9°C
Šéfka SÚKL o mixování vakcín v Česku: „Nemusí to být tak růžové.“ Jasno nemají ani v Evropě
Jednu dávku od AstraZeneca, druhou zase od Moderny - tak se nechala naočkovat proti covidu-19 německá kancléřka Angela Merkelová. Kombinování vakcín není ve světě novinkou, šéfka SÚKL Irena Storová je ale k tomuto přístupu stále trošku skeptická. I když některé studie naznačují, že by mohly kombinované vakcíny zajistit větší účinnost, případně pomoci očkovanému s kontraindikací, Storová zdůrazňuje, že stále čekáme na doporučení Evropské lékové agentury a že je stále jen pomálu studií, které se kombinováním zabývají. V rozhovoru pro Blesk Zprávy nám tak vysvětlila nejen samotné kombinování, ale i to, proč to nemusí být „zas tak růžové“.
Kombinování vakcín není ve světě novinkou, mohla byste uvést nějaký příklad u jiných onemocnění, kdy je kombinování běžné?
Nejprve je potřeba říci, že vždy je nejlepší dokončit očkovací schéma stejnou očkovací látkou, jako bylo započato. Pokud se objeví závažný důvod, proč k očkování není možné použít stejnou vakcínu, je na rozhodnutí lékaře, zda doporučí očkování dokončit jinou očkovací látkou, či ne. Pokud se tak rozhodne, musí pacienta upozornit, že jde o postup, který není v souladu s rozhodnutím o registraci dané vakcíny a zodpovědnost za takový postup nese poskytovatel zdravotních služeb.
K rozhodnutí, zda pro druhou dávku použít jinou vakcínu, by lékařům měly pomoci dostupné informace ze studií. Právě proto připravil SÚKL například odborné stanovisko ke kombinování vakcín proti nemoci COVID-19, ve kterém shrnujeme aktuální situaci. Stanovisko jsme poskytli Ministerstvu zdravotnictví ČR a to nejdůležitější sdílíme také s veřejností (laickou i odbornou).
Obecně jde ale i o očkování proti různým nemocem v krátkém časovém sledu. Například kombinace hexavakcíny s očkováním proti pneumokokům má doložené zvýšené riziko febrilní reakce. Proto by lékaři měli takový postup vždy zvažovat.
Podle BBC nabízí kombinování vakcín třeba Španělsko, máte k tomu bližší informace?
V některých zemích o kombinovaných dávkovacích schématech rozhodly národní imunizační komise, nikoliv lékové agentury. Kromě Španělska se hovoří také o Německu. EMA dosud také nevydala doporučení týkající se kombinování vakcín.
Pojďme se teď pobavit o důvodech, které by mohly vést k využití dvou různých vakcín. SÚKL již dříve mluvil o kontraindikaci na předchozí látku či o problému s dodávkami. Je to ten hlavní důvod?
Aktuálně je potřeba vyřešit situaci, kdy není možné kvůli kontraindikaci dokončit očkování proti COVID-19. Očkování je plně účinné až s určitým odstupem po aplikování druhé dávky (v závislosti na vakcíně). Určitě si nikdo z nás nepřeje, aby zůstávalo hodně „rozočkovaných“ lidí, kteří nebudou proti této nemoci plně chráněni. Existují i signály, že při kombinování vakcín by mohlo dojít k vybudování silnější imunity, zatím ale ještě neznáme všechna data.
Nemohou se vakcíny laicky řečeno tlouct? Je vůbec možné kombinovat adenovirové vakcíny s těmi inaktivovanými apod.?
Jak mRNA, tak vektorové vakcíny vedou po podání člověku k tvorbě S-proteinu („spike proteinu“), který navozuje imunitní reakci organismu. Výsledek je tedy stejný, jen cesta – tedy informace pro tvorbu S-proteinu – je jiná.
Naděje tu je, nemusí být ale vše tak růžové, jak se zdá
Jaký by tedy mohl být nejlepší „koktejl“?
K této odpovědi máme zatím daleko. Data k účinnosti a bezpečnosti při kombinování jednotlivých druhů vakcín proti COVID-19 jsou pořád ještě orientační. Jednoduše řečeno – vypadá to nadějně, než ale dojde na plošná řešení, potřebujeme si potvrdit, že vakcíny i po kombinaci budou skutečně fungovat tak, jak od nich očekáváme. Z dosud publikovaných studií je však zajímavé to, že pokud je první dávka vektorová a druhá mRNA, tak je tvorba protilátek vyšší, než pokud je tomu obráceně.
Irena Storová v Epicentru Blesku | blesk.cz
Podle studie Com-Cov vykazovalo spojení vakcín od Astra a Pfizeru velmi vysokou účinnost, a to i proti různorodým variantám. Jsou to slibné výsledky studie? Nemohla by mít tato ochrana třeba kratší účinnost?
Nadějně v minulosti vypadaly třeba i některé léky proti COVID-19, posléze se ale zjistilo, že vše není tak růžové, jak se zdálo. Právě proto musíme počkat na závěry studií a až podle nich si udělat konečný obrázek. Studie Com-Cov také nesledovala přímý efekt na prevenci infekce COVID-19, ale pouze na tvorbu protilátek.
Přeci jen i ve studii Com-cov byl jen omezený počet osob, hovoříme o 830 osobách zařazených do studie ve srovnání s desítkami tisíc osob zařazených do studií, které byly podkladem pro registraci vakcín. V dosud publikovaných výsledcích je také pozorován větší počet některých nežádoucích účinků po kombinovaném dávkovacím schématu.
Výsledky studie také mluví o tzv. posilovači, a tedy o třetí dávce vakcíny, která je podaná již plně naočkovanému. Slyšela jste o tom něco?
O tom, že bude třeba posilující (tzv. „booster“) dávka, se hovoří již od začátku. Je velmi nepravděpodobné, že by k dlouhodobé ochraně dostačovalo dokončené dvoudávkové schéma. Odhady zatím hovoří o předpokladu podání booster dávky v odstupu jednoho roku od prvotního očkování. Je také možné, že bude možná booster dávka vakcínami, které teprve budou registrovány.
děte do kelu blběno!
Jako když naleju dva různé oleje do motoru.