17°C
Problém na obzoru? Koronavirus přežije na mraženém mase: Spekulace o nových ohniscích
Může to být ohromný problém, ale také to nemusí znamenat vůbec nic. Mezi vědci a epidemiology se v posledních týdnech rozhořela debata, jakou roli v šíření koronaviru hraje kontaminované jídlo. Virus byl objeven na zásilce kuřecích křídel v Číně a následně singapurští odborníci zveřejnili studii, podle které koronavirus na mraženém masu přežije až tři týdny. Dokonce spekulují, že právě jídlo může být způsobem, jak se nákaza vrací do zemí, které již pandemii měly pod kontrolou.
Stejně jako celý koronavirus, i současná debata o kontaminaci masa začala v Číně. Místní média informovala, že na zásilce kuřecích křídel z Brazílie do čínského města Šen-čen byla objevena přítomnost koronaviru. Krátce poté podobná zpráva přišla z města Jen-tchaj, jen tentokrát byly kontaminované dovezené mořské plody, jak uvedla agentura Reuters.
Epidemiologové rychle začali upozorňovat, že známky koronaviru na zásilkách nutně neznamenají, že je možné se z nich infikovat. Úřady nezveřejnily, jaká virová „nálož“ byla objevena, ani zda byl virus vůbec aktivní. Jen byla zjištěna přítomnost jeho genetického materiálu, což ve výsledku nikoho a nijak nemusí ohrožovat. Incidenty byly vyhodnoceny jako spíše raritní.
Živý virus vydržel i zamrazení
Jenže raritní vůbec nemusí být. Singapurští vědci nyní na odborném serveru BioRxiv zveřejnili studii (upozornění: ještě neprošla recenzním řízením), podle které dokáže koronavirus přežít na mraženém mase celé tři týdny. Našli ho na něm poté, co potraviny rozmrazili. A co je horší, nešlo jen o genetický materiál, ale živý a velice infekční virus.
Test byl v zásadě jednoduchý, vědci nakoupili v místních supermarketech několik druhů masa, konkrétně lososa, vepřové a kuřecí, které nakrájeli na 500 individuálních kostek a následně je infikovali. Tyto kostky pak byly uloženy do tří různých teplot – 4 stupně Celsia (teplota lednice), -20 stupňů Celsia (teplota mrazáku) a -80 stupňů Celsia.
Maso poté rozmrazovali po různých časových intervalech, aby zjistili, jako dlouho trvá, než koronavirus na potravině zemře. Zkoušeli to po 1, 2, 5, 7, 14 a 21 dnech. K jejich překvapení však virus nezemřel, a to ani v jedné teplotě a vydržel i nejzazší termín.
Potraviny můžou za nová ohniska? Teorie existuje
Hlavní důvod, proč singapurští vědci kontaminaci jídla zkoumali, jsou nedávná, dosud nevysvětlená ohniska v různých částech světa. Několik států totiž nad pandemií téměř vyhrálo a pak se virus vrátil. Například Nový Zéland neměl nový případ nákazy přes tři měsíce, než se koronavirus objevil u člověka, který nikam necestoval a od něj se pak rozšířil dál. Výsledkem je, že Nový Zéland znovu musel zavést přísná opatření.
Podobnou situaci nedávno řešil Vietnam a některé části Číny. Dlouhou dobu žádné nové případy a pak najednou „výbuch“. Singapurští vědci proto spekulují, jestli za to nemohly právě dovezené potraviny. „Import kontaminovaného jídla a potravinových obalů je možným zdrojem vzniku ohnisek,“ uvádějí ve studii.
„I když lze s jistotou tvrdit, že přenos kontaminovanou potravou není hlavní cestou infekce, potenciál pro přesun kontaminovaných produktů do oblasti bez covid-19 a založení nového ohniska je důležitou hypotézou,“ píší dále s tím, že člověk, který s potravinou manipuluje, může pak nákazu rozšířit dál.
Vědci uznávají, že jídlo jako zdroj ohnisek zní nepravděpodobně, nicméně upozorňují, že mezinárodní trh s potravinami je masivní. Čas od času se tak může stát i nepravděpodobná událost. Například infikovaná kuřecí křídla v Šen-čenu byla dovezena zrovna z jedné z nejpostiženějších zemí na světě - Brazílie.
Jatka jako rizikové prostředí
Navíc jatka a masokombináty byly v minulosti potvrzeny jako místa, kde se nákaza šíří relativně jednoduše. Na jaře muselo zavřít několik provozů mimo jiné v USA, kde dokonce v jeden moment chybělo hovězí maso v supermarketech – pracovníci jatek skončili v karanténě a nebyl, kdo by je nahradil.
Podobnou situaci řešila i Velká Británie, Španělsko nebo Německo, kde koronavirus infikoval několik zaměstnanců. Jako rizikové bylo vyhodnoceno, že řezníci v těchto podnicích pracují v úzkém kontaktu, ventilace není vždy ideální apod. Pokud je někdo z nich nakažený, koronavirus se hypoteticky může dostat na potravinu nebo její obal.
Pár základních rad pro manipulaci s jídlem
V současné chvíli je násobně pravděpodobnější, že se nakazíte, protože vedle vás v tramvaji někdo zakašle, než kvůli nákupu mražených kuřecích prs k nedělnímu obědu. Uvádí to jak Světová zdravotnická organizace (WHO), tak americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) a český Státní zdravotní ústav (SZÚ). Dokonce není jediný zdokumentovaný případ, že k přenosu z potraviny opravdu došlo.
Nicméně opatrností nikdy člověk nic nezkazí. Navíc se hygienickými opatřeními a základními pravidly vyhnete i jiným potenciálním nemocem, které z jídla a hlavně masa můžete získat – třeba salmonele.
- Vždy očistěte obal jídla mýdlovou vodou, než s ním začnete manipulovat
- K manipulaci se syrovým masem můžete použít rukavice
- Ruce si pravidelně a pečlivě umývejte
- Dezinfikujte a umývejte svoji kuchyňskou linku
- Maso pořádně propečte, žádné „rare“ steaky a podobně. Ideální je alespoň 75 stupňů Celsia
- Buďte opatrní, jak s potravinami manipulujete, než je donesete domů
Jste dobří lháři. V žádné lednici není teplota -4 stupně.