Virolog k darování vakcín: Česko není osamocená planeta, něco nám může zavařit
Darování vakcín proti covidu-19 chudším či méně rozvinutým státům světa je podle předních světových i českých expertů nejen morální povinností, ale také možností, jak co nejrychleji proočkovat populaci a předejít vzniku vážnějších variant koronaviru. Svůj díl darů dodá i Česko. Podle oslovených virologů ale musíme především myslet na to, že nikdy nejsme od nákaz z ostatních zemí dostatečně daleko.
Česká republika se připojuje k dalším státům světa a v příštích měsících začne posílat do světových zemí vakcíny darem. Kabinet premiéra Andreje Babiše (ANO) rozhodl, že takto do konce roku zašleme nejméně 2,39 milionu očkovacích látek do balkánských zemí, Afriky a Asie.
Dar je součástí dřívější dohody členských států EU, že třetím zemím poskytnou společně 100 milionů dávek. Kromě toho Česko obdaruje také Vietnam nebo Tchaj-wan.
„Česko není samostatná planeta, něco zvenčí nám může zavařit“
Některým lidem ale darování vadí a ptají se, proč musí Česko platit za to, aby se naočkovaly jiné státy. Odpověď na tuto otázku hledaly Blesk Zprávy u českých expertů. „Začnu s tím nejvíc praktickým důvodem, a to je ten, že všechny vakcíny, které se vyrobí, se musí spotřebovat. Když to neuděláte, projde jejich záruční doba a můžete je vyhodit,“ načíná téma virolog Jiří Černý z Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze.
Mnohem důležitějším důvodem je to, že pokud bude epidemie koronaviru nadále bujet, budou vznikat nové varianty onemocnění, a virus tak bude mít stále větší šanci se šířit. A případně mutovat tak, aby dokázal proniknout i imunitou naočkovaného nebo dříve infikovaného člověka.
„V těchto zemích s málo vyvinutým zdravotnickým systémem, kde se infekce nadále šíří, zřejmě také nebude tak dobrá disciplína. Myslím tím, že se tam třeba i méně nosí roušky, pravidla rozestupů jsou méně respektována. Třeba taková Indie, kde vlna epidemie vznikla součinností toho, že zde byly náboženské slavnosti, do toho volby a nákaza tam najednou vybuchla. A z toho vybuchnutí vznikla varianta delta. Nezačalo to touto variantou, díky ní to ale nabralo sílu,“ vysvětluje virolog Ivan Hirsch z Přírodovědecké fakulty UK.
Na tomto příkladu Hirsch znázorňuje, že i země, která je od nás tisíce kilometrů, nás může velmi jednoduše ovlivnit. „Česko není samostatná planeta uprostřed vesmíru. Jsme středoevropská země, máme pozemní hranici a dostat se k nám je hrozně jednoduché. Někde ve světě něco vznikne, dostane se to k nám a pořádně nám zavaří,“ přitakává Černý.
Delta, která se začala masivněji šířit právě z Indie, je totiž v současnosti převládající variantou. Státní zdravotní ústav dokonce upozorňuje, že v současnosti dominuje na celém území ČR, a to z 90 %. Podobně jsou na tom i jiné státy v našem okolí.
WHO o nespravedlnosti, Británie o černém scénáři
Na rozdíl od chudších nebo méně ekonomicky stabilních států se ale epidemie v Česku i přes variantu delta pomalu zastavuje, i díky proočkovanosti a ochranným opatřením. A právě toho bychom podle expertů potřebovali docílit i jinde. „Musíme pomoci ostatním zemím a nemyslím tím jen nám nejbližší, jako je Slovensko, ale i další země na planetě. Darování (vakcín) do chudších zemí, které si je nemohli dovolit koupit, mi teď dává velmi dobrý smysl. Myslím, že i z čistě etického hlediska je to žádoucí,“ komentuje dále Černý pro Blesk Zprávy.
Prozatím se ale opravdu děje to, že se v některých státech vypořádávají s extrémním nárůstem počtů nakažených. „Třeba situace v Africe, kde nové infekce a úmrtí vyskočily minulý týden téměř o 40 % ve srovnání s předchozím týdnem. Je nebezpečné, jak se varianta delta šíří po celém světě,“ uvedl k tématu očkování generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.
„Rozdíl je mezi majetnými a nemajetnými, což nyní zcela odhaluje nespravedlnost našeho světa - nespravedlnost, nerovnost, přiznejme si to,“ podotkl šéf Světové zdravotnické organizace. WHO dokonce v pátek odsoudila toto „globální selhání“ s pozvánkou, že bohatší země již nyní očkují mladé, zatímco jinde dávky až krutě chybí.
Podle britského ministra zahraničí Dominica Raaba dokonce hrozí, že by svět mohl být dostatečně proočkován nejdříve až koncem roku 2024. „Víme, že svět bude při současném tempu dostatečně očkován až na konci roku 2024,“ uvedl Raab. „Rádi bychom toto datum posunuli do poloviny následujícího roku, což by výrazně změnilo situaci v nejvíce zasažených zemích,“ dodal ministr.
Podle něj je v zájmu nás všech, abychom ostatním zemím pomohli. Dodal, že vedle přímého zájmu i kvůli cestovnímu ruchu bychom měli také myslet na svoji morální povinnost.
Celosvětově bylo podáno 3,93 miliardy dávek, naočkováno je tedy zhruba 26,5 procenta celkové populace, uvádí JHU. Země a regiony s vysokými příjmy ale očkují asi 30krát rychleji než nejchudší státy. Program COVAX zatím daroval téměř 153 milionů dávek do 137 zemí. Světová zdravotnická organizace (WHO) upozornila, že k proočkování nejméně 70 procent celosvětové populace a skutečnému ukončení pandemie je potřeba 11 miliard dávek.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.