Sobota 26. září 2020
Svátek slaví Andrea, zítra Jonáš
Zataženo, déšť 10°C

Policejní pomníky: Vražda Petry (†19) čeká na vyřešení 20 let

Autor: František Prachař - 
25. května 2014
05:00

Duše zavražděných lidí z policejních pomníků, tedy z dosud neobjasněných kriminálních případů nemůžou dojít klidu, protože vrazi stále unikají. Patří mezi ně i vražda Petry J. (†19) z ledna 1994. Pokud byste, milí čtenáři, věděli cokoliv o tomto případu, obraťte se na policii. Děkujeme!

Na ples v Křepenicích na Příbramsku se 22. ledna 1994 těšil kdekdo. Zdejší kulturní dům byl plný a lidé se bavili tak, že to bylo slyšet po celé vesnici. Petra J. (†19) už tam nebyla, někde venku bojovala o svůj život s vrahem.

Petra dorazila na ples do Křepenic ze Sedlčan se svým přítelem Martinem až kolem desáté večer. Přivezl je Pavel S. autem svého táty a to byl také důvod, proč se on sám na plese nezdržel a odjel domů – vrátit vůz otci.

Hádka

Petře se ples moc nevydařil. „Martin se jí moc nevěnoval, trochu pil a hodně tancoval s jinými a vlastně s nimi flirtoval. Petře se to nelíbilo a párkrát mu to i řekla,“ uvedl později do policejního protokolu jeden ze svědků.

Jenže »škorpení« mezi dvěma mladými lidmi přerostlo v docela regulérní hádku. Petra při ní prohlásila, že chce odjet domů. Martin nereagoval a jakoby v odpověď vyzval k tanci dívku, se kterou už několikrát na parketu byl. Když se vrátil ke svému stolu, Petra tam už nebyla...

Cesta nocí

Martina to docela vykolejilo, protože bylo kolem půlnoci a Petra bez něj ještě nikdy odnikud neodešla. Prohledal celý kulturní dům, poprosil dokonce jistou ženu, aby se podívala i na dámské WC, ale Petra nikde nebyla.

Požádal proto dva bratry S., kteří jako jedni z mála nepili, protože tam měli svůj vůz, aby společně prohledali obec. Tři mladí muži projeli jak ji, tak i blízké okolí, nicméně ženu nenašli. Bratři nakonec odvezli Martina do Sedlčan, k Petřiným rodičům, u kterých bydlela. Nebyla ani tam, a tak Martin tentokrát nastartoval svoje auto a vrátil se do Křepenic. Znovu prohledal kulturní dům, znovu projel obec i okolní cesty, nicméně svoje děvče nenašel.

23. ledna proto přišel spolu s rodiči své přítelkyně na policii v Sedlčanech a oznámil, že Petra zmizela.

Podezřelí

„Soustředili jsme se při pátrání na návštěvníky plesu a hledali v okolních obcích řidiče, kteří tudy mohli projíždět. Vyslechli jsme prakticky všechny a některé jsme i podezřívali, ale nakonec se ukázalo, že mají neprůstřelné alibi,“ říká vrchní komisař Šnýdr. Měli ho i dva výtečníci s násilnickou minulostí – Tomáš S., sexuální deviant, a Miloslav R. O něm policie věděla, že po nocích objíždí taneční zábavy a láká k sobě do vozu děvčata. „Ale i je jsme vyloučili,“ dodal kriminalista, podle jehož slov Petru jako poslední zřejmě viděl řidič v Nalžovicích, u dopravní značky označující konec obce.

Kdo ví…

Po televizní pátrací relaci se v Praze-Stodůlkách na oddělení policie přihlásil jistý Martin K. Oznámil, že 23. ledna kolem jedenácté dopoledne jel za svojí matkou a manželkou do Sedlčan a nad Nalžovicemi našel na silnici svazek řetízků. Tento muž jel v lednu (!) na kole z Prahy do Sedlčan a musel mít vskutku ostříží zrak. Řetízky odevzdal. „Zjistili jsme, že skutečně patří Petře,“ potvrdil kriminalista.

Ale to bylo všechno. Až do 13. března, kdy pod Cholínským mostem přes Vltavu, poblíž Borotic, našel náhodný chodec ženské tělo. Byla to mrtvá Petra. Vrah ji nejprve omráčil (není vyloučen ani náraz vozidla) a pak ji ještě živou hodil do řeky.

Na její hrob v Sedlčanech pak ještě dlouho kdosi neznámý přinášel magnetofonové kazety s písničkami, které prý měla ráda. Nikdo neví, kdo to byl.

Čím lze policii pomoci?

Informacemi o pohybu Petry J. z Křepenic po silnici č. 119 v době mezi půlnocí a ránem dne 23. ledna 1994.

Důležité je vzpomenout si na cyklistu Martina K. z Prahy-Stodůlek a na jeho tehdejší výlet do Sedlčan. Policisté ho důkladně prověřili, bez výsledku.

U paty Cholínského mostu našli policisté Petřinu botu. Pachatel ji tedy musel vléci k vodě právě tudy. Spatřil ho někdo nebo něco uslyšel?

Kdo je onen neznámý, který na Petřin hrob přinášel kazety s písničkami? Vrah, ve kterém se hnulo svědomí?

pouták

nojasne ( 25. května 2014 23:43 )

Tak není řečeno, kolik těch pásek bylo a za jaký čas. Pokud se tam objevoval pásek tak jednou za dva měsíce, tak to opravdu nemá policie lidi na nepřetržié hlídání hřbitova. A tajný ctitel je takový, který dotyčnou miluje, ale nikdy jí to ani nikomu jinému neřekl, takže ho není podle čeho vypátrat.

foxlova ( 25. května 2014 18:51 )

však ano, na to nic divného není jezdit na kole v zimě...však otázka zněla, řetízky leželi u cesty nebo někde jinde???? ...a pokud někdo nosí magnetofonové pásky, že do teď policie neví, kdo to je...tak policie nevyšetřovala tak jak měla...nebo ano?...že nezná všechny její ctitele...ta holka byla mladá, tak asi tolik ctitelů ještě za život nepotkala, aby se toto nedalo vypátrat...jen chápu, že po 20letech hledat důkazy je těžké...napsala jsem jen svůj názor, co jsem četla v bulvárním Blesku

nojasne ( 25. května 2014 18:45 )

A pak je tu ještě stovka jiných možností.

nojasne ( 25. května 2014 18:43 )

To že jel někdo v lednu na kole je na vesnici úplně normální bez ohledu na počasí. A pokud někdo dává na hrob magnetofonové pásky, tak nemusí nic vědět, spíše bude tajný ctitel.

kacota ( 25. května 2014 14:40 )

Lunatic, a čo azijské ženy ? My len dúfame, že si tam to staromládenectvo nevzdal ??? A vedia vôbec v Ázii že existuje BLESK ? K nám na salaš sa to už dostalo, ale je to aj o nejaký lakeť bližšie, treba povedať..

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud