Protilátky rozdělily experty: Prymula vidí přínos, Vojtěch zářez do očkování
Spor o uznávání protilátek proti onemocnění covid-19 podle dosluhujícího ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) sebral několik procent očkovaných. Obdobného názoru je i náměstkyně a lékařka Martina Koziar Vašáková. Ačkoliv se nemohou odborníci, ale ani politici, stále shodnout, zdali brát na protilátky zřetel, soud zatím rozhodl jasně - pro uznávání protilátek není dost vědeckých důkazů a podkladů. Blesk Zprávy dohledávaly u obou stran, jaký byl vlastně důvod k rozhodnutí soudu a co by nám mohlo uznávání přinést.
Bezinfekčnost můžeme v ČR v současné době prokazovat třemi různými způsoby, a to potvrzením o očkování, negativním testem anebo potvrzením o prodělání nemoci v posledním půl roce. Během letošního roku ale část expertů a politiků navrhla, že by se mohlo počítat i s protilátkami proti covidu-19 naměřených v krvi. To rozjelo poměrně obsáhlý spor, který v podstatě odstartovala věta manželky premiéra Andreje Babiše (ANO). Monika Babišová totiž v rozhovoru Blesk Zprávy podotkla, že se jejich dcera Vivien nemůže nechat očkovat, protože má příliš vysokou hladinu protilátek. Ještě předtím se na vysokou hladinu protilátek podle Babiše odkazoval hokejista Jaromír Jágr.
„Zářez do vakcinace“
Náměstkyně ministra zdravotnictví Martina Koziar Vašáková nyní s odstupem času považuje celý spor za zbytečný. „Nesmyslná kauza protilátek udělala velký zářez do vakcinace. To bylo strašné. Musím říct, že pro mě bylo sic pozdním, ale hořkým zadostiučiněním, že jsme minulý týden vyhráli nejvyšší správní soud o mimořádném opatření, že protilátky se uznávat nebudou. Bylo to zbytečné a zesílilo to nejistotu lidí. Role sehrály i laboratoře, které šly za výdělkem,“ řekla Blesk Zprávám během tiskové konference, která se dotýkala nízké proočkovanosti.
A souhlasí s ní i šéf resortu Adam Vojtěch (za ANO). „Debata nám vzala pár procent očkovaných, lidé se k tomu upínali. Měli bychom se domluvit na tom, že otázka uznávání v tuto chvíli není na pořadu dne,“ řekl v pořadu Otázky Václava Moravce na České televizi. Znovu také zopakoval, že nehledě na prodělaný covid či množství protilátek by se ale měl člověk nechat naočkovat.
Podle pirátské poslankyně Olgy Richterové je to ale s motivací k očkování spíše naopak. „S argumentem, že uznávání protilátek oddaluje očkování, zásadně nesouhlasím, ba naopak. Lidé, kteří by na základě testování protilátek zjistili, že mají nízké hladiny, by se mohli na základě této informace přiklonit k očkování,“ uvedla pro Blesk Zprávy.
Na možnou „medvědí“ službu sporu pro vakcinační kampaň se Blesk Zprávy zeptaly i premiéra. „Nejsem odborník, abych mohl slova paní Vašákové komentovat,“ napsal Babiš stručně s dodatkem, že jeho dcera Vivien na očkování zamíří v listopadu.
Válek: Není to varianta očkování, jen úleva pro nemocné bez testu
Lékař a poslanec Vlastimil Válek (TOP09) ještě spor dovysvětloval. „Nikdy, nikdy jsem ani náznakem neřekl, že je to varianta očkování,“ uvedl v České televizi s tím, že se téma otevřelo už v době, kdy se nestíhalo trasovat a častokrát tak lidé prodělali onemocnění, ale nebyli na testu - a tedy nebyli ani zapsáni v systému jako ti, co nemoc prodělali.
„Lidem, kteří neprošli PCR testem, ale covid na základě testu protilátek zjevně prodělali, by to samozřejmě pomohlo,“ myslí si také Richterová. Právě i pro tyto osoby by mohlo být ulehčení, kdyby se na základě testů na protilátky řeklo, že nemoc prodělali. Vize má ale několik háčků.
