Sobota 27. dubna 2024
Svátek slaví Jaroslav, zítra Vlastislav
Polojasno 18°C

Zuzana si stoupla s dcerou před jedoucí vlak: Patrície byla nemocná, dojemná slova starosty

Aktualizováno -
11. března 2024
11:38
Autor: pma - 
11. března 2024
11:15

Další tragédie zasáhla o víkendu celé Slovensko. Před jedoucí vlak u obce Beňadiková se v sobotu postavila pětačtyřicetiletá Zuzana společně se svou devítiletou dcerkou Patrícií v náručí. Kus od kolejiště zůstal pouze prázdný kočárek, ve kterém žena dcerku vozila. Neštěstí velmi zasáhlo i obec Beňadiková, odkud matka s dcerou pocházely. Zástupci vesnice na obě dojemně zavzpomínali na sociální síti. 

Neštěstí se stalo na železniční trati u Beňadikové v okrese Liptovský Mikuláš. V sobotu odpoledne se pětačtyřicetiletá Zuzana vydala se svou dcerou ke kolejím. Poté vyndala devítiletou Patrícii, která podle deníku Plus JEDEN DEŇ trpěla mozkovou obrnou, z kočárku a stoupla si proti jedoucímu vlaku. 

Na místě zasahovaly všechny složky záchranného systému. „Na místě události jsme byli první. Bohužel, zranění dvou osob nebyla slučitelná se životem. Ve spolupráci s policií a zdravotníky jsme zajistili místo události,“ uvedl pro TV JOJ Marián Gejdoš, velitel zásahu HaZZ Liptovský Mikuláš. 

Podle Gejdoše mezi cestujícími ve vlaku byly hlavně děti. Všichni cestující byli po nehodě transportováni na nádraží v nedalekém Liptovském Mikuláši. 

Video  Při neštěstí u obce Beňadiková tragicky zemřela Zuzana (†45) a její dcera Patricie (†9).  - TV JOJ
Video se připravuje ...

Tragédií se v současné chvíli zaobírá policie. „Vzhledem k citlivosti případu nebudeme poskytovat žádné bližší informace až do skončení vyšetřování,“ uvedla žilinská policejní mluvčí Gabriela Kremenová. 

Matka měla kromě devítileté Patrície další dvě děti. Podle starosty obce Beňadikové Jána Martinoviče se Zuzanou nebyly žádné problémy. „Je to pro nás fakt tragédie. Byla to normální rodina. Jediný ‚problém‘ byl, že měli postižené dítě. Velmi dobře jsme s nimi vycházeli, i ta paní byla velmi obětavá vůči těm dětem,“ vyjádřil se starosta. 

I další zástupci města zavzpomínali na zesnulé občanky. „Zuzka a Paťka byly nejen našimi spoluobčankami, ale i našimi blízkými osobami, našimi sluníčky, se kterými jsme se denně setkávali a které jsme měli rádi. O to více se v těchto chvílích, i s odstupem několika hodin, velmi těžko hledají jakákoli slova, slzy se nám derou do očí,“ svěřili se na sociální síti. 

zuzakirsch ( 12. března 2024 04:19 )

Čím starší prvorodičky, tím větší pravděpodobnost postižení jejich potomků.

Vendy O ( 12. března 2024 01:03 )

Ano, já jsem takovou reakci čekala. Těm rodičům moc jinýho nezbylo, protože tehdy žádné příspěvky nebyly a pro postižené byly pouze ústavy. Takže se museli svých dětí zříkat. Je to moc smutný a naštěstí ty doby jsou už pryč. Každé dítě potřebuje pro svůj přirozený vývoj matku a u postižených je to ještě o to dýl a silněji. Já chápu, že pro druhý je to cizí dítě, a když je postižený, bez mrkbnutí oka ho pošlou kamkoliv. Ale pro matky je to jejich dítě, které milují a o co víc je na nich závislejší, o to víc k němu cítí zodpovědnost. Dřív takové lidi narvali lékama, dali do klecových lůžek a nechali je pročurané půl dne. Byli schovaní za zdmi, protože v komunismu přece postižení neexistují. Těch ústavů bylo pár po republice a rodiče museli své děti odkládat stovky kilometrů daleko. Já dítě chtěla, a když se narodilo postižené, o to víc jsem k němu přilnula. Ono si nevybralo, že na svět přijde postižené. Dcera je na mě závislá a já ji samozřejmě miluji a nikdy ji nenechám jakkoliv strádat. A jsem šťastná, že ji můžu mít u sebe. Tam, kde je spokojená a šťastná.

antipodas ( 11. března 2024 23:31 )

❤️‍ 👍

cervena_sedma ( 11. března 2024 23:28 )

Usnadněna jim péče nebyla, jelikož jim ty děti byly odebrány i když se o ně chtěli v rodině sami postarat. Bylo to velmi bolestné.

antipodas ( 11. března 2024 23:24 )

Máte pravdu. Dříve se stát o postižené staral v ústavech. Je pravda, že za mého dětství a mládí jsem nepotkala na ulici nebo kdekoliv jinde jediného postiženého. Nevysmívali jsme se jim, možná někteří ano, ale jen jsme je neznali, neviděli. Já nevím, jestli o nich v těch ústavech bylo postaráno dobře nebo špatně, ale nějakým způsobem o ně postaráno bylo a tímpádem těm rodinám byla ulehčena starost za státní peníze, které dnes na péči doma, podle toho co píšete, není lehké získat.

Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa
Osoby v pátrání