Úterý 19. března 2024
Svátek slaví Josef, zítra Světlana
Oblačno 8°C
Nejčtenější
na Blesk.cz

Naše zdravotnictví nezkolabuje, věří přední pneumoložka. Co řekla o plicích a covidu?

Autor: ula - 
24. října 2020
05:10

Měl by člověk, který prodělal koronavirovou infekci, jít za pneumologem a nechat si zkontrolovat plíce? Nebo vyčkat a přijít, až kdyby se mu špatně dýchalo? Jak moc covid-19 poškozuje plíce a komu? Profesorka MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) odpovídala Blesk Zprávám nejen na tyto otázky, ale vysvětlila, proč doufá, že u nás nedojde ke kolapsu zdravotnictví, jako v italském Bergamu.

Jak covid-19 poškozuje plíce?

Covid-19 je v převážné většině zápal plic. Většina pacientů, kteří mají symptomatický covid-19, mají plicní zánět. Tím chci říct, že 80 % lidí nakažených covidem-19 nemá žádné obtíže, pouze 3 až 5 % mají potíže, které se projeví jako závažný zápal plic.

A ten se pak různě hojí. Buď se zhojí tak, že na plicích žádné změny nejsou, nebo mohou déle nějaké změny přetrvávat, podle toho, jak pacient umí nebo neumí efektivně zahojit poranění způsobená virem. Těch scénářů je několik. Ale primárně jsou plíce nejčastěji postiženým orgánem - a to postižení v některých případech může přetrvávat i dlouhodobě i bez přítomnosti viru.

A jak jsou na tom bezpříznakoví pacienti, mohou mít také problémy?

Bezpříznakoví nemají plicní symptomy a žádné plicní postižení, protože ti dokáží virus eliminovat, nebo si toho viru prakticky „nevšímat“, jako děti. Virus se jim podaří vyeliminovat na nosní sliznici, takže ho dál nepustí a virus je odstraněn. Jen část jedinců má průběh, kdy je viru imunitním systémem dovoleno sestoupit do dolních cest dýchacích, kde může postihnout drobné průdušky a plicní sklípky. 

Je pravda, že ti pacienti, kteří ztratí čich, se nemusí obávat, že jim virus poškodí plice?

Ano, to je pravda. Lidé, co ztratí čich, mají ve valné většině daleko mírnější průběh. Vyhlásí správný boj viru na úrovni horních cest dýchacích, sice jim to zabije čichové buňky, ale vypořádají se s tím takto a virus nesestoupí právě do dolních cest dýchacích. 

Video  Snímky, které usvědčily Prymulu: V hospodě vlastním opatřením navzdory!  - Marek Pátek, Martin Hykl, Aleš Brunclík
Video se připravuje ...

Jak lidé poznají, že mají možná po onemocnění covidem-19 poškozené plíce?

Mají typický průběh covidu-19, jako jsou horečky, únava, bolest hlavy, ztráta čichů a chuti. Pak se ale může člověk zadýchávat, například zatímco předtím vyšel čtyři patra s nákupem bez problémů, nyní se zadýchá už v prvním patře. To je přesně čas, kdy by si měl říct, že něco není v pořádku, zda-li bych se neměl nechat vyšetřit. Zadýchat se můžete i v průběhu onemocnění, tam je třeba myslet na to, zda nemá člověk covidový zápal plic, a začít to řešit.

Může covid-19 poškodit plíce trvale?

Uvedla jste, že lidé by si měli po prodělané koronavirové infekci nechat vyšetřit plíce...

Ano, ti lidé, kteří prodělají symptomatické onemocnění covid-19, a zejména ti, kteří byli kvůli němu hospitalizováni, by měli do tří měsíců navštívit ambulantního plicního lékaře, aby jim zkontroloval plíce, zejména jejich funkci, jak plíce vypadají, zda se zhojily, zda nepřetrvávají nějaké změny v oblasti plicních sklípků nebo v oblasti mírných průdušek.

Na vyšetření by měl zajít také člověk, který se po propuštění z nemocnice stále zadýchává. Může se totiž stát, že plíce mají problém se zhojit a pacient potřebuje např. nějakou léčbu kortikoidy, aby se rozpustily zbylé změny na plicích, nebo aby se vyléčilo postižení drobných průdušek. V tomto případě se podají pacientům inhalační léky.

