Slovenka popsala masakr v Grazu: Všude byla krev, umřeli moji kamarádi
Úterní střelba na gymnáziu ve Štýrském Hradci vstoupila do historie jako ta nejtragičtější v rakouských dějinách. Počet obětí se vyšplhal na 11 včetně útočníka a v nemocnici stále zůstává 11 zraněných. V budově školy byla ve chvíli útoku i Slovenka Zoe (17). Popsala minuty čiré hrůzy.
Pachatel vstoupil do budovy školy se dvěma legálně drženými zbraněmi. Konkrétně šlo o brokovnici a pistoli. Poté vypukl masakr. Na následky jeho útoku zemřelo 10 lidí, střelec po svém příšerném činu spáchal sebevraždu na školní toaletě. V nemocnici je stále 11 lidí, kteří během střelby utrpěli zranění.
Jednou ze studentek školy je i Slovenka Zoe. Ta popsala nepředstavitelné chvíle, kdy byl vrah přímo za dveřmi její třídy. Vše začalo, když během hodiny uslyšeli žáci křik dětí a výstřely zbraně. Nejdřív si prý mysleli, že jde jen o nějaké cvičení. „Učitelka ani nechtěla zavřít dveře, tak jsme na ni začali křičet,“ řekla pro tvnoviny.sk. Studenti se nakonec ve třídě zabarikádovali lavicemi a tím si možná zachránili životy. „Zkoušel se dostat dovnitř, ale nepodařilo se mu to. Když jsme pak vyšli ven, všude byla samá krev,“ popsala.
Žáci se dalších několik hodin po útoku neviděli s rodiči, mohli jim pouze zavolat. „Šli jsme do takové velké haly, tam jsme museli zůstat. Po asi pěti hodinách čekání nás odvezli do další auly, kde už nás vyzvedli rodiče,“ popsala. Na místě byli prý mimo zdravotníků i psychologové, připravení poskytnout akutní pomoc.
Báli se policie
Studenti si dlouho mysleli, že se jedná o nějaký projekt na téma evakuace. Z této iluze je však rychle vyvedl nefalšovaný křik dětí, který se rozléhal chodbami spolu s tvrdými výstřely zbraní. Třída Zoe měla velké štěstí, zachránili je policisté. „Předtím ještě říkali, že jsou od policie a máme otevřít, my jsme se ale báli, že je to ten střelec, a neotevřeli. Bylo jich asi deset,“ řekla Zoe.
Studenti podle ní v následujících dnech do školy nemusí. V aule však pro ně vedení připravilo odbornou pomoc v podobě psychologů. Ti jsou připraveni se studenty o tragédii mluvit. Zoe však prý o takovou pomoc zatím nestojí. Všechno si nejdřív potřebuje srovnat sama. „Umřeli moji kamarádi a kamarádi mých známých.“
Ulevilo by se jí prý, kdyby ve škole působila ochranka. „Aspoň kdyby ráno někdo kontroloval, jestli do školy opravdu patříme a budova se pak přes den uzavřela,“ zakončila Zoe.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.