23°C
125 let od „rituální“ vraždy v Polné: Kdo podřezal a brutálně zavraždil Anežku Hrůzovou? Hilsner to zřejmě nemohl stihnout
Od brutální vraždy nevinné devatenáctileté Anežky Hrůzové v Polné na Jihlavsku uplynulo dlouhých 125 let. Tělo nebohé dívky objevil pátkem dubna roku 1899 teprve 12letý školák Ludvík Jiskra. Vrah dívce podřízl krk a nechal ji vykrvácet. Z ohavného činu byl podezřelý Žid Leopold Hilsner, který byl později i odsouzen k trestu smrti. Do vyšetřování případu, který je v současnosti znám pod pojmem Hilsneriáda, zasáhl i T.G.Masaryk. Podle badatele a historika Jaroslava Mareše Hilsner ale vrahem nebyl!
Byla středa 29. března roku 1899 a 19letá Anežka Hrůzová se jako každý den vracela domů z Polné, kde pracovala jako švadlena. Do rodné vísky Malá Věznice už ale nikdy nedorazila. Po cestě ji napadl vrah, který ji brutálním způsobem zavraždil. Anežku zezadu zřejmě uhodil do hlavy holí či kamenem, škrtil ji a následně mladou dívku podřízl.
„Na přední straně krku nachází se ohromná rána, táhnoucí se zprava zdola napříč šikmo nahoru směrem k uchu. Rána pronikla veškeré měkké části až k páteři (krční). Při zakloněné hlavě dožaduje rána 8 cm dlouhá, 5 cm široká, s ostrými okraji. Z rány na krku vyčnívají nad dolním okrajem přeříznuté hrtanové chrupavky,“ uváděla tehdy pitevní zpráva.
Příčinou smrti bylo vykrvácení, na místě činu ovšem bylo příliš málo krve. Hrůzová, ačkoliv měla roztrhané oblečení, nebyla znásilněna - její panenská blána nebyla narušena. Už tyto dva prvky začaly četníky i většinovou společnost hnát jedním směrem za pachatelem.
K obvinění přispěl také fakt, že vražda se stala na Bílou sobotu o Velikonocích, které se v té době kryly s židovským svátkem pesach, který oslavuje vyjití Židů z Egypta. Podle tradice Židé k výrobě nekvašeného chleba potřebovali krev nevinného.
Nakonec byl zatčen právě dvaadvacetiletý židovský mladík z polského ghetta – Leopold Hilsner. Motivem měla být rituální vražda a krev zavražděné měla údajně posloužit právě k zadělání macesů.
U soudu, který začal 12. září, proti Hilsnerovi vypovídalo množství svědků, kteří ho měli zahlédnout 29. března poblíž místa nálezu mrtvoly. Proti Hilsnerovi také hovořilo, že byl tulák a živila ho žebrota – tehdejší justice to brala jako známku pokleslých mravů. Muž si ze strachu navíc pokoušel vymyslet alibi a nakonec se vězňům ve vazbě přiznal. Ačkoliv vše pak odvolal, nebylo to v jeho prospěch.
16. září byl na základě nepřímých důkazů Hilsner odsouzen k trestu smrti za spoluúčast na vraždě. Za muže se postavil Tomáš Garrigue Masaryk a tvrdil, že proces byl značně antisemitský. V očích veřejnosti se stal hlavním nepřítelem. Díky jeho protestům byl ale rozsudek zrušen a případ se vrátil k novému projednání.
Nakonec Hilsner dostal „jen“ doživotí a roku 1918 byl propuštěn po dvaceti letech ve vězení na svobodu. Zemřel ve věku 51 let na rakovinu tlustého střeva.
I více než 125 let od vraždy v Polné existují nesrovnalosti. Podle badatele a historika Jaroslava Mareše, který případ před časem přezkoumal, Hilsner mladou švadlenu zavraždit nemohl. Badatel upozornil i na nesrovnalosti svědectví Petra Pešáka, který měl vraha údajně spatřit na kraji lesa Březina. Olomoucké státní zastupitelství dalo Marešovi vloni zapravdu a sdělilo, že rozpory v případu vraždy Anežky Hrůzové je třeba přezkoumat.
Video
Křesťanská panna Anežka Hrůzová jako oběť rituální vraždy? Jak vzniklo falešné obvinění a nenávist vůči židům
Video se připravuje ...
Témata:
Související
V nějakém článku jsem před lety četla, že na smrtelné posteli se k vraždě přiznal její bratr a šlo prý o dědictví. Možná by stálo za to zkusit to ještě ověřit, protože to byl opravdu ošklivý případ a vyvolal velké pobouření a nevinného člověka zavřeli do vězení na doživotí a i když ho po spoustě let propustili, byl to zmařený život a brzy na to zemřel. Vrah tak měl na svědomí dva životy a nenávist hloupé veřejnosti vůči Židům, kteří podle takových jedinců, můžou za všechno. Když se podařilo vysvětlit, jak to bylo s Otýlií Vranskou, tak nějaká naděje tady je.