Video  „Absolutní katastrofa,“ hřímá Babiš a chce Prymulovu rezignaci. Jinak ho odvolá  - ČTK
Video se připravuje ...

Je možné, že covid-19 může na plicích zanechat trvalé následky?

My zatím nemáme pacienta, který by měl trvalé následky, ale těžko předvídat, virus známe pouze několik měsíců a nemůžeme si být jisti, nebo tvrdit na sto procent, že lidé zůstanou bez následků plic. Proto potřebujeme vidět pacienty, kteří měli symptomatický průběh onemocnění, jak probíhá hojení postižení plic. U valné většiny se to dohojí tak, že zůstanou drobné jizvičky nebo vůbec nic. Někdy to déle trvá, ale plíce zůstane bez chronického onemocnění. Je možné, že  část jedinců může být postižená dlouhodobě a tuto skupinu potřebujeme zachytit. Já neříkám, že taková skupina existuje, že to rovnou vyústí do plicní fibrózy, ale právě sledováním těchto jedinců je možné to buď vyloučit, nebo se o ně postarat, aby k trvalému poškození nedošlo.

Pokud se ohlédnete za tím, co jste o covidu-19 věděli na jaře a co víte teď - jaký je mezi tím rozdíl?

Není takový rozdíl mezi průběhem nemoci, jen tomu více rozumíme. Už víme, jak máme s pacienty zacházet, víme, koho máme hospitalizovat, koho máme nechat doma. Máme i různé léčebné kombinace nebo samotné léky, které nemocným podáváme. V Thomayerově nemocnici kombinujeme antivirový lék s lékem, který mění imunitu – buď ji podporuje, nebo ji zmírňuje, abychom předcházeli dlouhodobým následkům, jako je právě postižení plic.

Pneumoložka: Věřím, že české zdravotnictví nezkolabuje

Jak to vypadá v současné chvíli u vás v Thomayerově nemocnici? Máte dostatek personálu?

V současné situaci není dostatek personálu nikde. Teď už se nerozlišuje, jestli může mít pacient covid, nebo ne, všechny akutní příjmy bereme jako suspektní na covid-19, žádná jiná varianta neexistuje, pokud zrovna nemá člověk z toho dne negativní test. Pokud je výsledek testu negativní, tak pacient putuje se svým problémem dále na příslušné oddělení, pokud je pozitivní, putuje na covid oddělení.

Lidé, kteří potřebují urgentně ošetřit, jako např. mají slepé střevo, tak se sice test udělá, ale na výsledek se nečeká, pak se operuje za přísných bezpečnostních opatření.

Celé tohle třídění klade nesmírné nároky na dostatek personálu. Řada nemocnice už předtím měla zavřená celá oddělení, kvůli nedostatku personálu a teď je ten tlak ještě větší. Některé kraje jsou postiženy víc, třeba Karlovarský kraj, tam je mi kolegů líto, ti i předtím neměli valné personální podmínky a teď se to zhoršilo. Musíme počítat s tím, že někteří zdravotníci se nakazili a každá nemocnice má zaměstnance v karanténě, nebo nakažené. Musím zdůraznit, že řada z nich se nenakazila při výkonu práce, ale například komunitním přenosem. Režim máme takový, že všichni utlumili, co je zbytné, nemocnici navštěvují akutní pacienti, jako jsou např. urgentní chirurgické zákroky, infarkty a samozřejmě onkologičtí pacienti. Ty si skutečně nechceme brát jako rukojmí této covidové éry.

Máte strach, že zdravotnictví zkolabuje?

Já věřím, že nezkolabuje, my to vidíme zdola a my děláme vše pro to, aby nezkolabovalo. A doufáme, že scénář italské Bergamo nebude, protože to dokážeme zorganizovat. To všechno dělají samotné nemocnice, nikdo zhora to za nás neudělá.

Je to celé o nás, vše závisí na nemocnicích a zdravotnických zařízeních, jak zmobilizují veškeré rezervy, přesunou personál a restruktualizují zcela chod nemocnice, aby ten covid nápor zvládli. A pokud to zvládneme a populace se promoří, tak už tak závažné vlny koronaviru nebudou.

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

Video se připravuje ...
Další videa