Havlová jde pěšky do Banátu, narazila na medvědy. Covid přinesl krajanům těžké časy

21letá studentka marketingu na liverpoolské univerzitě Nicollete Havlová si s touhle myšlenkou pohrávala delší dobu. Nyní se odhodlala k její realizaci. Pěšky dojde do Banátu. A ještě dál.

Banát je jednou z nejautentičtějších českých komunit ve světě. V roce 1823 se několik skupin Čechů vydalo na dlouhou cestu až do pohraniční oblasti tehdejšího rakouského mocnářství. Tento přesun se uskutečnil postupně ve třech vlnách. První cestu osadníci absolvovali pěšky, a právě v jejich stopách se Havlová vydala.

V Banátu nekončí. Cílem Turecko

Z Česka Nicollete pokračuje přes Slovensko, Maďarsko do Rumunska, kde se zastaví podpořit místní krajany - a dále přes Srbsko, Bulharsko, kousek Řecka až do Turecka.

„Nějakou dobu jsem prováděla turisty po Rumunsku, které je mi svou mentalitou a panenskou přírodou velmi blízké, takže s myšlenkou dojít tam po vlastních jsem si již delší dobu pohrávala,“ uvedla cestovatelka.

Rodiče se přišli rozloučit. A podporují na dálku

Na svém instagramu sdílí své dojmy z cesty. „Spálená jak rak, protože na mě ani SPF50 asi nezabírá. Dva puchýře, bolavá záda, protože si neumím správně nabalit batoh. Spousta úžasných a podporujících lidí po cestě. Jedna šťastná duše,“ napsala druhý den ze své pouti.

Během ní odpovídá i na dotazy na síti. Třeba jak reagovalo její okolí a rodiče, když se pro cestu rozhodla. „No přišli se se mnou rozloučit a to je to jediné, co jim zbývalo. Ví, že zakázat mi to nemůžou a ani by to nemělo smysl, vymyslela bych si totiž zase nějakou další věc. Navíc jsme všichni stále v kontaktu,“ ujišťuje dívka. 

Stopy medvědů a 300 korun na den

Nyní na Slovensku, kde narazila i na medvědí stopy v Tatrách. Vedle toho prozradila na sociální síti i to, jaký má rozpočet.

„Mám nastaveno 300 Kč / den. Někdy utratím méně, někdy více - třeba v dny, kdy spím někde na ubytování,“ poznamenala dívka, která častěji spí ve stanu a spacáku. Denně ujde 25 - 27 kilometrů, jindy však i přes 30 km a prvních 100 km má za sebou.

Covidová krize dopadla i na Banát

Současná koronavirová krize dala cestě mladé Češky jasnější rozměr. Nakonec vznikl projekt na podporu banátských Čechů. Banát se v posledních letech stal cílem řady cestovatelů toužících po neposkvrněné liduprázdné přírodě s příchutí českého venkova, který jim dovolí se přesunout do životů předků a prastarých zvyků. Udržitelný cestovní ruch je pro tamní obyvatele největším zdrojem příjmu, a to nejen formou ubytovávání turistů, ale i prodejem domácích výrobků.

Přehledně pro cestovatele: Evropa se zbarvila do tmavě červené

„Nyní však, především kvůli omezení cestovního ruchu, prožívá tato česká komunita krušné časy. Věříme, že se letos už situace změní. Zvlášť když Rumunsko už zařadilo Česko na seznam bezpečných zemí z pohledu šíření epidemie,“ řekl ČTK koordinátor organizace Člověk v tísni pro Banát Ivo Dokoupil.

Veřejná sbírka

Putování mladé cestovatelky má mít pro české krajany i finanční přínos. Během její cesty se uskuteční veřejná sbírka. Výtěžek poputuje Člověku v tísni, organizaci v Banátu dlouhodobě působící.

„Vybrané finance budou použity především na podporu rozvoje šetrného cestovního ruchu v šesti krajanských vesnicích v Banátu. Právě cestovní ruch je pro krajany důležitým zdrojem financí a podnikání v něm je pro mladé určitou pevnou perspektivou, šancí, že se nebudou muset stěhovat za prací a budou dál žít ve vesnicích svých předků,“ řekl Dokoupil.

Tři měsíce na cestě

Na cestě chce být Havlová tři měsíce. Z cíle se chce domů vrátit stopem. Právě tímto způsobem cestuje po světě nejčastěji. Ve svých jednadvaceti letech už navštívila bezmála 40 zemí. O svých zážitcích, zkušenostech a motivech přednáší nejen na cestovatelských festivalech, ale také na středních školách.

Do Banátu čeští osadníci přišli za Rakousko-Uherska. Stovky rodin především z Plzeňska, okolí Prahy a Kladna se vydaly pěšky a později i na vorech po Dunaji do neobydlené hraniční oblasti. Nejprve založily vesnice Svatá Alžběta a Svatá Helena. Později přibylo Rovensko, Šumice, Bígr, Gerník a Eibentál. První z nich však nakonec zanikla kvůli nedostatku vody. V současné době ve vesnicích žije přibližně víc jak 2000 krajanů. Ještě v roce 1991 ve vesnicích žilo asi 10 000 Čechů.

Nicolette z Havířova jde pěšky po stopách předků do Banátu: Čeká ji 800 hodin chůze

Banát na hraně přežití?

