3 scénáře koronakrize v ČR dle statistiků: 3,6 milionu, 590 tisíc, nebo 208 tisíc nakažených
Statistici z Ústavu zdravotnických informací a statistiky představili tři virtuální modely šíření nemoci covid-19 v Česku. Podle nich bude situace nejhorší na přelomu září a října. Do konce roku se pak může nakazit dohromady až třetina Čechů. Vláda také nakonec obnoví činnost Ústředního krizového štábu, který už několik týdnů prosazuje koaliční ČSSD a opozice. Kvůli vzrůstajícímu počtu nakažených nakonec premiér Andrej Babiš (66, ANO) otočil. A nevyloučil ani vyhlášení nouzového stavu!
Model č. 1 – 3,6 milionu nakažených
Pokud by se v Česku nezavedla žádná epidemiologická opatření a reprodukční číslo R, které udává průměrný počet osob, které může jedna osoba nakazit, by mělo hodnotu 1,2, tak by v říjnu u nás bylo na 269 tisíc pozitivních. V listopadu by to pak bylo dokonce pětkrát více, tedy kolem 1,5 milionu nakažených. A nejhorší by to bylo na konci roku. To by koronavirus zasáhl na 3,6 milionů osob. Podle ředitele ÚZIS Jaroslava Duška by to nestíhal ani zdravotnický systém. „V nemocnicích by nebylo místo pro pacienty s těžkým průběhem covidu-19 ani na běžné zákroky,“ řekl.
Model č. 2 – 586 tisíc nakažených
Ve druhém modelu statistici počítají, že se v září nakazí 72 tisíc Čechů. Podle Duška je to jeden z ne moc pěkných scénářů. Ten počítá, že by od října došlo k omezení některých společenských aktivit, jako hromadných akcí, a že všichni lidé budou dodržovat doporučená hygienická opatření, jako mytí rukou, nošení roušek a dodržování rozestupů. „To jsou vědecká data, která dokládají, že to může snížit reprodukci viru až o padesát procent,“ vysvětlil Dušek s tím, že i tak by se virem v Česku nakazilo do konce roku na 586 tisíc lidí. Jenom v říjnu by bylo na 289 tisíc nových případů.
Model č. 3 – 208 tisíc nakažených. Nejpravděpodobnější?
Poslední scénář, se kterým statistici počítají, vychází ze zavedených epidemiologických opatření po 24. září. Podle ředitele Duška model bere ohled na to, že lidé nosí roušky, myjí si ruce a dodržují rozestupy, včetně toho, že omezují kontakty s ostatními až o polovinu.
„Když to modelově naprogramujeme tak, že opatření začnou 24. září, tak máme šanci vlnu rozložit a nechat ji projít populací bez další nekontrolované eskalace,“ je přesvědčen Dušek a dodává, že než přijde vakcína na covid-19, je to jediná rozumná strategie. Podle statistiků tak bude v říjnu na 182 tisíc nakažených a v prosinci pak 208 tisíc pozitivních lidí.
Ústřední krizový štáb bude. A možná další nouzový stav
Po opětovném spuštění Ústředního krizového štábu (ÚKŠ) volali v poslední době i krajští hejtmani. V pátek tak Babiš po několikatýdenním přemlouvání otočil a s ministrem vnitra Janem Hamáčkem (41, ČSSD) se dohodl. Premiér nakonec svůj veletoč zdůvodnil špatnou komunikací mezi ministerstvem zdravotnictví a kraji. Podle Hamáčka bude štáb obnoven od pondělí. „Dnes (v pátek – pozn. red.) jsme se s premiérem dohodli na obnovení činnosti Ústředního krizového štábu od pondělí. Návrh projedná vláda na svém jednání,“ napsal na twitter Hamáček, který v minulosti z pozice ministra vnitra štábu velel.
Babiš ÚKŠ na několika posledních zasedáních svého kabinetu odmítal. Naposledy ještě během čtvrtečního jednání Sněmovny. „Teď křičíte všichni: Ústřední krizový štáb! To je zajímavé. Kvůli čemu teď? Abyste tam měli zástupce? Abyste si tam zase potřebovali něco povídat? Takže nevím, nechápu, o čem mluvíte,“ hřímal od sněmovního pultu. Podle něj dosud fungovala rada pro zdravotní rizika, ve které jsou zastoupeni všichni zainteresovaní ministři.
Nouzi nevyloučil
V Česku by podle premiéra mohl být kvůli nepříznivé epidemické situaci znovu vyhlášen nouzový stav. Navrhnout by to prý ale musel ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (33, za ANO).
„Je to otázka na ministra zdravotnictví, který musí zdůvodnit, zda opatření, která navrhuje, jsou v souladu se zákony. Aby se nestalo, že nějaké opatření, které udělá, bude s nimi v rozporu,“ sdělil včera Babiš s tím, že případný návrh by mohla vláda projednat už v pondělí.
Je to pozdě?
Podle opozice se vláda ke svolání Ústředního krizového štábu rozhodla pozdě. „Krize je závažná, premiér opakovaně selhává a lže. V čele země by neměl v takové chvíli stát člověk, který mění názory z hodiny na hodinu. Je to nebezpečné pro zemi a především pro její obyvatele,“ rozohnil se na sociálních sítích šéf ODS Petr Fiala (56).
Babišovu otočku uvítali Piráti. „Je škoda, že panu premiérovi méně záleží na ochraně veřejného zdraví než na vlastním PR obrazu. Trvalo mu to,“ uvedla jejich místopředsedkyně Olga Richterová (35).
Stejně jako na jaře
Zřízení krizového štábu odmítal Babiš už na jaře. Ten byl nakonec ustanoven o tři dny později, než vláda v zemi 12. března vyhlásila nouzový stav. Původně kabinet změnil statut, aby štáb mohl místo ministra vnitra vést bývalý náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula (56). Hamáček se velení štábu ujal v pověstném červeném svetru o dva týdny později. ÚKŠ ukončil svou činnost 11. června.
K čemu je krizový štáb
Poradní orgán je složen převážně z odborníků, ministerských náměstků a šéfů strategických státních orgánů. Vládě pak štáb dává doporučení a kabinet je může schválit, popřípadě upravit a vyhlásit. Návrhy štábu předkládá jeho předseda na schůzi Bezpečnostní rady státu nebo přímo vládě. Má za úkol koordinovat, sledovat a vyhodnocovat stav realizace opatření přijatých vládou, ministry i jinými správními úřady.
Tak si ty grafy vycucáme z prstu. Pane doktore, z vás bude obvoďák jedna radost.
Co mi to jenom připomíná, když se na to podívám?
Že takových náhodných grafů namaluju za pět minut taky.