4 rizikové faktory i neviditelné poškození plic. Vědci odhalují záhady dlouhého covidu
Postcovidový syndrom neboli dlouhý covid může znamenat spoustu různých dlouhodobých následků covidu-19. Patří k nim i těžké obtíže s dýcháním, nad nimiž si lékaři a výzkumníci lámou hlavu. Nová studie Oxfordské univerzity a dalších institucí si všímá mikroskopického poškození plic, které standardní vyšetření neodhalí.
„Dýchavičnost je jedním z nejčastějších dlouhodobých syndromů po covidu-19, může přetrvávat i měsíce po původní infekci. Výpočetní tomografie i fyziologická měření (testy funkčnosti plic) většinou nevedou k výsledkům,“ uvádí studie publikovaná na webu Oxfordské univerzity (zatím čeká na posouzení nezávislých odborníků).
Dvanáct zkoumaných prodělalo covid-19 v nemocnici, dalších jedenáct doma, obě skupiny trpěly dýchavičností. Standardní výpočetní tomografie (CT) u těch hospitalizovaných ukázala malé, pokud vůbec nějaké poškození plic; u těch prvních vůbec nic.
Kyslík nejde do krve
Teď výzkumníci využili magnetickou rezonanci s malou obměnou: Před snímáním se pacienti nadechli xenonu – netečného plynu. Ten je přístrojem vidět lépe než kyslík. Badatelé mohli sledovat, jak plyn přechází z plic do krve. A ukázalo se, že u pacientů s dlouhým covidem přechází méně efektivně než u zdravých.
„Naznačuje to, že virus způsobuje nějaké přetrvávající abnormality v mikrostruktuře plic či plicních cévách,“ uvedla spoluautorka studie Emily Fraserová pro deník Guardian.
Dřívější studie toto ukázala u lidí s dlouhým covidem, které akutní infekce poslala do nemocnice, nyní se tentýž problém ukázal u lidí, kteří covid zvládli doma. „Tito pacienti neměli akutní vážný průběh. Někteří měli symptomy i rok od nákazy,“ konstatuje další autor studie, oxfordský profesor radiologie Fergus Gleeson.
Zatím jsou však badatelé teprve na začátku osvětlení problému, natož hledání léčby. „Teď musíme zodpovědět důležité otázky jako kolik pacientů s dlouhým covidem má takové abnormality, jaký mají význam, příčiny i dlouhodobé důsledky,“ uvedl Gleeson pro BBC. Už proto probíhá návazná studie s větším počtem zkoumaných.
Lékaři z Institutu pro systémovou biologii v americkém Seattlu zatím zjišťovali, zda má někdo ke dlouhému covidu větší předpoklady. Našli čtyři faktory, které zvyšovaly riziko, že bude člověk trpět tzv. long covidem.
Kdy je nebezpečí nejvyšší?
- Vysoká virová nálož. Významné množství virové RNA v krvi pacienta krátce po nakažení.
- Aktivace viru Epstein-Barrové. EB virem se v průběhu života nakazí prakticky každý. U většiny lidí zůstává v organismu a aktivuje se, pokud je člověk oslabený. Pokud se to stane po prodělaném covidu, silně se zvyšuje riziko, že se zdravotní potíže povlečou.
- Autoprotilátky v krvi. Vysoké hladiny autoprotilátek, které si tvoří imunitní systém a bohužel někdy napadají vlastní tkáně a orgány.
- Diabetes 2. typu. Lidé trpící tzv. stařeckou cukrovkou a metabolickým syndromem, který zahrnuje především obezitu a vysoký krevní tlak, mají vyšší riziko long covidu.
Video Muž po prodělání covidu přestal chodit. Ze silného postcovidového syndromu mu pomohly rehabilitaceVideo se připravuje ...
To je vtip ?