Hrůzy, které Mladićovi vynesly doživotí: Mstil se kvůli dceři?
Bosenskosrbský generál Ratko Mladić (79), symbol bestialit spáchaných za války v bývalé Jugoslávii v letech 1992-1995, z vězení už nejspíš nikdy nevyjde. Nekompromisní rozsudek z roku 2017 potvrdil v úterý soud v Haagu. Velitel srbských sil přezdívaný „řezník z Bosny“ tak zůstane za mřížemi do smrti. Z výčtu zločinů, za něž je zodpovědný, běží mráz po zádech!
Podle potvrzení rozsudku haagského tribunálu v procesu, který trval od roku 2011 do roku 2017, je Mladić vinen v deseti bodech obžaloby z jedenácti. Soud byl sledován nejvíce kvůli krvavému masakru z července 1995 v bosenské enklávě Srebrenica, kde Mladićovi vojáci chladnokrevně povraždili přes 8 000 civilistů.
Pramalá šance na svobodu
Události před a po dobytí Srebrenice označil Mezinárodní soudní dvůr OSN za genocidu, představují největší masakr v Evropě od druhé světové války. Mladič za něj a další své zločiny z průběhu bosenské války bude sedět nejspíše do konce života. První možnost, kdy by se mohl dostat na svobodu, by mohla přijít až v jeho 99 letech.
Zločiny proti lidskosti zahrnují terorizování obyvatelstva, raketové útoky na ně, hromadné vraždy mužů, starých lidí i dětí, znásilňování žen, braní zajatců z řad civilistů, jejich mučení a předem plánované zabíjení.
Celá multietnická válka, v níž proti sobě bojovali Bosňáci, Chorvati a Srbové, za sebou zanechala 100 000 obětí na celém území dnešní Bosny a Hercegoviny.
Nikdo nebyl v bezpečí
Kromě Srebrenice a dalších míst k Mladićovým zločinům docházelo i v obklíčeném hlavním bosenském městě Sarajevu. Tam generál nevinné obyvatele terorizoval tím, že na ně nasadil své odstřelovače. Na sarajevské civilisty také shazoval bomby a granáty. Na město jich denně dopadaly stovky a bezohledné útoky si vyžádaly přes 11 000 lidských životů. Mezi oběťmi bylo i 1601 dětí.
Mladić nerespektoval nedotknutelnost nevojáků ani příslušníků mírových sil OSN. Vzal do zajetí členy předsunutých nizozemských hlídek rozmístěných kolem Srebrenice a vyhrůžkou, že je připraví o život, si vymohl odvolání náletů NATO. Těch se totiž bál jako čert kříže.
Bod obžaloby, který nakonec k tíži Mladićovi připsán nebyl, se týkal dalších pěti bosenských obcí, kde se měli vojáci bosenskosrbského generála dopouštět vražd bosenských Muslimů a Chorvatů už v prvním roce války.
Zatvrdila ho rodinná tragédie?
Podle některých zpráv, které citují osoby, jež Mladiće blíže poznaly, měla na masakr v Srebrenici nepřímo vliv i sebevražda generálovy dcery. Studentka medicíny Ana si vzala život v roce 1994. Zastřelila se otcovou pistolí. Udělala to z hrůzy, kterou v ní vzbudily informace, že její táta dával rozkazy k etnickým čistkám.
Mladić se podle těchto zdrojů po smrti milované dcery zatvrdil. Kdyby mladá žena zůstala naživu, mohly se události v závěru války vyvíjet jinak? Jak se říká, historie nezná kdyby. Nezvládnuté pocity křivdy, které byly třeba v mysli nechvalně proslulého „řezníka z Bosny“ pomstít, ale zřejmě mohly stát za zcela zbytečným hororem a utrpením válečných obětí.
Mladić dlouhodobě svou vinu odmítá, tvrdí, že pouze konal povinnost, když „bránil svou zemi před západními mocnostmi“. S tím ale u soudu neuspěl. Skončil tak poslední velký proces, jenž byl veden v souvislosti s válkami v bývalé Jugoslávii.
Bezprecedentní etnické násilí a hrůza. Smrt tisíců nevinných lidí a bezmoc mezinárodního společenství tváří v tvář masakru. Jakou roli v tom sehrál generál Ratko Mladić?
Jj, je to těžké. A i proto si myslím, že by si každý stát měl řešit své problémy sám. Nakonec to vidíme i teď na Ukrajině, kde to také nevypadá na uspokojivé řešení. Jinak, kdo byl na vojně, tak ví, jaké tam měl možnosti.