Covid-19 v Česku dál zesiluje: Současnou vlnu provází i „odporné bolesti hlavy“, varuje Prymula

První případy nového typu koronaviru objevilo testování v České republice 1. března 2020. První vlna na jaře 2020 byla na rozdíl například od Itálie velmi mírná, denní počty případů dosáhly jen několika stovek a také zemřelých nakažených koronavirem bylo ve srovnání s jinými evropskými zeměmi málo – nejspíše díky přísnému omezení běžného života.

Mnohem silněji ale ČR zasáhly tři vlny nemoci s maximy v říjnu 2020, lednu 2021 a březnu 2021, kdy denní počty odhalených případů opakovaně přesáhly 15 000 a umíralo i více než 200 lidí denně.

Znovu pak nemoc udeřila v listopadu roku 2021 a zejména na přelomu ledna a února roku 2022, kdy laboratoře pětkrát vykázaly přes 50 000 nakažených za den. Rekordních více než 67 000 případů (včetně reinfekcí) přibylo 1. února, poté začaly počty výrazně klesat. Jaká jsou v porovnání s tím aktuální čísla počtu nakažených? To nikdo přesně neví!

Covidu znovu přibývá a strachu z něj také: Infektolog radí testy a karanténu

Letošní rok je totiž jiný. „Co se týká vnímání covidu, tak ten poslední rok je určitě jiný, protože covid už je chápán jako ‚běžné‘ respirační onemocnění. Logiku to určitou má v tom slova smyslu, že smrtnost dramaticky klesla, dnes se pohybuje někde na desetině procenta, což je asi dvacetkrát méně, než tomu bylo úplně na počátku,“ uvedl pro Blesk Zprávy epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula.

„Na druhou stranu stále tady covid vidíme. V poslední době dokonce vidíme stoupající tendenci. Podzimní vlna tady nepochybně je, máme určitou zátěž v nemocnicích, ale kapacita nepochybně nebude naplněna a asi jsme schopni to zvládat v režimu, který tady v tuto chvíli je, což znamená bez jakýchkoliv plošných opatření,“ vysvětlil Prymula.

Jak vyplývá z dat ministerstva zdravotnictví, počty případů začaly výrazněji narůstat 11. září a od té doby téměř neustále stoupají.

„Určité obavy tady být musí v tom slova smyslu, že lidé, kteří se nakazí, tak mají průběh onemocnění, který je možná v naprosté většině neohrožuje na životě, ale průběh není úplně mírný. Řada z nich má několikadenní odporné bolesti hlavy, není schopna dělat cokoliv jiného, musí samozřejmě zůstat doma a je to dosti závažné respirační onemocnění, takže v tomto slova smyslu obavy tady jsou stále – mezi čtyřmi sty, pěti sty lidmi, v nemocnicích na jednotkách intenzivní péče je třeba běžně 20–30 lidí, stále je to tedy onemocnění, které určité obavy vzbuzuje,“ varoval Prymula.

Od září se proti covidu-19 nechalo očkovat téměř 300 000 obyvatel, zejména starších 65 let. Na podzim začala být také v České republice dostupná nová upravená vakcína.

„To základní schéma bylo trojdávkové. Lidé, kteří mají určité rizikové parametry ve smyslu věkových, to znamená přes 60 let věku, nebo mají přidružené choroby, které vedou k tomu, že jejich kapacita plic je omezená, že jsou obézní, že mají vysoký tlak, tak tady je naprosto namístě dávka čtvrtá, posilující a dominantně by to měla být dávka, která reflektuje aktuální cirkulující kmeny,“ upozornil Prymula.

Blesk Zprávy zajímalo, jestli současné očkování dokáže lidi chránit i před novými variantami covidu-19. „Ukazuje se, že je tady zkřížená protekce. Vždy je diskuze o tom, jestli v aktuální očkovací variantě jsou pokryty i kmeny, které se vyskytují nově, a je logické, že přímo pokryty být nemůžou. Ale vzhledem k tomu, že jsou v ní předcházející varianty a jejich příbuznost je poměrně vysoká, tady poměrně vysoká míra protekce je. Byla diskuze ohledně varianty pirola, té aktuální, která tady je, která má asi 30 mutací. Přesto výrobci vakcín říkají, že po stimulaci tímto kmenem dochází k desetinásobnému navýšení protilátkové hladiny, vakcína tedy funguje i proti těmto variantám,“ odpověděl Prymula.

Americký server Today.com informoval o tom, že se v USA začala vyskytovat nová vysoce nakažlivá varianta covidu-19 s názven HV.1. Podle dostupných informací tvoří v zemi téměř jednu třetinu případů. Jedná se o dalšího potomka omikronu, který začal kolovat v listopadu roku 2021.

Příznaky HV.1 jsou podobné příznakům jiných nedávných variant. Mezi příznaky patří například bolest v krku, ucpaný nos, rýma, kašel, únava, bolest hlavy a svalů, horečka nebo zimnice.

Nové varianty se nicméně od svého původce dramaticky neodlišují. „Jedná se o subvarianty, nejsou to varianty, které by se dramaticky odlišovaly od toho původního, to znamená od varianty omikron, a dá se očekávat, že se budou vyvíjet podobným způsobem – jsou poměrně rychlé co do šíření, ale naštěstí méně závažné co do klinického průběhu. Podobně se sem dostávají varianty, které ve Spojených státech byly mnohem dříve, než se objevily v České republice, a dá se očekávat, že s odstupem času se tyto varianty objeví u nás, ale nepředpokládám, že by způsobily nějaký dramatický problém,“ řekl Prymula.

A jak epidemiolog vidí následující rok, co se týče vývoje dění okolo covidu-19? „Já si myslím, že následující rok bude podobný. Bohužel covid nás neopustil a neopustí – bude tady stále jako respirační onemocnění. A věřme, že varianty, které se objevují, budou nadále mírnější a mírnější, to znamená – budeme čelit tomuto onemocnění. Není vyloučeno, že se budeme nadále muset očkovat, protože budou hrozit stále klinické formy, které pro kategorii seniorů a osob v riziku budou znamenat nebezpečí ohrožení života, ale obecně pro populaci už to bude onemocnění, se kterým se nějakým způsobem budeme schopni vyrovnat,“ zhodnotil Prymula.