Prymula o Sputniku v Česku a problému s vakcínami AstraZeneca. Zeman bez roušky ho udivil

„Zatím je to skutečně na úrovni jednání, rozhodně nebylo rozhodnuto, že bychom tu vakcínu kupovali, ale chceme jednat,“ naznačil Roman Prymula na začátku února v rozhovoru pro rádio Expres, že i Česko začíná debaty o nákupu ruské vakcíny Sputnik V, která by mohla v Česku doplnit už schválené vakcíny na evropské úrovni.

Týden nato odletěl poradce šéfa vlády Prymula i s Andrejem Babišem a dalšími odborníky sondovat o Sputniku do Maďarska. Dnes letí všichni kvůli tomu samému do Srbska.

„Jedeme načerpat zkušenosti v oblasti s očkováním. Srbsko už natvrdo na rozdíl od Maďarska očkuje vakcínou Sputnik V. Bude nás zajímat, mimo jiné, jakým způsobem očkují,“ řekl Prymula Blesk Zprávám před odletem do Srbska, kde má spolu s premiérem navštívit také hromadné očkovací centrum.

Babiš po maďarské lekci lační po ruské vakcíně. Kalousek mu vmetl „vyhozené peníze“

Podle bývalého ministra zdravotnictví je nutné o Sputniku v případě zájmu vyjednávat rychle, zájem je o něj prý veliký. Pospíšit by si podle Prymuly mělo i Česko. „V tuto chvíli není na stole ještě ani nabídka, protože o to začíná být velký zájem,“ dodal.

Česká republika se zajímá o ruskou vakcínu i přesto, že se všechny Evropské státy domluvily na shodném postupu – tedy objednávat a nakupovat vakcíny jednotně. Že by se Česko mohlo trhnout podobně jako Maďarsko, Prymula pro Blesk Zprávy nevyloučil.

Vakcína by totiž podle jeho slov nepotřebovala nutně evropskou certifikaci. Stačilo by, kdyby Sputnik V. schválily české úřady.

„Pokud SÚKL (Státní ústav pro kontrolu léčiv – pozn. redakce) posoudí dokumentaci a řekne, že je vše v pořádku a ministerstvo zdravotnictví dá souhlas, tak to můžeme touto cestou udělat,“ naznačil Prymula cestu, jak obejít evropskou lékovou agenturu.

Na její povolení přitom v rámci EU čekaly například firmy Pfizer/BioNTech a Moderna a po prvotních komplikacích se dočkala také i firma AstraZeneca. A proč tedy čekala EU na schválení evropskou lékovou agenturou a nešly jednotlivé státy vlastní cestou?

„Protože národní autority se bojí, že by to mohl být problém. Takže všichni vyčkávají. My samozřejmě zatím vyčkáváme i v případě vakcíny Sputnik, takže uvidíme, zda tu vůbec bude,“ míní Prymula.

Zeman bez roušky překvapil 

Zatímco Prymula a Babiš letí sondovat do Srbska, prezident Miloš Zeman pokračuje v pracovní cestě do Polska, kde se koná plenární zasedání prezidentů V4. Pozornost nebudila jen jediná žena mezi hlavami států – tedy slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, ale také český prezident.

Miloš Zeman totiž při uvítacím ceremoniálu i uvítací „loktové“ zdravici s hostitelem, polským prezidentem Andrzejem Dudou neměl jako jediný v době přísných hygienických pravidel nasazenou roušku.

 Svým „rizikovým chováním“ udivil i svého oblíbence, Romana Prymulu, kterého by rád viděl zpět v křesle ministra zdravotnictví a kterému také udělil za zvládnutí první vlny pandemie státní vyznamenání.

„Nevím, proč roušku neměl. Nevím, jestli to bylo ze zdravotních důvodů, jestli nemohl dýchat. To bych chápal. Jinak nevím, proč ji neměl,“ nerozumí Prymula Zemanově rozhodnutí být na ceremoniálu bez roušky.

Při ceremoniálu českého prezidenta podpíral a držel celou dobu za ruku jeden z bodyguardů. V lednu ministr zdravotnictví Jan Blatný schválil výjimku, aby mohla být ochranka prezidenta naočkována přednostně. První dávku vakcíny dostal ve vojenské nemocnici v lednu také samotný prezident.

Prezident Miloš Zeman a prezident Andrzej Duda na setkání V4 (9.2.2021) | Twitter/ Kancelaria Prezydenta

Další výpadek vakcín na očkování

Vakcín je ale v Česku stále podle Romana Prymuly nedostatek a vypadá to, že se situace jen tak nezmění. Další dodávka očkování proti covidu-19 od firmy Moderna dorazí do Česka 22. února, o týden později, než byl plán. Vakcín bude polovina z dohodnutého počtu, jen 44.000 dávek. 

„Odpoledne jsme dostali zprávu, že očkovací látka od Moderny, která měla přijít 15., přijde až 22. 2. Navíc jí bude jen polovina z domluveného počtu, tedy 44 tis. Hned jsme informovali kraje. Ve čtvrtek přijde 21 tis. dávek AstraZeneca. Příští týden pak 91 tisíc dávek od Pfizeru,“ oznámilo ministerstvo zdravotnictví v úterý na svém twitterovém účtu.  

To vše v době, kdy předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vyzvala členské země EU, aby darovaly část vakcín proti covid-19 Ukrajině. Tamní prezident Volodymyr Zelenskyj totiž doma čelí ostré kritice za to, že pro svou zemi nezvládl zajistit vakcíny vyráběné v západních státech.

Takovou pomoc si Prymula podle svých slov ale dovede představit jen těžko. „Toto už se jednou dělalo při pandemii chřipky a nemělo to nijak dobré ohlasy. Znamená to totiž vzít vakcíny svým vlastním lidem a poslat je někam dál, to vše ve chvíli, kdy je nedostatek vakcín v jednotlivých státech,“ řekl Prymula Blesk Zprávám. Takové rozhodnutí je podle bývalého ministra velké politikum, do kterého nechce mluvit. „Tohle už jsem historicky v rámci EU zažil a bylo to hodně těžké a citlivé téma,“ dodal.

Diskuse o vhodnosti vakcín pro seniory

Jasno stále navíc není ani ohledně očkování vakcínou od firmy AstraZeneca. V některých státech totiž odpovědné úřady nedoporučují vakcinaci starším lidem. Látku by měla dostat například v Itálii skupina lidí od 15 do 55 let, v Německu do 64 let.

Ruský hazard, nebo naděje? Imunolog Hořejší či doktor Kubek pro Blesk o vakcíně Sputnik V

Podobné omezení je podle Prymuly na místě také v Česku. „Určitě. Na to jsou data, která známe. Pokud tedy chceme vycházet z dat, jak tady po nich každý volá, tak tady by to mělo být jednoznačně takto,“ míní Prymula, který na takové opatření upozorňoval od samého počátku.  

Zda toto věkové omezení skutečně bude, ale zatím není jasné. „Upozornil jsem na to, že ta data skutečně úplně šťastná nejsou. Teď probíhají nějaká jednání, u kterých už jsem ale nebyl,“ dodal Prymula pro Blesk Zprávy.