Svých 180 dnů bezinfekčnosti by totiž tito lidé vůbec nemuseli mít, jak podotýká pro Blesk Zprávy primářka kliniky infekčních nemocí Fakultní nemocnice Na Bulovce Hana Roháčová. „Já tomu rozumím, ale řada lidí přece ani neví, kdy nemoc překonali a kdy je tedy konec 180denní lhůty. Výše protilátek je navíc různá podle typu prodělání, jaká byla imunologická odpověď, je tam spousta proměnných,“ konstatovala.
Roháčová také vysvětluje, že hledání protilátek před očkováním navíc není běžnou praxí. „Uznávaly se třeba protilátky na spalničky. Když byla epidemie, všichni zdravotníci si dělali protilátky, ta imunita totiž v tu dobu vyvanula, tam se to dělalo, ale běžně se to nedělá,“ rozšiřuje pohled na téma Roháčová, podle které v této době nemá uznávání protilátek smysl. „Jsou na to rozdílné názory, ale je to o tom, že výše hladiny protilátek nepřetrvává a není stanovené, při jakém množství poskytuje ochranu. A jak by se to logisticky udělalo? Člověk by každý měsíc chodil na testy?“ zeptala se.
S tím ale v posledních měsících nesouhlasil exministr zdravotnictví Roman Prymula. Ten dokonce zmínil, že by byla adekvátní hladina 200 jednotek, ale stejně jako ostatní odborníci připomíná, že „nejde ani tak o tu diskusi, která se tady rozpoutala, abychom znali přesnou hladinu, která je protektivní, ale je to jakási známka toho, že ten člověk zareagoval, bude mít protilátky a bude mít i buněčnou imunitu a tím bude chráněn proti infekčnímu onemocnění.“ Prymula to uvedl pro iRozhlas.
Stejně jako i Roháčová ale zmiňuje, že to opravdu není běžnou praxí. „Obecně u žádné nemoci neděláme to, že bychom testovali protilátky před tím, než očkujeme, ale pokud přijde člověk, který už má vysokou hladinu protilátek, tak je nesmyslné mu tvrdit, že není chráněn, protože on s vysokou mírou pravděpodobnosti chráněn je,“ dodal.
Podle Richterové se nicméně k uznávání protilátek možná v budoucnu vrátíme. „Tato debata se nyní vede po celém světě, v ČR jako jedné z nejvíce promořených zemí je to o to více aktuální (…) Konkrétní podobu ať navrhnou nezávislí odborníci, lze se například inspirovat v Rakousku, kde se pracovalo s 90 dny uznávání výsledků testů protilátek s možností opakování testu. MZČR však dále nemůže vést tuto debatu, jako kdyby měla vyšumět do ztracena. Upozorňovala jsem na to téma opakovaně na zdravotním výboru i ve sněmovně a stejně tak na něj poukazuje i velká řada dalších,“ doplňuje.
Prozatím je ale platné rozhodnutí Nejvyššího státního soudu. Předseda soudu Milan Podhrázký vysvětlil, že NSS v tomto případě především akceptoval východisko ministerstva, podle něhož „imunitu proti onemocnění covid-19 nelze ztotožňovat s laboratorně naměřenými protilátkami proti uvedené nemoci, neboť taková imunita je komplexní reakcí organismu“.
Mezi ně patří mimo jiné nestandardizované postupy pro jejich měření, možná falešná pozitivita v návaznosti na nákazu jiným koronavirem (například běžné nachlazení) nebo to, že protilátky značí akutně probíhající infekci.
„Nynější rozhodnutí ale nelze vnímat jako definitivní posouzení dané otázky,“ upozornil Podhrázký. Podle něj mohou například další studie ukázat, že imunita postinfekční je lepší než postvakcinační.
Ten pichus Válek se na novinkách směje, že aktuální čísla nakažených covidem dojde k omezení služeb, obchodů a života občanů, nekritizovali právě to u Babiše??? Teď to zavedou sami slepení trpaslíci, začíná to pěkně, jen tak dál!!!