
Na doživotí: Martin Vlasák chladnokrevně zastřelil dva nevinné lidi! Vinu shazoval na jiné, pak chtěl utéct s Kajínkem

Odsuzuje se na doživotí. Takový verdikt soudu si v České republice vyslechlo přes 40 vězňů a vězeňkyň. Jde o sériové násilníky, někteří mají na svědomí i více lidských životů. V seriálu Blesku Na doživotí přinášíme prvního nemilosrdného vraha - Martina Vlasáka, jenž naprosto chladnokrevně zabil taxikáře a poté čerpadláře. Zapletl se i do útěku Jiřího Kajínka z věznice Mírov.
Martin Vlasák, v době vražd pětadvacetiletý mladý muž z Valdic u Jičína, si 15. května 1988 objednal v Hradci Králové taxi. Nebylo to kvůli tomu, aby ho šofér někam odvezl, plánoval totiž vraždit. Měl u sebe zbraň ČZ 75. Když nastoupil do vozu, nechal se vozit po městě, řidiči (†50) přikázal, aby jezdil pomalu.
Zřejmě si v tu chvíli hledal příhodné místo, kde by ho zastřelil a okradl. Taxikář měl ale velké štěstí, na poslední chvíli ho vysadil, protože se choval zvláštně. Chvíli nato si už Vlasák znovu volal o vůz taxi, tentokrát pro něj přijel osmadvacetiletý taxikář, kterého po chvíli zastřelil jednou ranou do hlavy a vyhodil ho na silnici.
Střílel podruhé
Zastřelenému ukradl auto a přejel k nedaleké čerpací stanici. Tady naprosto chladnokrevně zastřelil šestačtyřicetiletého čerpadláře. Zasáhl ho jednou ranou do hlavy a druhou do krku. Z kasy pak ukradl 13 642 korun.
Policie se případu začala okamžitě intenzivně věnovat. Měla i trochu toho kriminalistického štěstí, Vlasák se totiž svěřil svému známému s tím, co provedl. Kriminalisté tak měli jasnou informaci a šli najisto. Hned druhý den ho zadrželi v jedné z hradeckých heren.
Nikdy se nepřiznal
Vlasák se ještě před vražděním snažil několikrát dostat k policii. Při výslechu jednomu z vyšetřovatelů říkal, že je jeho vzor a že hlavně kvůli němu se chtěl dostat na kriminálku. Tehdy to už byl dvojnásobný vrah.
Po dopadení se snažil vinu svalit na tři rusky mluvící muže. Zmínil přitom i známého recidivistu Emanuela Stodolu, za nímž se do Valdic prý přestěhoval proto, aby od něj mohl získávat informace a ty pak předávat policii.
Tvrdil, že osudného dne ho naložili tři zločinci se zbraní do auta, zavázali mu oči páskou a jezdili s ním po městě. V jednom momentu ho prý donutili k tomu, aby sahal na kliku a předměty v místnosti, pak měl převézt auto na určité místo. O vraždách se prý dozvěděl až druhý den z televize.
Ani tento chabý pokus o shození viny na někoho jiného mu nevyšel. Policisté to vyvrátili i díky klíčovému svědkovi, který ho udal. Právě Emanuel Stodola byl onen známý, jenž ho policii naprášil.
Chladnokrevný vrah
Vlasák dělal vše pro to, aby prokázal svou nevinu. Kromě kamaráda, který ho udal, ho ale usvědčily otisky prstů na místě činu, krev zavražděných na oblečení nebo povýstřelové zplodiny ze zbraně.
Krajský soud v Hradci Králové proto 13. dubna 1999 poslal Vlasáka na doživotí do vězení. Státní zástupce Miroslav Antl ho popsal jako chladnokrevného vraha, jenž byl pro společnost velmi nebezpečný. I proto navrhoval doživotí, které se nakonec naplnilo. „Vraždil s rozvahou a je schopen to zopakovat,“ popsal tehdy státní zástupce dvojnásobného vraha.
Chtěl utéct s Kajínkem
Vlasák se pár měsíců po svém umístění do mírovské věznice znovu dostal do hledáčku kriminalistů. Na podzim roku 2000 z vězení utekl Jiří Kajínek, tehdy na doživotí odsouzený dvojnásobný nájemný vrah. Spolu s ním měl pláchnout na svobodu i Martin Vlasák, nakonec ale couvl a ve vězení zůstal.
Osudného dne spolu v cele hráli šachy, byť to bylo zakázané. Měli připravená i dvě lana, na kterých chtěli utéct. Po 40 dnech na svobodě Kajínka v Praze zadržel Útvar rychlého nasazení. Roku 2017 se na svobodu dostal díky milosti prezidenta Miloše Zemana.
Co byste chtěl po obsolventech 3.B třídy...