Koronavirus kosí ministry zdravotnictví: Vyčerpání, odpor k opatřením i české vyhazovy

Rudolf Anschober (Zelení) se rozhodl odejít z funkce ministra zdravotnictví kvůli vyčerpání a zdravotním problémům. Na jeho místo nastoupí příští pondělí lékař a funkcionář lékařské komory Wolfgang Mückstein. Do té doby povede rezort vicekancléř a šéf strany Zelených Werner Kogler

Šedesátiletý Anschober poukázal na fakt, že když se v pondělí díval na záběry z první schůzky ministrů zdravotnictví EU, jíž se zúčastnil, zjistil, že mnoho jejích účastníků už ve funkci není. „Například v Česku, u našich sousedů, se funkce během pandemie ujal čtvrtý ministr zdravotnictví,“ připomněl Anschober. 

Podle něj koronavirus a s ním spojená opatření rozdělil společnost a on sám čelil výhrůžkám smrtí. Od listopadu loňského roku je pod policejní ochranou. Terčem výhrůžek byli i jeho blízcí. Přišlo mu, že jeho politické úsilí bojovat proti pandemii ohrožoval populismus a stranické tahanice, a proto se často cítil osamocený.

Prvenství v počtu ministrů zdravotnictví v Evropě drží jednoznačně Česká republika, která má už skoro týden čtvrtého šéfa tohoto rezortu. Adam Vojtěch (za ANO) vedl rezort zdravotnictví od roku 2017 a byl to on, kdo na tiskové konferenci 1. března 2020 oznámil první tři případy nového typu koronaviru v Česku. Provedl Česko první vlnou a 21. září, uprostřed druhé vlny pandemie, oznámil odstoupení z funkce ministra zdravotnictví. Ve stejný den byl do funkce jmenován epidemiolog Roman Prymula (za ANO). 

Prymulovi se stala osudná noc na 22. října 2020, kdy byl vyfotografován jak vychází z vyšehradské restaurace Rio's, která měla být vzhledem k opatřením souvisejícím s pandemií onemocnění covid-19 uzavřená. O den později ho premiér Andrej Babiš (ANO) vyzval k rezignaci. Po několika dnech Prymula na tiskové konferenci připustil svou politickou chybu a prohlásil, že celá situace byla mediálně zneužita. Jeho nástupce Jan Blatný (za ANO) byl jmenován do funkce 29. října 2020. 

I přes komplikovaný nástup, kdy Jan Blatný na první tiskové konferenci po svém nástupu popřel svůj podpis pod peticí Milionu chvilek pro demokracii za odstoupení premiéra Andreje Babiše, vydržel ve funkci bezmála šest měsíců. Během jeho působení se podařilo srazit čísla epidemie na úroveň, kdy bylo možné vrátit děti do škol a uvažovat o návratu do běžného života.

Přesto byl premiérem Andrejem Babišem odvolán, údajně kvůli špatné komunikaci. Blatného dlouhodobě kritizoval prezident Miloš Zeman, kvůli jeho postoji k ruské vakcíně Sputnik V, kterou Blatný odmítal používat dokud nebude schválena Evropskou lékovou agenturou. Blatný svoje odvolání komentoval slovy, že se jedná o politické rozhodnutí. Na jeho místo byl 7. dubna uveden ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petr Arenberger (za ANO). 

Na Slovensku způsobila rezignace ministra zdravotnictví vládní krizi. Marek Krajčí oznámil svůj záměr rezignovat 12.3. s tím, že nechce, aby padla celá vláda. Hlavním důvodem byla katastrofální epidemická situace na Slovensku. Krajčího odchod urychlil tajný nákup ruské vakcíny Sputniku V, který tehdejší premiér a lídr hnutí OĽaNO Igor Matovič (dnes ministr financí) utajil před koalicí. 

Po několikadenní krizi vládnoucí čtyřkoalice podal premiér Igor Matovič demisi. Na jeho místo nastoupil Eduard Heger a do křesla ministra zdravotnictví usedl  dosavadní ředitel ústřední vojenské nemocnice, brigádní generál Vladimír Lengvarský. 

Vládní krize na Slovensku utichla jen zdánlivě. Země ještě nezačala očkovat nakoupeným Sputnikem, protože údajně dostala jinou vakcínu, než jakou si objednala. 

