Hrozí nové pandemie od netopýrů? Jejich imunita i křídla z nich dělají nebezpečné přenašeče

Jediní létající savci mají zásadní význam pro světové ekosystémy, jenže jsou i známými přenašeči několika virů. Lidé stále více zasahují do netopýřích biotopů, což zvyšuje riziko nových pandemií, a proto vědci netopýry zkoumají – aby se mohlo předejít novým epidemiím.

Akkra, hlavní město Ghany. Kolonie slámově zbarvených kaloňů v místní zoo se začíná probouzet se soumrakem. Tým vědců z veterinární školy Ghanské univerzity tu analyzuje jejich trus neboli guáno.

I v extrémním horku ghanského období dešťů badatelé navlékají celotělové ochranné oděvy. „Jsou nutné k ochraně před jakoukoli infekcí, kterou můžete v kleci chytit, ale také k ochraně netopýrů, aby nedostali nic od nás. Je to ochrana v obou směrech," vysvětluje vedoucí výzkumu Richard Suu-ire, jenž studuje netopýry již mnoho let.  

Létající přenašeči

Kolem netopýrů - a jejich mimořádného imunitního systému - zůstává mnoho otázek. Mohou přenášet řadu virů, ale nezdá se, že by jimi sami onemocněli. Ghana se připojila k celosvětovému projektu Bat OneHealth.

„Náš tým více než 70 vědců pracuje v sedmi zemích na jedné otázce: Jak se nové patogeny přenášejí z jednoho druhu na druhý a čím tomu můžeme zabránit?“ uvádí iniciativa na svém webu. Objektem jejich zájmu jsou právě viry přenášené netopýry. Konkrétně koronaviry a dva druhy henipavirů (čeleď paramyxoviry). 

Virus hendra v Austrálii zabíjel hlavně koně, od nichž se infikovali i lidé. Většina případů byla smrtelná. Nipah zabíjela vepře a lidi v Austrálii, Indii a jihovýchodní Asii (mimochodem, další příbuzné druhy lidem způsobují spalničky a příušnice). „Shromáždili jsme pro tento úkol experty po celém světě, pracují na vzdálených a odlišných místech jako Ghana, Bangladéš a Austrálie,“ dodává web Bat OneHealth.

Premium

Virus podobný covidu číhá v ruských jeskyních. Přenáší ho netopýři, nakazit se může i člověk

Netopýry Suu-ire popisuje jako „rezervoáry“, protože infekci přenášejí, aniž by sami onemocněli. Vedle virů jeho tým testuje i superbakterie v trusu netopýrů. Vědci netopýry nakrmili plody pawpaw a do voliéry položili plachtu. Z ní pak odebrali stěry jasně oranžového trusu a uložili je do zkumavek.

Ghanská univerzita stojí v čele této nové oblasti výzkumu a tento projekt je první svého druhu. Ve vědeckém poznání však stále existuje mnoho mezer. Hlavně se snaží zjistit, zda se v netopýřím trusu vyskytují bakterie, které jsou odolné vůči antibiotikům. „Pokud tam nějaká rezistence je, zjistíme pak, vůči jakým antibiotikům si vytvářejí odolnost. V budoucnu se pokusíme z těchto bakterií izolovat rezistentní geny,“ vysvětluje Suu-ire.

Častější kontakty s přenašeči

Nejedná se o jediný výzkum netopýrů, který probíhá na Ghanské univerzitě. V podrostu univerzitní botanické zahrady vztyčil doktor Kofi Amponsah-Mensah vysokou zelenou síť, téměř jako by se připravoval na badminton. Tyto sítě mu umožňují dočasně odchytit několik netopýrů, které pak zkoumá, měří a nakonec vypouští zpět do přírody. Jako ekologa ho znepokojuje, jak lidé stále více zasahují do netopýřích biotopů.

Poukazuje na to, že míra odlesňování je v Ghaně vysoká, přičemž velká část těžby ničí vegetaci, která je přirozeným prostředím netopýrů. „Myslím, že netopýry používáme jen jako obětní beránky pro oblasti, kde jsme jako lidé selhali, protože v minulosti se u nás mnoho těchto nemocí neobjevovalo,“ říká Amponsah-Mensah.„To my zasahujeme do netopýřího prostředí a zahráváme si s ekosystémem. To samozřejmě vede k většímu kontaktu a pak i k pravděpodobnosti výskytu některých z těchto nemocí.“

Nejde jen o náhodné kontakty, diskuse o interakci člověka s netopýry nevyhnutelně vede k tématu bushmeatu (africké zvěřiny). Na trhu s bushmeatem u nepoužívané železniční trati v centru Akkry se prodávají nejrůznější druhy zvířat. Zde se divoká zvířata včetně netopýrů dostávají do kontaktu s lidmi. To představuje riziko, kterému chtějí vědci předcházet.

S pandemií covidu někteří odborníci vyzývali k zákazu podobných trhů pro případ, že by napomáhaly šíření virů. Amponsah-Mensah říká, že by si sám netopýra nedal, k takovému zákazu však nemá jednoznačné stanovisko. Lov a prodej bushmeatu má tradici dlouhou tisíce let, mnoho Afričanů mu dává přednost před hovězím nebo kuřecím.

„Obchodu se věnují hlavně ženy a pro mnoho z nich je to jediné řemeslo, které znají, protože se dědilo od prarodičů. Takže jakýkoli pokus o zákaz bushmeatu bez skutečného promyšlení tohoto obchodu bude mít opravdu vážné důsledky,“ argumentuje.

Ve sterilních, vysoce zabezpečených laboratořích Noguchiho institutu pro lékařský výzkum v areálu Ghanské univerzity bude trus netopýrů ze zoologické zahrady v Akkře analyzovat docent virologie Kofi Bonney. Od vypuknutí pandemie koronaviru má jeho tým více práce než kdy jindy.

„Od covidu máme širší porozumění virům – jak způsobují infekce, jak se projevují u lidí a tak dále,“ řekl reportérce BBC – ale připomněl i dřívější epidemie žluté zimnice, horečky Lassa, marburské nemoci. „Systémy, které se kvůli nim zavedly, nám pomohly, naučili jsme se pátrat a zachycovat epidemie včas. Jinak, jakmile se virus jednou zabydlí v lidském systému, koluje dál a je vysoká tendence, že zmutuje. Mohou pak způsobovat závažnější onemocnění.“

Netopýři za covid nemohou, tvrdí Izrael. Létající savce chtějí využít na boj s rakovinou

Odborníci se obávají, že se zoonózy (nákazy lidí od zvířat) budou více šířit se změnou klimatu. Lidé a zvířata budou nuceni ke stále těsnějšímu kontaktu, protože budou soupeřit o přírodní zdroje včetně vody, ba dokonce stínu.

Netopýři jsou již nyní v kontextu zoonóz předmětem výzkumu za miliardy dolarů - částečně kvůli jejich neobvyklému imunitnímu systému, ale také proto, že mohou létat na velké vzdálenosti. Tato kombinace z nich dělá potenciálně nebezpečné přenašeče.