1300 dětí podlehlo v Brazílii covidu. Lékařka: Trápí je průjmy, bolesti břicha a hrudi

Je to mylné přesvědčení, že dětem covid vůbec nehrozí, varuje dr. Fatima Marinhoová. Podle jejího výzkumu se virus dotkl překvapivě velkého množství dětí a mimin. Mezi únorem 2020 a 15. březnem 2021 zabil covid-19 přinejmenším 852 brazilských dětí mladších devíti let, včetně 518 do jednoho roku, uvádějí statistiky ministerstva zdravotnictví. Marinhoová však soudí, že skutečné počty budou víc než dvojnásobné. Z podobných důvodů, z jakých lidé předpokládají, že se děti koronavirem nenakazí, jsou pak zkreslené i statistiky dětských úmrtí.

Výzkumnice se proto podívala na jiná čísla než na vládní počty zemřelých s pozitivním testem. Zjistila, že za pandemie zemřelo desetkrát víc dětí na nevysvětlené dýchací syndromy než v předchozích letech. Odhaduje tak, že SARS-CoV-2 zabil 2060 dětí pod devět let, z toho 1302 jednoletých a mladších.

Prezident popírač

„Samozřejmě, čím více případů a hospitalizací máme celkově, tím víc umírá lidí ve všech věkových skupinách, včetně dětí,“ řekl pro BBC Renato Kfouri z Brazilské pediatrické společnosti. „Pokud by pandemie byla pod kontrolou, takový scénář by se zjevně minimalizoval.“

Jenže prezident Jair Bolsonaro i nadále odmítá lockdowny; přitom se zemí šíří varianta P.1 identifikovaná loni v severobrazilském Manausu. Experti ji považují za mnohem nakažlivější. Minulý měsíc zemřelo dvakrát víc Brazilců než kterýkoli jiný a trend je stále rostoucí.

Apokalypsa v Brazílii: Tisíce mrtvých dětí a poutání pacientů kvůli nedostatku léků

U dětí je velkým problémem nedostatečné testování. Podle Marinhoové se tak u nich často covid-19 pozná až příliš pozdě, když propukne vážná nemoc. „Nemáme dost testů pro obecnou populaci, pro děti už vůbec ne. A když je opožděná diagnóza, je opožděná i léčba,“ říká pro BBC. Vedle nedostatečných kapacit na testy je také u dětí snadné přehlédnout či nesprávně interpretovat symptomy, které bývají jiné než u dospělých.

„Dítě má daleko víc průjem a daleko víc bolestí břicha a hrudi než u klasického průběhu covidu. A když už pak dorazí do nemocnice, bývá ve vážném stavu, může se to ještě zkomplikovat – a zemřít,“ dodává lékařka.

Další velký faktor je chudoba. Podle studie pediatra Braiana Sousy lépe zvládaly těžší průběh děti bílé barvy pleti a víc umíraly ty chudé. „Naše zjištění identifikují rizikové skupiny mezi dětmi, kterým by zdravotnictví mělo dát prioritu,“ píše Sousa v článku na serveru medRxiv. Jenže zatím se mladí pod 16 let věku proti covidu nikde neočkují – teprve probíhají klinické studie, jak u nich budou některé vakcíny fungovat. A oproti dospělým panují zvýšené obavy o možný dopad na vývoj mladého organismu.

Jednak je ve favelách – chudinských čtvrtích megaměst – špatně dostupná lékařská péče, natož JIP, jednak jsou lidé včetně dětí podvyživení. A samozřejmě to pandemie zhoršila. Napřed to vláda řešila dávkami, ale sotva platby přestaly, chudoba letěla strmě vzhůru. „Za rok ze 7 milionů lidí pod hranicí chudoby na 21 milionů. Takže lidé hladoví, což je strašné pro imunitní systém. To vše ovlivňuje úmrtnost,“ vysvětluje Marinhoová.

Úřady rozdávají chudým jídlo. V Heliopolis, největší favela Sãa Paula, to denně bývá mísa těstovin, porce rýže, dva balíčky sušenek akarton mléka – pro celou domácnost. Jiné jídlo mnozí ani nemají. Před pandemií si na balíček chodilo frontu vystát 300 lidí každý den, dnes je to přes tisíc. „Vidíte tu lidi ve frontě od tří ráno,“ řekl BBC Marcivan Barreto, místní koordinátor potravinové pomoci. „Hrozím se, že jak bude pandemie pokračovat, hladový otec začne rabovat supermarkety. Když hladovíte, udeří beznaděj.“