Máme doma dárek od vraha Ďurička!

Ďuričko ho kdysi zapomněl, Šlajer našel a vrátit mu ho chtěl právě ve čtvrtek 9. října. Měli společný stůl s ním, jeho přítelkyní Lucií a Václavem Kočkou starším. "Jen si zapalovač nech, já už si koupil nový," řekl Šlajerovi pár hodin před tím, než začal střílet, Ďuričko.

Vratislav Šlajer a Lenka Hanáková viděli vraždu z bezprostřední blízkosti. O svých zážitcích a o tom, jak vše skutečně bylo, hovořili zatím jen s policií. Informace, které exkluzivně poskytli Nedělnímu Blesku, nebyly dosud nikde zveřejněny.

Jak dobře jste se znali s lidmi, se kterými jste sdíleli stůl?
Vratislav Šlajer: "Václava Kočku staršího jsem znal jako sociálního demokrata od obnovení naší strany, je to hodně přes patnáct let. Vždycky jsme se ale viděli jen na oficiálních akcích - na schůzích nebo na sjezdech. Bohumír Ďuričko byl správcem nemovitostí Praha 1 ve společnosti ACCT, a protože moje firma Consus sídlila tehdy v domě na Václavském náměstí, byl jsem u něj de facto v nájmu. Čili pracovně ho znám tak od poloviny 90. let."
Lenka Hanáková: "U mne je to podobné, na většinu akcí chodíme spolu, a tak jsem se s nimi seznámila."

O čem se ten večer u vašeho stolu hovořilo?
VŠ: "Já byl vlastně pořád v pohybu. Z těch zhruba dvou set lidí, co tam byli, jsem kolem sto padesáti znal a s každým jsem chvilku pohovořil. A na baru jsem si dal pár skleniček s Kočkou i Ďuričkem. Ke stolu jsem si sedl někdy před jedenáctou, to už byla většina lidí pryč."
LH: "Já hovořila hlavně s Lucií, Ďuričkovou přítelkyní. V prosinci bude rodit, a tak se mi svěřila, že čeká vlastně neplánované děťátko, že to přišlo dost nečekaně, ale že se oba těší. Furiantský spor pánů Kočky a Ďurička o to, kdo má víc peněz, jsem moc nevnímala."

Byl to opravdu jen furiantský spor?
VŠ: "Určitě ano, oba se dost legračně předháněli, vytahovali z kapes pětitisícovky. Ďuričko skutečně na chvíli odešel a pak praštil o stůl balíčkem eur s tím, že to je milion korun. Kočka mu řekl - no tak dobrá, vyhrál jsi a dali si na to oba panáka vodky. Mě už to nebavilo, chtěl jsem domů a chystal jsem se zavolat taxi."
LH: "Na tu debatu nereagovala ani Lucie, to nemělo cenu. Oba už měli dost upito."

Pojďme ke střelbě. Jak to bylo?
LH: "Pan Kočka mladší - ale to mi řekli až potom, že je to on, já ho neznala - přicházel k našemu stolu a smál se. To už ta pře o peníze skončila a smáli se jí jak Ďuričko, tak i Kočka starší. Jeho syn se naklonil Ďuričkovi k uchu a něco mu hodně krátce pošeptal. Ďuričko se pak úplně vymrštil ze židle, sáhl po své tašce, kde měl doutníky, vytáhl z ní pistoli a začal střílet."
VŠ: "Lenka mi zrovna něco říkala a já se k ní otočil. Pak jsem slyšel výstřely a uviděl na zemi ležet muže se dvěma krvavými skvrnami na prsou. Ani já nevěděl, že je to Kočka mladší. Začali se sbíhat lidi, kdosi mu sahal na krční tepnu a já pochopil, že je mrtvý. Předtím jsem si myslel, že je to pokračování přetahování těch dvou o to, kdo je bohatší a že ta krev může být jenom jako, od paintballu nebo tak."

Jaké byly reakce ostatních lidí, i u stolu?
LH: "Lucie se Ďuričkovi snažila střebu překazit, chtěla se na něj pověsit rukama. Nestihla to. Začala ale křičet, že je bývalá zdravotní sestra a vrhla se k mladému Kočkovi ve snaze mu pomoci. To jsem udělala i já, ale pak jsem uviděla ty jeho skelné oči a bylo mi jasné, že je konec."

Kolik tam v té době bylo lidí?
VŠ: "Myslím, že asi deset. Křest Paroubkovy knihy už dávno skončil. To, že Ďuričko zmizel, jsem ani nezaregistroval. Až pak jsem se dověděl, že ho na ulici chytili barmani."
LH: "Pan Kočka starší mezitím pořád pobíhal a sháněl se po záchrance, byl dost zmatený, v šoku."
VŠ: "Pak si sedl, nekřičel, nevyhrožoval, byl jako zkamenělý, úplně ztuhlý."

Proslýchá se, že za vraždou mohl stát obchodní spor obou mužů.
VŠ: "Václava Kočku staršího znám jako čestného a poctivého chlapa. Faktem je, že dělá v tom řekněme kolotočářském oboru. A každý je podezírá, že jsou z něčeho podezřelí. Vím, že figuruje v celé řadě fám, ale nikdy nebyl obžalován. Fabulace o nějaké válce gangů neberu. Podle mě se Ďuričko pomátl, musel mít nějaký zkrat. Pokud vím, on a Kočkovi neměli společného vůbec nic, ani obchodně, ani jinak."

Víte, co se stalo s vražednou zbraní?
VŠ: "To nemám tušení. Vím ale jistě, že jsem neslyšel, jak by Ďuričko pistoli natahoval. Takový zvuk se přeslechnout nedá. Měl tedy náboj v komoře a mohl střílet hned. Při rekonstrukci nám řekli, že chtěl vypálit ještě počtvrté, ale náboj se mu vzpříčil."
LH: "Určitě pistoli neodhodil, na podlaze nebyla. Musel s ní utíkat na ulici, kde ho pak chytili."

Jak se Ďuričko před vraždou choval?
LH: "U stolu byl hodně zábavný. Kouřil doutník, vypadal jako pohodář, takový až bonviván, lev salonů. Pořád se smál. Ale hodně pil. Podle mého vypil nejméně litr tvrdého alkoholu. Hlavně vodku, ale viděla jsem ho asi dvakrát se sklenicí whisky. I mně a Lucii objednával pití, nosil je od baru. Ale žádná z nás nepila, tak to Ďuričko se starším Kočkou vypili sami. Často také spolu chodili na bar a pak si zase přišli sednout."
VŠ: "A přesto Ďuričko nadýchal jen 1,2 promile. Při jeho tempu pití to je směšně málo. Anebo pil místo vodky vodu, fixloval. To by ale znamenalo něco, co nechci ani domýšlet. Musel by mít pomocníka u personálu a na vraždu se tím pádem chystat. Ale tomu nevěřím."

Měl Ďuričko s alkoholem někdy problémy?
VŠ: "Od lidí, kterým hodně věřím, teď vím, že měl problémy s drogami. A že už v minulosti v několika barech střílel z pistole do vzduchu. Procházelo mu to."
LH: "Začal střílel po tom, co mu pan Kočka mladší něco zašeptal. Není pravda, že by ho udeřil, to bych musela vidět. K ničemu podobnému nedošlo. Ale co Ďuričko od Kočky uslyšel, se už asi nikdo nedozví."