Brno: Masakr v domě hrůzy!

Hrůzný zločin ale stále obestírá tajemství a řada nejasností. Prý to byl samotář a spíš střízlík. Živil se jako noční hlídač na stavbách, kam s sebou brával své dva psy – šestiměsíční fenu vlčáka Sáru a dvouměsíční štěně, křížence Barunku. Že by mohl spáchat tak strašlivý čin, by prý do něj nikdo neřekl. Přesto to podle policie udělal. O vrahovi Devětatřicetiletý Radim byl už dvakrát trestán za znásilnění. Poprvé prý dostal podmínku, podruhé mu Okresní soud v Třebíči vyměřil čtyři roky »natvrdo«.

Pustili ho loni na podzim, ale musel se léčit v Psychiatrické léčebně v Brně-Černovicích. Tam se seznámil s Ukrajinkou Ljubou (21), která trpěla schizofrenií. Ti dva se nejprve spřátelili, pak Radim Ljubu pozval na návštěvu. Zhruba od loňských Vánoc k němu domů chodila pravidelně, vždy v sobotu a neděli, když měla vycházku. Podle sousedů je to velmi pěkná, přitažlivá a sympatická žena. Oba si prý potrpěli na květiny, kterých na zahrádce u domu vysadili desítky. Místní lidé jim prorokovali hezkou budoucnost a na jejich vztah se dívali s pochopením.

Domek, v němž došlo k masakru, kdysi patřil manželům Kučerovým. Po smrti pana Aloise (†57) ho vdova prodala Radimovu otci. Právě on stavení přenechal svému synovi poté, co ho propustili z vězení. „Starý pán myslel, že se mu tady kluk dá dohromady, když se bude muset starat o dům a zahradu,“ řekl jeden ze sousedů.

Domek dělí od ulice masivní dřevěná vrata, ze dvora má tři vchody. První vede do komory, druhý do předsíně, na kterou navazují tři pokoje a dvě kuchyňky. Posledním vchodem se jde do dílny, ke které přiléhá sprchový kout. Všechny místnosti jsou průchozí a dům vypadá hodně zanedbaně, až zpustle. Totéž platí o dvoru a zahradě s grilovacím koutem. Je to vlastně jen ohniště s plechovou stříškou. Právě tam vrah spálil oběť.

O vraždě

Radim čas od času chodil do baru a herny U Piráta. Procházkou to není víc než deset minut od domu, kde žil a pravidelně ji spojoval s venčením svých psů. Udělal to i minulou neděli, až na to, že u stolu neseděl jako obvykle sám. „On se tady nikdy dlouho nezdržel, dal si dvě tři piva a šel, “ řekl jeden z pravidelných hostů baru.

„Ale tehdy si k němu přisedli ti dva.“ »Ti dva« byli U piráta poprvé, nikdo je neznal. Ona byla Romka, možná kolem čtyřicítky, výrazně snědá, vrásčitá v obličeji. Její společník vypadal jako bezdomovec, v ošumělé bundě a špinavých kalhotách. Kupodivu si s Radimem padli do noty, popíjeli, platil pozdější vrah. „Oba do něj hučeli, že prý nemají kde spát, a tak je vzal k sobě,“ vzpomíná barman. Trojice odešla krátce po půlnoci.

Mezi ní a ránem Radim neznámého muže u sebe doma zabil, tělo rozsekal na kusy, jeho přítelkyni znásilnil. Ta všechno oznámila ale až ve čtvrt na dvě v pondělí odpoledne v baru U Piráta. „Přiběhla neuvěřitelně špinavá, jenom v ponožkách, s nějakými zbytky molitanu ve vlasech. Křičela, že prý jí zabili přítele a ať voláme policii,“ říká barman. „Přijeli asi za deset minut a dalších deset s ní mluvili venku. A pak to začalo frčet, celý Komárov policie úplně obklíčila.“

O policejním zásahu

Ulici, kde k vraždě došlo, policie uzavřela. Znásilněná žena stála se dvěma zakuklenci na druhém břehu potoka Ponávka, který tudy teče, ostatní policisté obsadili okolí.

O svědcích

„Není vůbec pravda, že se tam ten vrah zabarikádoval,“ tvrdí sousedka, která ze svého okna zásah viděla jako na dlani. „Policisti si přivedli paní Kučerovou, co bydlí kousek vedle. V domku občas poklízela, měla klíče. Odemkla venkovní vrata a pak šla do domu.

Slyšela jsem, jak křičí – Radime, vylez, nemá to cenu, pojď ven! A pak vyšla a za ruku držela tu Ukrajinku. Prý ráno utekla z nemocnice a přišla za ním na návštěvu.“ Potvrdil to i jeden ze zasahujících policistů. „Ano, byla tam mladá žena a v hlubokém šoku, nedostala ze sebe ani slovo. Musela k lékaři.“

Krvavé stopy byly všude v domě, jakoby vrah svoji oběť pronásledoval. „Předpokládáme, že svůj čin dokonal v dílně, odkud si vzal i nářadí na rozsekání těla,“ dodal policista. Tam a u sprchy bylo krve nejvíc, i zbytků tkání a kostí. Stejně jako v ohništi na dvoře, kde vrah kolem šesté ráno svoji oběť začal spalovat. Hustý, páchnoucí dým nebyl nikomu divný a nikdo v okolí tu noc nic zvláštního neslyšel...

O otázkách

Radimovi O., který vyšel z domu sám, policisté nasadili želízka a připoutali ho na dvoře k věšáku na prádlo. Mlčel, na dotazy neodpovídal. Mlčí prý i teď, jen během převozu do vazby měl prohlásit, že se musel bránit. Policisté teď sestavují časový portrét zločinu, vyšetřovacích verzí je podle dostupných informací několik.

Vyloučeno není vlastně nic, ani psychický zkrat u pachatele, ani to, že konal pod vlivem alkoholu nebo drog. Možné je i to, že ho dvojice chtěla okrást. Záhadou je i to, proč znásilněná žena všechno oznámila tak pozdě i jak se jí podařilo dostat z domu. Podle policistů je faktem zatím pouze to, že Radim O. brutálně vraždil a znásilňoval. Důkazů je prý dost. Ale co přesně se v brněnském domě hrůzy stalo, se možná nepodaří objasnit nikdy. František Prachař