouhá jen pár stovek metrů a matka syna za chlapcem pustila. To ale netušila, že svého Honzíka vidí naposledy.

Za kamarádem Honzík nikdy nedošel. Poslední člověk, který hocha viděl, byl rodinný lékař, který nedaleko Honzíkova bydliště v pražském Podolí venčil psa. Když se syn nevracel, kontaktovali vyděšení rodiče policii. Ta ale podle nich ztratila cenné hodiny, neboť nejprve vyslýchala právě rodiče a vyptávala se, zda Honzík nemohl utéct z domova. 

Podle Nejedlých policie pochybila i v případě setkání s prostitutem na Václavském náměstí. Mladík tehdy pracoval v rakouském gay klubu a tvrdil, že tam Honzík Nejedlý je a přezdívá se mu Daniel. Manželům Nejedlým slíbil, že je dokáže spojit s člověkem, který by jim dítě prodal zpět. Smluvenou večerní schůzku na Václavském náměstí ale zmařili policisté, kteří na místo za zvuků sirény a v uniformách vtrhli. Člověk, který měl přijít, dostal zřejmě strach a nedorazil.

Dodnes se nepodařilo objasnit, co se s Honzíkem Nejedlým vlastně stalo. Jeho otec strávil celý život tím, že po milovaném synkovi pátral. Odpověď ale nikdy nedostal. V roce 2014 zemřel na rakovinu. 

1997 Ivana Košková - Čtrnáctiletá dívka z Příšovic na Liberecku zmizela v červenci 1997. Naposledy byla viděna, když jela na kole k tetě do 3,5 kilometru vzdáleného Svijanského Újezdu. Na místo ale nikdy nedojela a ani desítkám policistů se nepodařilo nic vypátrat. | Archiv Blesku

Mezi další z případů, které se policii nepodařilo objasnit, je také zmizení dítěte. Čtrnáctiletá Ivana Košková z Příšovic zmizela beze stopy 13. července roku 1997. Osudného dne se rozhodla, že navštíví svou tetu ve vedlejší vesnici. Vypravila se tam na kole, domů se však už nevrátila.

Co se onoho dne stalo, se doposud nepodařilo přesně zjistit. Dívku tehdy vidělo několik svědků včetně Ivaniny spolužačky, která ji údajně zahlédla, jak zatočila ke hřbitovu. Další svědkyně uvedla, že ji míjela autem v jiném směru, než měla dívka původně namířeno. „Nenašli ani kolo. Bylo to den po slavnostech, kriminalisté tvrdili, že to vyšetřili, že to prohlídli,“ uvedl před časem zoufalý otec, který stále doufá, že se jeho dcera jednoho dne vrátí domů. 

Policie tehdy prohledala celé široké okolí, rodina rozdávala letáky a hojně oslovovala média. Bohužel však naprosto bezvýsledně. Kriminalisté pracovali s několika verzemi, ale ani jednu z nich se jim za dlouhé roky nepodařilo potvrdit. Podle dokumentaristy Petra Hátleho, který případ zpracoval v podcastové sérii Pohřešovaná, se jeví jako nejpravděpodobnější varianta to, že Ivanu Koškovou někdo unesl a následně se dívka stala obětí násilného trestného činu.

I když je případ promlčený, mohl by být přeci jen nakonec vyřešen. V červenci tohoto roku u domu v Albrechticích na Liberecku zasahovali hasiči i kriminálka. Zajímala je stará studna a septik na zahradě. Místní navíc Blesku potvrdili, že má policie eso v rukávu. „Někdo se údajně přiznal na smrtelné posteli, že ji zabil. Proto sem naběhli a začali pátrat,“ svěřila se Blesku jedna z místních občanek s tím, že kriminalisté měli nalézt kosterní ostatky. Ty by teď měly projít expertízou, která by měla být hotova do několika měsíců.