Pandemie zhoršuje řeč předškoláků. Za lockdownů se nemají po kom opičit, zjistil výzkum
Narůstá důkazů, že uplynulý rok plný lockdownů měl dopad na jazykové dovednosti předškoláků, píše BBC. Stále víc čtyř- a pětiletých dětí potřebuje s jazykem pomoci. Dřívější výzkumy ukázaly, že nedostatečný jazykový rozvoj dítěte může mít dlouhodobý dopad na jeho schopnost učit se.
Výzkum nadace Education Endowment Foundation (EEF) naznačuje, že opatření proti pandemii koronaviru připravila malé děti o sociální kontakty a zkušenosti důležité pro rozvoj slovní zásoby. Malý, pokud vůbec nějaký kontakt s prarodiči, rozestupy, žádné hraní s kamarády, všeobecné nošení roušek na veřejnosti… Kvůli tomu všemu jsou dnes děti vystavené méně rozhovorům a každodenním zážitkům.
V průzkumu 58 prvních stupňů napříč Anglií (tzv. primary schools, kam chodí děti mezi čtyřmi a jedenácti lety) tři čtvrtiny škol uvedly, že žáci, kteří nastoupili do výuky v září 2020, potřebovali s komunikací pomáhat víc než jejich předchůdci. A prakticky všechny školy (96 % dotázaných) mělo obavy o jazykový a řečový rozvoj dětí.
Niamh pomalu získává sebevědomí v řečových projevech. Jako u mnoha dalších dětí se její společenské kontakty za pandemie redukovaly na nejbližší rodinu. Její máma Lisa měla obavy z návratu do školy.
„V ročníku byla jedna z nejmladších, zneklidňovalo mě, že ostatní děti měly víc zkušeností ze školky či předškolní výuky,“ cituje Lisu BBC. „Snažili jsme se připravovat ji, jak jsme mohli. Na školu se těšila, ale nikoho ze třídy neznala, to nás taky stresovalo. Jak bude reagovat na učebnu plnou nových dětí a nové učitele?“ zmiňuje.
Podle ní to ale škola zvládla. „Nezažili jsme žádné ubrečené ráno, nikdy se nevzpouzela jít do školy,“ dodává.
Problémy se sebebědomím, prací i duševním zdravím
Podle ředitelky její školy Sally Minerové jsou problémy s komunikací pro malé děti velmi omezující, zvláště když se neumějí vyjádřit či komunikovat se spolužáky. „Je to zcela klíčové. Jde o sebevědomí dítěte. Bez toho se nebudou cítit šťastné, zabrzdí to jejich růst, přijdou o benefit komunikace s vrstevníky i učiteli. Všechny výzkumy ukazují, že když mají děti v tomto věku problém s jazykem, tak než dosáhnou dospělosti, mají čtyřikrát větší riziko potíží se čtením, třikrát větší riziko duševních problémů, dvakrát větší šanci, že budou nezaměstnaní a čelit obtížím ve společenské mobilitě. Podchytit to včas je skutečně klíčové pro budoucnost těch dětí,“ říká ředitelka Minerová.
„Vidíme to ve výsledcích průzkumu, ale i konkrétní případy od našich školních kontaktů,“ uvedla šéfka nadace EEF Becky Francisová. Společnost Speech Link v tomto ohledu testovala 50 tisíc čtyř a pětiletých dětí. S jazykovými dovednostmi potřebovalo pomoci o 20 až 25 procent víc než minulý rok.
Vláda si problému je vědoma. „Investujeme 18 milionů liber do podpory jazykového rozvoje v raných letech, jde o součást balíčku 700 milionů liber, který má extra podpořit potřebné děti při návratu do tříd,“ uvedla ministryně pro děti a rodinu Vicky Fordová. „Zahrnuje to pokračování programu NELI ve více školách, aby mohly podporu využívat tisíce dalších čtyř- a pětiletých, jejichž jazykové a komunikační dovednosti a gramotnost ovlivnil minulý rok,“ doplnila.
Jazykové doučování NELI (Nuffield Early Language Intervention) vyvinula Univerzita v Yorku. „NELI je program pro děti mateřských škol a nultých tříd, které mají slabiny ve verbálních jazykových dovednostech, a jsou tak náchylnější na potíže se čtením. Program probíhá 30 týdnů ve skupinách tří či čtyř dětí,“ popisuje web Nuffieldovy nadace.
„Děti po absolvování programu zlepšily své vyjadřovací schopnosti, včetně slovní zásoby a gramatiky, vylepšila se i jejich znalost písmen-hlásek a hláskování slov,“ připojuje.
„Dnes jsme se zaměřovali na slova oblečení a nosit, děti pomáhají Tedovi, co si obléci v létě,“ uvedla na twitteru příklad z praxe Ham Dingle Primary School.
Takového programu NELI se zúčastnil například malý Harry. „Předtím jsem se bála, jestli se zvládne kamarádit či jestli, když ho něco bude trápit, neposadí se jen útrpně do kouta, aniž by byl schopný požádat o pomoc nebo vyjádřit, co je špatně,“ popsala své obavy Emma, Harryho matka. „NELI ohromně pomohlo,“ pochvaluje si teď, „teď mele pořád. Je samá otázka, víc přemýšlí a ptá se na věci, jako jak rostou vlasy. Víc komunikuje své myšlenky.“
je to tak, navíc se těmi sociálními kontakty a diskuzí tříbí i paměť, jak dokázala studie z Cambridge. Včera jsem ji studentkám zrovna ukazoval ve Science...