Krizi v rumunské vládní koalici způsobilo odvolání ministra zdravotnictví. Premiér Florin Citsu se k překvapivému odvolání uchýlil proti vůli menší koaliční strany, kterou šéf zdravotnictví Vlad Voiculescu zastupoval. Informovala o tom dnes agentura APA. Řízení resortu se dočasně ujme vicepremiér Dan Barna.

Příčinou odvolání Voiculescua uprostřed třetí vlny koronavirové nákazy bylo nařízení, kterým ministerstvo zdravotnictví stanovilo nová kritéria pro vyhlašování karantény v jednotlivých obcích. Premiérovi Citsuovi se nelíbilo, že s ním nařízení údajně nikdo z ministerstva nekonzultoval.

Voiculescu byl odvolán bez předchozí dohody na koaliční úrovni a reformisté nevyloučili odchod z vlády. Předseda poslaneckého klubu USR-PLUS v dolní komoře rumunského parlamentu Ionuts Mošteanu označil odvolání za „akt agrese“ premiéra vůči menšímu koaličnímu partnerovi. O dalším postupu se podle něj bude radit vedení aliance, nevyloučil odchod z koalice. 

U našich severních sousedů poděkoval v srpnu 2020 ministr zdravotnictví Lukasz Szumowski za spolupráci vládě a rezignoval. Opozice Szumovského často kritizovala za protichůdná prohlášení a sporná rozhodnutí v boji s pandemií. Kvůli podezřelým nákupům respirátorů a dalšího zdravotnického materiálu, které měla zprostředkovat firma jeho bratra požadovala opozice jeho odstoupení. 

Na jeho místo nastoupil Adam Niedzielski. Byl to právě on, kdo jako první zmínil „českou mutaci koronaviru“. Na dotaz serveru Seznam Zprávy později vysvětlil, že název použil jako mediální označení varianty SARS-CoV-2 s mutacemi v genu S. „Důvodem bylo to, že se mimo jiné nacházela v Česku, se kterým Polsko sousedí, a že ministr mutaci potřeboval snadno odlišit od britské varianty a varianty dánských norků,“ napsal server. 

V lednu vydala agentura Reuters zprávu, že španělský ministr zdravotnictví Salvador Illa na konci měsíce (ledna) rezignuje. Španělsko mělo tou dobou denní přírůstky nakažených okolo 44 tisíc, což bylo nejvíce začátku pandemie.

Na jeho místo nastoupila Carolina Darias, která aktuálně řeší, jakou věkovou skupinu bezpečně očkovat vakcínou AstraZeneca.

„Záležitost zdravého rozumu.“ Španělsko se pře o roušky na plážích. Nasadíme je u moře?

Pozice ministra zdravotnictví asi nikdy nebyla tak křehká, jako v posledním roce. Paradoxně v Itálii, odkud se loni začal koronavirus šířit do celé Evropy, sedí ministr zdravotnictví Roberto Speranza pevně na své židli. Speranza řídil rezort už v předchozí vládě premiéra Giuseppa Conteho a od letošního února pokračuje ve vládě premiéra Maria Draghiho. Na něj si koronavirus nepřijde.

Německý ministr Jens Spahn také odolává, ale začíná se na něj valit kritika. Nejen kvůli přijímaným opatřením, protože i Němci jsou už z věčných lockdownů unavení, ale v posledních týdnech hlavně kvůli skandálnímu nákupu roušek bez výběrového řízení u společnosti Hubert Burda Media, kterou řídí jeho partner.  

Němci „skočili“ po Sputniku. Vakcínu chtějí i vyrábět, ministr však žádá schválení EMA

Francouzský ministr zdravotnictví Olivier Véran v těchto dnech řeší očkování pro obyvatele mladší 55 let, kteří byli poprvé očkování vakcínou od společnosti AstraZeneca. Druhou dávku prý dostanou od jiného výrobce. 

Dánskému ministrovi zdravotnictví Magnusi Heunickemu dělá největší vrásky na čele také vakcína AstraZeneca. Země se ve středu rozhodla ukončit vakcinaci touto látkou kvůli obavám z krevních sraženin.