Konec vlády světského práva v Afghánistánu: Soudkyně prchají před pomstou mužů, které poslaly za mříže

Afghánská soudkyně už je po útěku z Kábulu v bezpečí v Evropě a může si oddechnout, že už jí nehrozí pomsta od mužů, které kdysi poslala za mříže. Mnohé její kolegyně ale takové štěstí neměly a volají o pomoc, protože se bojí o život. Nebezpečí pro ně představuje jak vláda radikálního Tálibánu, tak trestanci, kteří se po ofenzivě tálibů a vyprázdnění věznic dostali na svobodu, napsala agentura Reuters.

Ptali se, kde bydlím

„Přišlo čtyři nebo pět členů Tálibánu a vyptávali se sousedů v mém domě, kde ta soudkyně bydlí. To byli lidé, které jsem poslala do vězení,“ řekla Reuters afghánská soudkyně, která našla útočiště v Nizozemsku. Kvůli svému bezpečí si nepřála uvést své jméno.

Žalobce zrušil obvinění soudkyně za šíření covidu. Policie udělala zásadní chybu

V Afghánistánu pracovalo před nástupem Tálibánu k moci asi 250 soudkyň. Některým se v posledních týdnech podařilo utéct ze země, většina ale zůstala na místě a snaží se dostat za hranice s pomocí kolegů v zahraničí a aktivistů, kteří pro ně shánějí pomoc.

Tálibán propustil vězně

Tálibán, který se po stažení mezinárodních sil dostal k moci, v době své předchozí vlády před 20 lety nedovoloval ženám zastávat většinu profesí. Mluvčí hnutí po dobytí Kábulu v půlce srpna sliboval, že práva žen budou chráněna v souladu s islámským právem a že budou moci pracovat.

Ženy v justici ale bývaly terčem násilí už před nástupem Tálibánu. Letos v lednu neznámí ozbrojenci zastřelili dvě soudkyně nejvyššího soudu. Tehdy Tálibán tvrdil, že nemá s vraždami nic společného. Nyní tálibové po celé zemi propustili vězně, což podle soudkyně znamená pro její kolegyně hrozbu, že přijdou o život.

Porodnice po návratu Tálibánu: Rodičky se bojí o život, chybí léky a personál si svítí mobilem

Vyhrožování na denním pořádku

„Posílají mi vzkazy plné strachu a naprosté hrůzy. Píšou mi, že když je nezachrání, tak budou jejich životy v přímém ohrožení,“ řekla Reuters žena, které se podařilo z Afghánistánu uprchnout s pomocí obránců lidských práv a zahraničních kolegů z Mezinárodní asociace soudkyň (IAWJ). Propuštění vězni podle ní „telefonují soudkyním, prokurátorkám a policistkám a vyhrožují jim smrtí, říkají jim, že po nich půjdou“.

Britský ministr spravedlnosti Robert Buckland minulý týden uvedl, že Londýnu se podařilo evakuovat devět afghánských soudkyň. „Tyto soudkyně prosazovaly vládu práva a celkem oprávněně se nyní obávají, jaké důsledky to pro ně bude mít s nástupem Tálibánu,“ řekl.

„Když se vrátím zpátky, zabijí mě.“ Tragická situace afghánských uprchlíků v Calais

Profesní organizace nestačí

Mnozí zástupci organizací na ochranu lidských práv a aktivisté tvrdí, že západní země při evakuacích neměly záchranu žen z justice jako prioritu. „Vlády měly nulový zájem na tom evakuovat lidi, kteří nebyli jejich občany,“ tvrdí Sarah Kayová z mezinárodní asociace právniček Atlas.

Informacemi, lobbováním u vlád a organizací evakuací se snažilo kolegyním v Afghánistánu pomoci i šest soudkyň z IAWJ. „Ta zodpovědnost, která na nás leží, je v tuhle chvíli skoro nesnesitelná, protože jsme jedni z mála, kdo za tuhle skupinu bojuje,“ říká americká soudkyně Patricia Whalenová. „Zuřím kvůli tomu. V takové situaci by nikdo z nás být neměl,“ dodává.

Tálibán povolil první komerční let z Kábulu: Z Afghánistánu chtějí odjet hlavně novináři