Zpověď ženy, kterou přepadli na benzince lupiči: Myslela jsem na své děti

Kdy jste začala tušit, že je něco špatně?

Měla jsem z nich špatný pocit, už když vstoupili dovnitř. Byli zvláštní, trochu zachumlaní. Nemám ráda, když není lidem vidět do obličeje. A nesundali si rukavice. To není běžné.

Říkali něco?

Nejdřív si ten menší, asi šéf poručil cigarety, pak se snažil nemluvit. Řekl jen klíč, sedni si apod. Mezi sebou skoro vůbec nekomunikovali, jen si ukazovali. Mluvili česky, ale měli cizí přízvuk.

Nenapadlo vás bránit se?

Ne a byl by to asi špatný nápad. Ani bych nekřičela. Měla jsem strach. Jen mě napadlo, ať si vezmou, co chtějí.

Napadlo vás, že by mohli použít větší sílu?

Bála jsem se, když mě táhl do té kanceláře, že mě něčím praští.

Když utekli, na co jste v první řadě pomyslela?

Na moje děti. Když jsem seděla v křesle a svazovali mě, běželo mi hlavou, jen ať mě nechají být, ať odejdou. Byl to hrozný strach.

 Jak se cítíte teď, máte volno?

Včera jsem už byla v práci. Vymínila jsem si jen, že už nebudu dělat noční. Nešlo sednout si a nedělat nic. Jakmile jsem přišla domů, začala jsem vařit a uklízet. Když jsem si sedla, začala jsem na to myslet, to nebylo dobré.

Co jste vařila?

Dělala jsem sekanou s bramborovou kaší a dušenou zeleninou.

Jaké to bylo, vrátit se na místo činu?

Takhle jsem si to nespojila. Byla jsem trochu nervózní, ale bylo to lepší než sedět doma. Odreagovala jsem se, celý den jsem se nezastavila. Doma bych na to musela stále myslet.

Napadlo vás někdy, že by vás mohli přepadnout lupiči?

Nebylo to poprvé. Už se mi to stalo v září 2012, na stejné pumpě. Tehdy jsem si řekla, že už se mi to nemůže podruhé stát, že by to byla hodně velká smůla.

Jaké to tehdy bylo?

Lepší. Nikdo nepřeskočil pult, nikdo se mě nedotknul, chtěl jen peníze. Dala jsem mu je, za půl minuty se otočil a odešel. Vlastně byl slušný, normální kluk, spíš byl asi v nouzi.

Neuvažujete o kurzech sebeobrany?

Ne. Myslím, že bych to nepoužila. To bych musela být velký přeborník zvládnout dva chlapy.