Jeden z nejpodivnějších případů FBI: Byla unesená Patty Hearstová obětí nebo zločincem?
Jméno Patty Hearstové v průběhu 70. let zamotalo hlavu nejednomu členovi FBI. Tehdy devatenáctiletou studentku unesla v únoru 1974 Symbionská osvobozenecká armáda, zkráceně SLA. Jejím hlavním cílem byla „likvidace fašistického hmyzu, který saje z lidí životy“. U vězněné Patty se ale brzy vytvořil tzv. stockholmský syndrom, když se zamilovala do svého únosce! Později se skupinou spáchala loupežné přepadení, za což se dočkala pobytu za mřížemi.
Píše se rok 1974 a tehdy devatenáctiletá studentka Patty Hearstová si žila běžné dny svého do té doby poklidného života. To se ale změnilo večer 4. února. Po deváté hodině se ozvalo zaklepání na dveře bytu č. 4 na 2603 Benvenue Street v Berkeley v Kalifornii, kde Patty bydlela spolu s jednapadesátiletým snoubencem.
Když překvapená studentka, která návštěvu nečekala, otevřela dveře, byla v šoku. Na překvapenou dívku se vrhla skupina mužů se zbraněmi, kteří zbili a svázali jejího snoubence, Patty popadli, hodili do kufru auta a odjeli. A to byl začátek jednoho z nejpodivnějších případů, který kdy americká FBI řešila.
Únos Patty nebyla náhoda
Patty byla unesena skupinou ozbrojených radikálů, kteří si říkali Symbionská osvobozenecká armáda neboli SLA. Skupina vznikla v roce 1973 a jejím cílem bylo podnítit partyzánskou válku proti americké vládě a zničit to, co nazývali „kapitalistickým státem“. Jedním z hlavních sloganů SLA se stalo heslo „Likvidujme fašistický hmyz, který saje z lidí životy“. Ve vedení skupiny stál zločinec Donald DeFreeze a ten chtěl tehdejší zaběhlé pořádky ve společnosti změnit. A ještě před únosem Patty, měla SLA na kontě několik vražd, o nichž ale tehdejší média téměř neinformovala.
To, že si skupina vybrala k únosu právě Patty nebyla náhoda. Dívka je totiž vnučkou slavného novinového vydavatele ze San Francisca, Williama Randolpha Hearsta, jehož rodina v 70. letech byla velmi bohatá.
Darujte jídlo všem chudým!
O únosu slavné dědičky okamžitě začala psát všechna tehdejší média a skupina SLA plnila titulní strany všech novin. Únosci nejprve požadovali propuštění svých odsouzených kumpánů a také chtěli, aby každý člověk pod hranicí chudoby v Kalifornii dostal od otce Patty jídlo v hodnotě 70 dolarů. Takový dar by vyšel na celkem 400 milionů dolarů, což nebylo v možnostech ani tak bohaté rodiny, jakou byli Hearstovi. Rodiče Patty ale přesto zareagovali a chudým, kteří žili v oblasti sanfranciského zálivu, zajistili jídlo v hodnotě šesti milionů dolarů. SLA ale Patty odmítla pustit - jídlo prý nebylo kvalitní.
SLA má novou členku – Patty!
Jenže dva měsíce od únosu Patty přišel šok. 3. dubna 1974 poslala dívka FBI kazetu, na které přiznává, že se přidala k boji skupiny za osvobození utlačovaných a dokonce si vzala nové jméno! Rodiče i policie byli z nahrávky poměrně vykolejení a všichni doufali, že jde jen o hloupý žertík. Legrace to ale nebyla. Mladá Patty začala se svými únosci silně sympatizovat a zamilovala se do hlavy SLA, Donalda DaFreezeho. Jednalo se tak o ukázkový případ tzv. stockholmského syndromu, tedy vytvoření silného pouta mezi obětí a únoscem.
Přepadává banku se samopalem v ruce
V dubnu 1974 přišel další šok. Byla zveřejněna nahrávka z přepadení bank. Na videu drží Patty v ruce samopal, a hlídkuje u vchodu, než její „věznitelé“ dokončí práci. Ze záznamu je ale jasné, že se Patty aktivně na přepadení podílela. O několik dní později byla také spatřena během loupežného přepadení v obchodě v Los Angeles.
FBI okamžitě zahájila jedno z nejmasivnějších pátrání ve své historii. Skupinu společně s Patty dopadli. 16. května 1974 po dalším přepadení obchodu, tentokrát s municí,dostala policie na skupinu tip. Během obří přestřelky ovšem došlo k výbuchu domu. V plamenech zahynulo šest členů SLA, včetně Pattyina milého DeFreeze. Dívka společně s několika dalším členy policii unikla a ještě rok byla na svobodě.
Ve vězení měla strávit 35 let
Dopadena byla mladá dědička v roce 1975. Pří soudních jednáních tvrdila, že ji SLA vymyla mozek, ke všemu ji násilím a sexem donutili a byla prý držena v malé komoře. Soudce s tím ale nesouhlasil. Původně ji chtěl poslat za mříže na 35 let, ale nakonec dostala trest 7 let odnětí svobody. Trest později změnil tehdejší prezident USA Jimmy Carter, ale i tak si mladá dědička odseděla 22 měsíců.
