Kvůli obavě před koronavirem se Češi neléčí: K lékařům na poslední chvíli. Může to zabíjet

Někteří lidé mohou mít z nákazy onemocněním covid-19 strach natolik velký, že raději nenavštíví ani praktického lékaře. Své zdraví tak zanedbávají a po čase tak mohou přijít vážné komplikace. V prvních třech měsících pandemie ale část pacientů neměla kam jít, jelikož někteří praktici kvůli nedostatku ochranných prostředků prostě neordinovali. Lepší situace nebyla ani u specialistů nebo v nemocnicích, kdy se kvůli pandemii řada zákroků odkládala.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Ministerstvo apeluje

Podle informací Blesku se ale i teď pacienti na vyšetření chodit bojí. „Někteří občané mohou odkládat z důvodu nákazy koronavirem návštěvu u lékaře, nicméně toto není statisticky podložené ani jinak kvantifikované. Je velice důležité, aby občané, pokud mají potíže, návštěvu lékaře neodkládali,“ apeluje ministerstvo zdravotnictví na občany. „Při každé návštěvě je nutné dodržovat hygienická pravidla, nicméně není v žádném případě namístě mít ze zdravotnických zařízení obavy,“ řekla Blesku Jitka Nováčková z tiskového oddělení ministerstva.

Blesk se také zajímal, jak je rezort zdravotnictví připraven na tento problém i do budoucna, pokud se koronavirus objeví v plné síle v dalších měsících, a lidé se tak zdravotnickým zařízením budou opět vyhýbat. Ministerstvo však neodpovědělo.

Problémy i jinde

S neléčením vážných nemocí kvůli koronaviru mají problémy i v jiných zemích. Důsledky pandemie pociťují například ve Velké Británii, kde lidé, ale i lékaři odkládali vyšetření nebo přerušili léčení. Už před třemi měsíci tam zahájila Národní zdravotní služba NHS kampaň, aby se lidé s příznaky jakéhokoliv možného vážného onemocnění nebáli a vyhledali lékařskou pomoc.

Karanténa? Stačilo by pět dní, říká epidemiolog Beran. Virus oslabil a není tak nebezpečný

Přichází druhá vlna?

Nejsou zavedena plošná opatření a virus se tak může volně šířit, proto počty infikovaných narůstají. To si myslí virolog Pavel Plevka z brněnského výzkumného institutu CEITEC při Masarykově univerzitě. Podle virologa tak už přichází druhá vlna pandemie. „U roušek bychom vydržet měli. Rozhodně by měly být v hromadných dopravních prostředcích, v obchodech a zařízeních, kde je lidé mohou nosit, aniž by jim bránily v činnosti. Minimálně na podzim bych to považoval za rozumné. Nemyslím si, že by se roušky měly nosit v restauracích, tam nedávají smysl,“ řekl Plevka v pořadu Interview na CNN Prima NEWS, který můžete sledovat každý všední den od 17:30.

Umírají s covidem, nebo na covid?

Jestli lidé, kteří onemocnění podlehli, měli pouze koronavirus nebo i jinou těžkou nemoc, zatím Ústav zdravotnických informací a statistiky nemá. „Ve statistikách jsou zahrnuty osoby, které byly pozitivně testovány a zemřely bez ohledu na příčinu smrti,“ sdělila Blesku mluvčí ústavu Lenka Svobodová. Statistiku úmrtí dle příčiny prý ale shromažďují. „Nicméně data dosud nejsou zpracována, upřesňuje se mimo jiné i mezinárodní metodika jejich zpracování a dosud publikována nebyla,“ dodala. Ministerstvo zdravotnictví evidovalo ke včerejšímu dni 415 úmrtí lidí, u kterých byl prokázán covid-19.

Týden   2018      2019      2020      Rozdíl (2019/2020)

11.          2782      2262    2295      +33

12.          2607      2198    2317      +119

13.          2383      2124    2284      +160

14.          2262      2131    2312      +181

15.          2257      2145    2235      +90

16.          2061      2094    2116      +22

17.          2090      2103    2025      -78

18.          2022      2051    2106      +55

19.          1958      2093    1989      -104

20.          1962      2025    2018      -7

21.          2013      1995    1903      -92

22.          1995      2093    1923      -170

23.          2038      2020    2117      +97

24.          1863      2145    1965      -180

25.          1964      1980    2010      +30

26.          1940      2067    2054      -13

27.          1979      2046    2032      -14

Zdroj: ČSÚ a výpočet Blesku. Hodnoty za rok 2020 jsou podle úřadu zatím předběžné

Data jsou počítána od 11. týdne, kdy v Česku začal platit nouzový stav, do 27. týdne, tedy do 5. července. Pozdější data o úmrtí zatím statistici nezveřejnili.

Češi letos tráví dovolenou v tuzemsku. Vyrazit však musí s nacpanou peněženkou

Onkolog Jiří Votruba: Lidé se báli, u některých už bylo pozdě

Lékaři musí na poslední chvíli řešit podle primáře I. kliniky tuberkulózy a respiračních nemocí Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Jiřího Votruby zejména zanedbaná plicní onemocnění. V rozhovoru pro Blesk řekl, že v poslední době vidí více pokročilých stadií nejen nádorových onemocnění!

Způsobila karanténní opatření to, že vám přibylo nemocných? Nebo případů s pokročilou a vážnější fází onemocnění?

„Nemocných je asi zhruba stejně, ale teď se více nakupili vzhledem k tomu, že nemohli v těch třech měsících, kdy měli problém, přijít k lékaři. A ano, rozhodně potvrzuji, že v současnosti vidíme více pokročilých fází onemocnění. A to jak nádorových, tak nenádorových.“

O jaké diagnózy se jednalo?

„Jedná se zejména o plicní rakovinu, ale i zanedbané zánětlivé choroby plic, jako astma, chronická obstrukční plicní nemoc, intersticiální plicní procesy apod.“

Bylo to i z důvodů, že lidé měli strach lékaře vyhledat, protože se obávali nákazy?

„Nesporně to bylo i vzhledem k té neúnavné mediální masáži.“

Byla taková striktní covidová opatření podle vás nutná?

„Ne.“

Nastal po uvolnění opatření u vás problém s termíny ošetření pacientů?

„U nás na klinice jsme provedli některá vnitřní opatření tak, abychom vstřebali pacientů víc. Ale bohužel často právě přicházejí s tak pozdní fází onemocnění, že u některých už můžeme poskytnout jenom podpůrnou léčbu.“

Co vám karanténní opatření přinesla a co vzala?

„Z hlediska pacientů nám lékařům způsobila zhoršení možnosti péče o chronická plicní onemocnění. Ukázala, jak snadno se necháme ovládat a jak to někteří z nás dokonce zřejmě potřebují. Na oddělení nám ale díky sponzorským darům přistálo nové polohovací lůžko a sonografie, kterou bychom asi tak snadno a brzy nedostali.“