Banát je místem, kde se tak trošku zastavil čas. Najdete zde panenskou přírodu, samé čerstvé suroviny, jen málo krámků a služeb. Tyto osady v Rumunsku se nyní vzpamatovávají z pandemie koronaviru, která jim odřízla majoritní zdroj příjmu - turisty. Jak ale poznamenává Štěpán Slaný, který dává Banát dokupy a organizuje známý Festival Banát, možná jim krize i pomohla. 

Bígr, Rovensko, Svatá Helena, Gernik a Eibentál – české vesnice v Rumunsku, které několik desetiletí chátraly. Kdysi hustě osídlené osady Čechů jsou dnes poloprázdné. Pracovních příležitostí je zde poskrovnu a zcela vyřešená zde není ani lékařská péče. A přesto tyto kouzelné vesnice v panenské přírodě nadále fungují, a dokonce se začínají opět zvedat z popela díky neúnavné práci Štěpána Slaného a dalších „kluků z Banátu“. 

Banát se nachází v kopcích a údolích na jihovýchodě Rumunska. Cesty mezi osadami jsou vyšlapané především turisty, na které místní ekonomika až do nedávna spoléhala na téměř 95 %. Řada místních obyvatel dokonce žila pouze z výdělků, které měli díky turistům. 

Největší ránou bylo odsunutí každoročního Festivalu Banát, který zajišťoval mnohdy i celoroční příjem obyvatelům vesnic. Především pak Eibetálu, který je hlavním banátským  tahounem. 

Jak to ale vypadá, pandemie možná Banátu paradoxně pomohla. „Krajané jsou schopni vydržet rok bez příjmu. Jejich rodiny třeba šly do ČR a případně pomohla i krátkodobá podpora. Z dlouhodobého horizontu by byl problém, kdyby padla i tato sezóna, ale v ročním výhledu to tolik neuškodilo. Naopak si myslím, že vše zlé je pro něco dobré. Krize odhalila to, jak moc se tyto české vesnice specializovali na českou klientelu, a ukázalo se, že mohou zaujmout i tu místní, rumunskou,“ komentuje organizátor Festivalu Štěpán Slaný pro Blesk Zprávy.

Podle Slaného se začalo více pracovat na marketingu a na legalizaci různorodých služeb. Slibně se rozjela i manufaktura, do které se začalo přihlašovat stále více dodavatelů. Věci z Banátu můžete tak zakoupit i v Praze. Seženete marmelády, chilli pasty či třeba čaje. 

„Dokázali jsme díky manufaktuře udržet pracovní místa a dohnat trošku ztrátu z té absence turistů. Ukázali jsme místním, že je možné podnikat a že to jde i jinak,“ pokračuje Slaný.

„Poveze jim pivo“ 

Slaný nicméně jedním dechem dodává, že tamní obyvatelé nemají úplně podnikatelského ducha. Ostatně kromě několika krámků s potravinami zde nenarazíte na moc restaurací, hospod a jiných obchodů a služeb. „Rozhodli jsme se, že jim pomůžeme a budeme jim řešit administrativu. Oni jsou dobří zaměstnanci, ale špatní podnikatelé. Nemají s tím žádné zkušenosti,“ vysvětluje Blesk Zprávám Slaný.

Kromě panenské přírody a lahůdek, jako je čerstvý kravský sýr či domácí med, tak začali s pomocí Slaného a jeho party Češi z Banátu nabízet i jiné služby. Především v Eibentálu, kde vznikla restaurace a kde se dokonce bude točit i originální pivo Eibentál.

Feri se do Banátu vyzbrojil batůžkem, Petříček posílá peníze. Co tady Čechům chybí?

Právě restaurace a nově i exkluzivní pivo nahání do Banátu turisty a dělá jej atraktivnějším, jak podotýká Slaný. Rumuni totiž nejsou zrovna pověstní pivní kulturou a tento krok tak pro ně může být atraktivní a raritní. Pro Čechy může být pivo popostrčením k výletu. 

Pivo Eibentál bude brzy k dispozici, jak dodává Slaný. „Máme připravený křest na 2. nebo 3. května. Trošku tak nyní spěcháme a tlačíme na úřady, abychom dostali kód celního skladu kvůli převážení přes hranice,“ podotýká. Pivo se totiž kvůli zdrojům a z části i kvůli administrativě vaří v České Lípě. Do budoucna se nicméně plánuje mít vlastní technologie na vaření. 

Bude letos festival?

Vedle nápadu dělat vlastní pivo a založení manufaktury udělali kluci z Banátu velký kus práce i na jiných věcech. Povedlo se jim zavést popelnice na tříděný odpad, dovybavit školku a pracují i na pravidelném značení turistických cest. Největší veřejný úspěch nicméně sklízí právě na již zmíněném Festivalu Banát. 

Festival by se letos konečně mohl vrátit, jak podotýká Slaný. „Pracujeme na něm. Už máme připravený vlak, máme kapely a máme 80 - 90 % programu. Samozřejmě děláme, že covid vlastně není, i když na to myslíme. Zatím nevíme, jak to bude vypadat za pár měsíců. A to nejen v ČR, ale i v Rumunsku a v zemích, kudy se bude projíždět. Zatím to tak připravujeme, jako kdyby omezení nebyla a případně budeme dělat ústupky,“ vysvětluje. Dodává k tomu, že nyní je na tom Rumunsko s covidovou situací lépe, než ČR. I tak je ale budoucnost stále ve hvězdách. 

Podle Slaného by se mohl Festival konat 17.  - 22. srpna. Opět by na koleje vyjel půl kilometr dlouhý vlak, který by vysadil návštěvníky uprostřed lesa.