14°C
Pandemie mění povahy lidí. Covid se podepsal pod změny nálad, neurózy i svědomitost, uvádí studie
Lidé jsou náladovější, neurotičtější, méně svědomití - a to především mladí. Výzkum zveřejněný na Florida State University College of Medicine zjistil, že koronavirová pandemie měla velký dopad na povahy lidí, který je srovnatelný se změnami jinak probíhajícími během deseti let. Informoval o tom deník The Mirror.
V minulosti takové studie nenašly nic, co by potvrzovalo změnu osobnosti kvůli jiným stresujícím událostem jako například zemětřesení či hurikány. Nicméně kvůli celosvětovému dopadu pandemie na celý svět, kdy byl každý aspekt života zasáhnut, vědci věří, že to změnilo způsob, jak lidé myslí, cítí a jak se chovají.
Autorka studie zjistila, že nejvíce jsou postiženi mladší lidé – stávali se neurotičtějšími, byli nejvíce náchylní ke stresu a méně spolupracovali. Vědci pod vedením doktorky Angeliny Sutinové hodnotili osobnosti 7 109 lidí, kteří byli zapsáni do online studie. Výzkumníci porovnávali, jak se lišila řada osobnostních rysů mezi dobou před pandemií (květen 2014 – únor 2020), začátkem pandemie (březen – prosinec 2020) a pozdějším obdobím (2021 – 2022).
Studie hodnotila 18 523 osob a pracovala se širokou škálou účastníků ve věku 18 – 109 let, z čehož 41,2% zkoumaných byli muži. Výzkum ukázal, že v období před pandemií a začátkem pandemie vykazovali lidé relativně malé změny osobnosti. Nicméně řada osobnostních rysů, jako je extroverze, otevřenost, vstřícnost a svědomitost, ty všechny poklesly při srovnání předpandemického a postpandemického období.
Mladší dospělí vykazovali zvýšený neuroticismus - což je vlastnost, která zakrývá negativní účinky, jako je hněv. Pociťovali také sníženou míru přívětivosti a svědomitosti. Nejstarší skupina dospělých nevykazovala žádné významné změny ve vlastnostech, ale mladší dospělí byli postiženi vážněji.
Autoři výzkumu došli k závěru, že celopopulační stresové události, jako je pandemie, mohou ovlivnit osobnostní vývoj lidí, zejména mladších dospělých. Vědci řekli: „Byly zaznamenány malé osobnostní změny na začátku pandemie, velké změny začaly v roce 2021. Mladším dospělým se často měnily nálady, více se stresovali, také méně spolupracovali a měli problémy s důvěrou, byli zdrženlivější a méně svědomití.“
Vědci však dodali, že pandemie nemusí být jediným přispívajícím faktorem. „Tato studie byla prováděna v USA během neobvyklé či dokonce nevídané doby, během politických a sociálních změn,“ stojí ve studii. „Je nemožné kontrolovat účinky těchto sil a událostí s nimi spojených na osobnostní měřítka, o kterých zde diskutujeme.“
Vážení čtenáři, děkujeme vám za pozornost, kterou jste více než tři roky našemu online přenosu věnovali. Vše, co se týká covidu a jeho dopadu na zdraví, budeme dál sledovat v běžném zpravodajství na Blesk.cz.
Celosvětová pandemie covidu-19 už není zdravotním stavem nouze s mezinárodním dosahem. Podle agentury Reuters o tom dnes rozhodla Světová zdravotnická organizace (WHO). Nejvyšší stupeň pandemické pohotovosti platil od 30. ledna 2020. Konkrétní dopady rozhodnutí nemá, protože každá země si o ochranných opatřeních rozhoduje sama, poznamenala agentura DPA.
Jihlavská zoologická zahrada brzo předá do Francie k dalšímu chovu tygřici sumaterskou. V zoo se před pěti lety narodila dvě mláďata tygrů sumaterských, první mladá samice našla po dvou letech nový domov v zoo v německém Krefeldu. O něco dřív měla opustit Jihlavu i druhá samice, jednání o transportech zvířat ale komplikovala epidemie covidu-19, řekla dnes ČTK Simona Kubičková z marketingového oddělení zoologické zahrady.
Výzkumník dodal: „I když všichni víme, že pandemie byla událostí, která nám všem změnila život, vědci se stále snaží pochopit způsoby, jak nás tato řada stresorů ovlivnila a jaké důsledky to má pro naše zdraví a pro fungování naší společnosti.“
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.