Češi zanedbávali zubní prevenci, varuje Šmucler. A promluvil o strastech stomatologů

„Česká stomatologie je druhý nejzasaženější obor pandemií koronaviru, hned po lázeňství,“ upozornil staronový prezident České stomatologické komory Roman Šmucler s tím, že stomatologové nemají od státu, na rozdíl od lázní, žádnou pomoc ve formě dotací.

Zubaři jsou podle Šmuclera také ve velkém ohrožení, protože při jejich práci se tvoří nebezpečný aerosol, kterým se covid primárně šíří. Navíc zubaři v Česku, na rozdíl od jiných zemí na světě, poskytovali péči během pandemie téměř neustále.

Většina ordinací podle Šmuclera nezavřela, případně to udělala jen v prvních měsících epidemie. Některé ordinace mají zavřeno dodnes, ale podle průzkumu komory je jich pouze zlomek.

Jako hlavní důvod uzavření ordinací byl nedostatek ochranných pomůcek, obava o zdraví personálu a pacientů, problém byla i práce ve ztížených podmínkách.

Češi na preventivní prohlídky nechodili

V jarních měsících loňského roku také řada stomatologických ordinací omezila práci. Komora zpočátku nařídila objednávat méně pacientů.

„Zatímco jsme radili lékařům pracovat, bojovali jsme se státem a kraji, říkali nám, ať se péče omezí jen na akutní zákroky a lidé nechodí na prevenci. My jsme prevenci obnovili velmi záhy, ale lidé se na prevenci k zubaři přesto báli chodit,“ přiznává Šmucler. Naopak s akutními případy lidé chodit nepřestali, Šmucler podle svých slov ošetřil během března a dubna 2020 nejvíce pacientů za loňský rok.

Čeští pacienti měli přitom velkou výhodu. „V Británii nebo v USA byla stomatologická péče dva měsíce zcela omezena a předepisování antibiotik od zubařů stouplo až o 50 %. Lékaři předepisovali antibiotika na bolesti zubů,“ přiblížil praxi v zahraničí Šmucler.

Staronovým prezidentem zubařů se stal Šmucler. Chce řešit nedostatek lékařů v Česku

Ztráta až čtyř miliard

Epidemie covidu-19 je ovšem podle komory pro stomatology velkou ekonomickou ranou. Zubaři loni dostali uhrazeno zdravotními pojišťovnami asi o 1,7 miliardy korun méně, než bylo plánováno. Podle náměstka Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Davida Šmehlíka budou zubní lékaři dostávat od pojišťoven platbu za registrovaného pacienta, aby byli motivováni k preventivní péči.

Zubní péči zdravotní pojišťovny hradí formou plateb za jednotlivé výkony, zároveň je v ní podle Šmuclera vysoký podíl úhrad přímo od pacientů. Celkově se tak podle Šmuclerova odhadu může jednat s těmito soukromými penězi o ztrátu 3,5 až čtyři miliardy korun.

Na pojišťovnu? Nepřijímáme

Celkově je v příštím roce plánováno na zdravotní péči z veřejného zdravotního pojištění 380 miliard korun. Podíl stomatologie na těchto úhradách v posledních letech klesá. Zatímco v roce 2000 dostávaly ordinace zubařů 6,33 procenta, loni to bylo 3,67 procenta.

Více než polovina celkových úhrad z pojištění jde do nemocnic, asi 13 procent na léky, asi 8,5 procenta stomatologům a praktickým lékařům asi 5,6 procenta. V absolutních číslech dostává obor podle Šmuclera víc, protože roste celková rozdělovaná částka z pojistného. Podle něj ale stoupají i náklady ordinací. Část lékařů tak pacienty takzvaně „na pojišťovnu“ vůbec nepřijímá, což se komora s pojišťovnami snaží měnit.

„Roušková ústa“: Zubaři v USA varují před novým problémem. Co na to Šmucler a další?

Zubaři nedostali kompenzace

Loňský pokles byl způsobený epidemií. „Nařídili jsme objednávat méně pacientů za den, ale nedostali jsme kompenzace,“ řekl Šmucler.

Nošení ochranných pomůcek, které teď používají i jiné obory, bylo podle něj u zubařů běžné i před koronavirem. „Naše práce je velmi infekční, proto mám roušku a štít. Když je každý rok chřipková epidemie, tak nosím místo roušky respirátor,“ popsal Šmucler.

Pojišťovny chtějí podle Šmehlíka situaci vylepšit a zároveň tím zajistit péči pro více pojištěnců. VZP jako největší pojišťovna s tím začala v červenci 2019 a od té doby se podařilo najít registrujícího zubaře pro 150 000 lidí. Odhaduje, že za všechny pojišťovny to může být až pro 300 000 lidí.

Důležitá je prevence

Pro pojišťovny pracuje asi 8000 zubařů, asi dvě třetiny se podle Šmehlíka zapojily do programu VZP, který bonifikuje za přijímání nových pacientů a další úkony. Díky tomu se podle něj podařilo asi o deset hodin zvýšit průměrnou dobu ordinačních hodin, což umožňuje přijímat další pacienty. Pojišťovny řeší také předávání ordinací po odchodech zubařů do důchodu nebo zajištění péče v regionech, kde chybí.

Průměrný výdaj VZP na jednoho pojištěnce v oblasti stomatologie je asi 1182 korun, za pět let stoupla o 214 korun. Nově by ordinace měly podle Šmehlíka dostávat 1000 korun na pacienta za rok, pokud u něj udělají preventivní prohlídku. Pojišťovna odhaduje, že ročně půjde asi o miliardu korun. „Říkáme stomatologům: chceme, abyste tu prevenci dělali, ne abychom potom platili intervenci,“ dodal.